Moje babička pěstovala spoustu aster, ještě si ten záhon pamatuji. Když astry kvetly, pravidelně je řezala do vázy a na hřbitov, někdy s nimi vyrazila do města na trh, stejně jako to dělala s mahónií na podzim a konvalinkami na jaře, které zaplevelily celou předzahrádku. Jenže pak astry náhle zmizely a na jejich místě se objevily jiřiny a gladioly. Důvod mi byl dlouho neznámý, dnes si ale na tuto otázku již dovedu odpovědět.
Krásný věnec a sedmikráska královna
Latinský botanický název aster (Callistephus chinensis), u nás oblíbených letniček, lze doslova přeložit jako “krásný věnec“. Z názvu je také patrné, odkud tyto rostliny pochází. Do Evropy přivezli první semínka aster z Asie v roce 1728 misionáři (prvenství je přisuzováno botanikovi jménem Pierre d'Incarville, ale s jistotou to nikdo neví). Tenkrát šlo o jednoduše bíle kvetoucí rostliny, kterým se u nás začalo lidově říkat “sedmikráska královna“. Šlechtění ale nabralo rychlý kurz a již v roce 1750 spatřily světlo světa první plnokvěté odrůdy, přičemž záznamy o prvních trubičkovitých odrůdách sahají do roku 1807. A současný sortiment odrůd aster doslova bere dech.
)
Domovinou aster jsou jsou řídce zalesněné a keřovité oblasti na severovýchodě Činy, východě Mongolska a na severu Korejského poloostrova. Již v roce 1730 kvetly v Paříži první jedinci tohoto druhu. Carl Linné rostlinu pojmenoval Aster chinensis, později byl ale vytvořen samostatný rod Callistemma a v roce 1833 dostaly rostliny nový odborný název Callistephus chinensis.
I u nás byly astry šlechtěny a za socialistického Československa vznikla spousta místních kultivarů. Zmínit můžeme například nejznámějšího Průhonického trpaslíka, který se prodral na světové trhy pod jménem Pinocchio. Šlechtěním byly především podporovány ranost odrůd a jejich dobrý zdravotní stav. A že se šlechtitelé v Turnově, Libochovicích, Veltrusech a na dalších místech opravdu snažili. Astra čínská (Callistephus chinensis) je jediným druhem monotypického rodu, který se zhruba od roku 1872 (byl zaznamenán první nález) někdy objevuje i ve volné přírodě naší země. Astry jsou proto považovány za přechodně zplaňující nebo občasně zavlékaný neofyt.
)
Stavba květního úboru umožňuje ohromnou šlechtitelskou variabilitu
Za ohromným množstvím různých odrůd aster stojí stavba jejich květního úboru. Je tvořen jazykovitými kvítky na okraji a trubičkovitými ve středu květenství. Přitom mohou mít obě části kvítků různé tvary a také jejich poměr se odrůda od odrůdy liší. Tuto skutečnost pak ještě podtrhuje ohromná barevná škála květenství a různé výšky rostlin. Suma sumárum trh dnes nabízí stovky různých kultivarů aster. A vlastně se pěstování těchto rostlin snadno stane vášní. Nejvýznamnější šlechtitelé aster dnes sídlí v Německu, Francii, Dánsku a Holandsku.
)
Úspěch a trest
U nás byly astry na vrcholu své oblíbenosti v 70. letech 20. století, kdy přišel trest v podobě fuzáriového vadnutí. Tuto chorobu způsobovala houba Fusarium oxysporum, která žije v půdě. Dostávala se do kořenů rostlin nebo napadala jejich krček, postupně se dostávala do vodivých drah, které ucpala a rostliny začaly žloutnout, vadnout a usychat. Na krčku rostlin jsme houbu poznali podle bílého až narůžovělého povlaku houbových vláken a výtrusů. Nakonec se ukázalo, že jediným smysluplným lékem na tuto houbu je prevence v podobě střídání záhonů, na kterých astry pěstujeme. Na stejném místě mohou být nejdříve za pět let, což je v mnohých zahradách problém. Zájem o astry se proto zmenšoval a to dokonce i ve velkém, jelikož se pěstování přestávalo vyplácet.
Z tun prodávaných semen se postupně staly jen kilogramy. Byly zde pokusy o šlechtění aster na rezistenci vůči houbě, ale vcelku marné, i když nakonec byly vyšlechtěny odolnější odrůdy. Rezistentní však ne, jelikož houba Fusarium oxysporum tvoří řadu kmenů a odolnost pak fungovala jen vůči konkrétním kmenům. Aby toho nebylo málo, astry jsou napadány také houbou Verticilium alboatrum a hovoříme o verticiliovém vadnutí.
