I když sami třeba předpovědi počasí chápete jako svéráznou formu loterie a moc velkou váhu jim nepřikládáte, pojí se s nimi otázka, kterou si teď jistě pokládáte. Jak horko už je moc horko? Pro zdravého člověka, jeho běžnou práci a normální život? Byť je otázka zřejmá, odpověď je nelehká. Dílem proto, že ji nevyčteme jen z teploměru.
Ať už kvůli peněžence nebo životnímu prostředí, možná přemýšlíte, jak doma co nejvíce šetřit elektřinou. Provedli jsme jednoduchý test, při kterém jsme se změřili spotřebu pračky při praní na různé teploty. Rozdíly nás samotné překvapily.
Hledáte ideální řešení pro ochlazení větších prostor a nechcete investovat vysoké částky do zabudované klimatizace? Skvělým řešením je mobilní klimatizace, kterou nainstalujete snadno a hlavně zdarma, a přitom zvládne udržet příjemnou teplotu i v rozsáhlých místnostech. Jak ale vybrat správný model do větších místností?
Klimatizace je pro mnohé stále víc než jen luxusní doplněk. Při letních vedrech se stává spíše nutností. Ale jak si vybrat tu pravou, jak ji správně používat a jaké jsou její dopady na naše zdraví? Pojďme si připomenout, co zaznělo v 39. dílu podcastu České stavby.
Klimatizace, to znamená chlazení. A klimatizační jednotky stojí na základním fyzikálním principu, kdy odpařující se kapalina se nejen mění na plyn, ale zároveň absorbuje teplo. V klimatizačních jednotkách se proto kapalina (chladivo) stále odpařuje a zase kondenzuje. Teplo se tak přesouvá z jednoho místa na místo jiné, respektive je uvolňováno ven z interiéru.
Od roku 2000 se událo víc než sedm tisícovek incidentů, které jsou označovány jako extrémní výkyvy počasí. Vlny veder, dlouhotrvající sucha – nebo naopak záplavy a přívalové deště, sněhové bouře. Některé se odehrály v rámci několika málo vzdálených regionů, jiné měly až celo-kontinentální podobu. V různé míře si už za ty dvě dekády vyžádaly okolo 1,2 milionu lidských životů, a přímo či nepřímo ovlivnily životy 4,2 miliard dalších lidí.
Pračka bez filtru na primární mikroplasty? Ve Francii od roku 2025 nemyslitelné. A je dosti pravděpodobné, že brzy i u nás. Oč jde a proč je přenesení nové povinnosti na naše území, respektive celou EU, více než pravděpodobné?
Námraza v lednici znamená dvě věci, za prvé vyšší účet za elektřinu, chlazení se prostě prodražuje. A za druhé až několik hodin odmrazování, tedy nejprve vyjmutí všech potravin a vypnutí ledničky či mrazáku, případně obou naráz, pak odmrazování a nakonec důkladné vyčištění a vysušení. Přitom je možné používat lednici tak, aby se v ní námraza netvořila či tvořila co nejméně. Navíc se prodávají moderní zařízení, která námraze dovedou zabránit.
Je více než žádoucí, abychom doma měli v zimě teplo a v létě nebyl interiér přehřívaný, abychom měli stále čerstvý vzduch, dostatek světla (přirozeného denního i umělého po setmění), aby nás netrápil hluk jdoucí zvenčí a od sousedů a aby nás nemořily různé chemikálie. Je jasné, že samo od sebe to určitě nepůjde, a že takové prostředí nevytvoříme zcela bez technologií a sofistikovaných výrobků. To samozřejmě vždy něco stojí, jak pořízení, tak provoz, ale při vhodné volbě a kombinaci zvolených prvků ušetříme na energiích a navíc nám s pořízením mohou pomoci dotační programy.
Konzumovat plísní prokvétající potraviny není ani trochu dobrý nápad. Za šetřílkovský argument „přece se to nevyhodí“ totiž můžete doplácet svým zdravím.
Ani ježci se nemilují tak opatrně, jak byste měli vy postupovat při čištění sklokeramické varné desky. Jedno jediné škrábnutí se totiž může do vzhledu propsat už navždycky. Jenže varné desky se stejně jako sporáky tu a tam zašpiní, a nějak čistit je musíme. Takže jak na to?
Odpověď na to, jak budeme při narůstajících teplotách a potřebě klimatizací ochlazovat interiéry budov a činit život ve městech snesitelnější, se nemusí vůbec nacházet v budoucnosti. Moderní architektura se může inspirovat v minulosti a zemích, kde mají s horkem tisícileté zkušenosti.
Jsou natolik běžnou součástí našich domácností, že je nepovažujeme za mimořádnost – alespoň do doby, než se pokazí. Pak se možná zamyslíme nad tím, kdo je vlastně vyrábí. Věděli jste, že Češi patří ke světové špičce v tom, kolik vlastníme domácích spotřebičů?
Mrazák je malý velký zázrak, který ve svůj prospěch zatím nevyužíváme naplno. Spektrum surovin a poživatin, které do něj můžeme uskladnit, je totiž mnohem pestřejší než jen obligátní maso a zmražená zelenina. Někdy je až překvapivé, co všechno za dodržení skladovacích podmínek vlastně do mrazáku patří.
Jako hlavní ukazatel takzvaného syndromu nemocných budov je všeobecně vnímána koncentrace oxidu uhličitého. Tak jednoduché to ale ve skutečnosti není. Jisté však je, že právě onemocnění budov je dnes již považováno za holý a smutný fakt, že ovlivňuje negativně naše životy, jejich kvalitu, a že nás rychleji posouvá směrem do země. Prach jsi a v prach se obrátíš. Ovšem o slově nemoc v souvislosti se syndromem nemocných budov (SBS) vyloženě hovořit nemůžeme. Proč?
Od 1. prosince 2022 až do konce března 2023 platí opatření EU o povinném omezení využívání elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou. Jeho cílem je snížit spotřebu elektřiny ve špičce a tím i její cenu.
Pokud nejste uvězněni v kabině výtahu, není neplánovaná odstávka v dodávkách proudu, výpadek bez varování, zásadní problém. Když to trvá déle, začnou se kazit kromě dobré nálady i chlazené potraviny. Jak dlouho vydrží?
Možná jste zaznamenali snahu Evropské unie nastavit nová pravidla, podle kterých je povinností výrobců držet zásoby náhradních dílů po dobu až deseti let. Servisní technici ale začínají být nedostatkovou profesí.
Můžete šetřit zemní plyn, i když ho vůbec nepoužíváte? Ano, můžete. Stačí přesunout spotřebu elektřiny mimo špičku. Tu totiž pokrývají hlavně plynové elektrárny.
Kalendář i teploměr se vzácně shodují na tom, že léto už je skoro tady. Pozná se to trochu i podle toho, že v noci máte lehčí spaní. Za horkých letních nocí se nám totiž spí hůře, na ulicích je večer víc živo a písklavým bzukotem se umí připomenout i komáři. Jak tedy ložnici nachystat na letní sezónu?