Blahokeř překvapí začátečníky i pokročilé zahrádkáře

Blahokeře (Clerodendrum) vynikají v zahradách jako okrasné keře přesně v tom období, kdy ostatní rostliny již pomalu odkvétají. Pochází z tropů a subtropů, ovšem některé druhy tohoto rodu můžeme přesto úspěšně pěstovat i v našich zahradách, kde nás okouzlí bohatými květy v pozdním létě a poté až v říjnu purpurovými kalichy s modrými bobulkami, hovoříme o mrazuvzdorném druhu blahokeř trojmý (Clerodendrum Trichotomum). Jeho bílé květy vykvétají od srpna do září ze zelených kalichů, které se později zbarví do barvy purpurové, načež se v říjnu otevřou a odhalí sytě modrou bobuli. V Asii může tento druh blahokeře dorůst až deseti metrů, u nás se budeme muset smířit s nejvýše cca dvěma metry výšky.

Blahokeř trojmý není náročný na půdu, daří se mu v obyčejné zahradní zemině, aniž bychom museli hnojit. Nesnáší však letní sluneční úpal, proto hledáme stanoviště stinnější a zároveň chráněné před větrem. Na škodu není mírná půdní vlhkost, ale ne přemokření. Před zimou je též třeba ochránit kořeny nastýlkou (listí, mulč, chvojí, …). Jinak by ale blahokeř trojmý měl vydržet bez problémů i mrazy okolo -17 °C.

Jiné druhy blahokeřů sice v našich zahradách zimu nepřežijí, lze je však pěstovat jako pokojové rostliny. Z nich nejznámější a pro krásu svých květů nejoblíbenějším je blahokeř Thomsonové, pocházející z tropických oblastí západní Afriky. Květenství tohoto blahokeře rozkvétají postupně a po opadu červených květů se na rostlině ještě dosti dlouho drží jejich bílé kalichy. Tento blahokeř proto zdobí interiér svými květy více měsíců v roce.

Blahokeř Thomsonové vyžaduje především v období kvetení dostatek světla, nikdy však přímé slunce. Vadí mu též suchý vzduch, což ale snadno vyřešíme pravidelným rosením a udržováním mírně vlhkého substrátu. Prospívá mu též letnění, kdy na čerstvém vzduchu zesílí. Před zimou jej však musíme schovat do místnosti, kde je udržována teplota 10 až 15 °C.

Rod Clerodendrum jinak nabízí cca 310 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Tyto dřeviny mají jednoduché, vstřícné listy a souměrné květy v nápadných květenstvích. Na základě fylogenetických studií byla z rodu Clerodendrum oddělena část druhů do několika menších rodů (Rotheca, Ovieda, Valkameria).

Některé nápadně kvetoucí druhy blahokeřů jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny, proto se s nimi setkáme i ve sklenících našich botanických zahrad. V parcích a arboretech je v České republice zřídka pěstován také blahokeř pozdní, což je další z mála zimovzdorných druhů blahokeřů. Blahokeře jsou stálezelené i opadavé, někdy nabývají až rozměrů stromů, řidčeji jde o keře ovíjivé, liány a nebo byliny. Mladé větvičky blahokeřů čtyřhranné. Listy jsou jednoduché, vstřícné nebo výjimečně přeslenité. Čepel listů je celokrajná nebo různým způsobem zubatá.

Květenství jsou nejčastěji řídce vrcholičnatá nebo hlávkovitě stažená, často uspořádaná ve vrcholové latě. Květy jsou oboupohlavné, lehce dvoustranně souměrné a stopkaté.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, dumazahrada.cz, wikipedia.org, shutterstock.com