Neplést si s hvězdnicemi
Astry si snadno spleteme s hvězdnicemi rodu Aster, které pochází především ze Severní Ameriky a jde o rostliny vytrvalé. V našich podmínkách bez potíží přezimují a mnozí lidé se domnívají, když je spatří, že jde právě o asijské astry. Omyl.
Astra čínská je teplomilná rostlina dlouhého dne, aby astry vůbec kvetly, musí být teploty alespoň cca 18 °C. Jak se začnou od jara dny prodlužovat, rostou astrám nejprve vegetativní orgány (lodyhy a listy) a probíhají přípravy na kvetení. Jakmile se začnou dny zase zkracovat, začnou růst generativní orgány a astry kvetou. Velikost rostlin i dobu kvetení můžeme ovlivňovat řízením teplot a délky dne.
)
Podmínky pěstování
Astrám se nejlépe daří na výhřevných sušších stanovištích. Půdu preferují výživnou hlinitopísčitou s neutrálním až mírně zásaditým pH. Rostliny vyloženě nesnesou čerstvý chlévský hnůj a výsadbu do půdy po rostlinách čeledi lilkovité. Astry vysazujeme do sponu 25 × 25 cm, zálivku provádíme častěji a méně vydatnou. Za většího sucha rostliny vadnou, v příliš mokré půdě jsou napadány houbovými chorobami. V průběhu kvetení pravidelně odstraňujeme odkvetlé květní úbory.
)
Lodyhy a listy
Astry mají lodyhy větvené, jednoduché pouze ojediněle, vysoké jsou od 20 do cca 100 cm. Lodyha bývá světle zelená až načervenalá a je porostlá tvrdými trichomy. Rostlina roste ze svazčitého kořene a z listové růžice porostlé řapíkatými listy s oválnými čepelemi. Čepele jsou na okrajích zubatě vykrajované. Listy mohou mít více tvarů a bývají dlouhé od 4 do 12 a široké od 1,5 do 4 cm. Listy prostě nemůžeme v případě aster použít jako rozlišovací znak.
)
Květní úbory a plody
Květní úbory rostou jednotlivě na vrcholech hlavní lodyhy i dalších větviček. Velké jsou od 5 do 12 cm a mají ploché nebo klenuté květní lůžko bez plevek. Ve středu lůžka vždy najdeme oboupohlavné kvítky s nejčastěji žlutou trubkovitou korunou. Po obvodu lůžka najdeme dvě až tři řady samičích kvítků s jazykovitou korunou. Její lístky mají různé tvary i barvy. Pětičetná koruna je srostloplátečná s pěti zoubky na koncích. Uvnitř koruny najdeme pět tyčinek s prašníky srostlými do trubičky a pestík tvořený dvěma plodolisty. A jelikož pyl v prašnících nedozrává ve stejnou dobu jako blizna, dochází k cizosprašnému opylení. Kvítky v úboru nakvétají postupně z vnější strany do středu.
Plodem aster je zploštělá, podlouhlá a hnědá nažka. Je dlouhá přibližně 4 mm a široká 1,5 mm, opatřena je třířadým chmýrem, dvěma žebry a tvrdým oplodím. Semena jsou schopna klíčit i po třech až pěti letech.
)
Množení a členění kultivarů aster
Astry čínské množíme výhradně semeny a výsevy provádíme od konce dubna do konce července. Na ranní mrazíky rostlinky citlivé nejsou, ale semena klíčí za teplot okolo 12 °C. Klíčení trvá až 10 dnů. A pozor - na 1 m2 by nemělo být více jak 50 rostlin. V zahradnictvích jsou astry vysévány ve sklenících již od konce března a na venkovní záhony jsou pak vysazovány již vzrostlé sazenice.
Široký sortiment kultivarů aster se dělí podle vzrůstu (vzpřímené, vysoké keřovité a nízké keřovité), doby kvetení (rané - červenec, normální - srpen a pozdní – září) a podle plnosti a typu úboru (jednoduché, poloplné, plné a smíšené (trubkovité, jehlicovité, střechovité, pivoňkovité)).
Zdroj: izahradkar.cz, wikipedia.org, abecedazahrady.cz
)
)
)
)
)
)
)
)
