Je pro vaše zdraví, psychickou a fyzickou pohodu, lepší žít ve městě nebo na vesnici? Prostá otázka překvapivě nemá přímočaře snadnou odpověď. Hodně záleží na tom, co si z prostředí, v němž právě žijete, vlastně dokážete vzít.
Na jedné straně plošně rozšířený typ nebezpečného odpadu, s nímž si nikdo moc neví rady. Na druhé pak vylepšený formát staviva, pálených cihel, které lze vyrábět levněji, a dosahují lepších funkčních vlastností. Zní to jako dobrý plán. Už kvůli 1,3 miliardě kuřáků totiž o suroviny nebude nouze.
Člověk potřebuje k životu i dobrodružné zážitky. Co kdybyste takové někomu blízkému dopřáli? Dárkové poukazy jsou čím dál oblíbenější.
K bezúčelnému brouzdání po sociálních sítích vás obvykle nevybízíme. Ale když už máme to horké léto, uděláme protentokrát výjimku. Litovat nebudete. Instagramový účet Delniq si totiž chvilku vaší vřelé pozornosti opravdu zaslouží.
Věděli jste, že se beton používal již ve staré Asýrii a je možné, že technologii „umělého kamene“ znaly již některé ještě mnohem starší civilizace? A věděli jste, že železobeton vlastně vynalezl zahradník? Proč se beton dostává na index, i když za něj vlastně dosud neexistuje náhrada?
Izolace šikmé střechy na chatě či chalupě má smysl i když tuto část domu neplánujete využívat k bydlení – umožňuje méně topit a chrání životní prostředí i vaši peněženku. U novostaveb je zateplení dokonce zákonně předepsáno vyhláškou o tepelné izolaci.
V našem nejnovějším podcastu jsme měli tu čest mluvit se zakladatelem portálu Refsite. Pokud jste o Refsite ještě neslyšeli, je na čase to změnit. Refsite je první nezávislý portál pro sdílení a hodnocení referencí firem ve stavebnictví.
Stavební veletrh FOR ARCH, který se koná ve dnech 19. až 23. září, nabídne návštěvníkům nejvíce tipů, produktů a odborníků na energetické úspory v domácnostech i alternativní zdroje energie.
Technologie trojrozměrného tisku budov je vděčné téma. Každou chvilku se totiž objeví nějaká novinka, která k sobě strhne pozornost. Povětšinou jde ale o objekty, které spíše připomínají modely v měřítku 1:1, než stavby, které ohromí praktičností. Realizace z německého Heidelbergu jde proti proudu. Kapesní rozhodně není.
Požadavky na pozemek, zpracování projektové dokumentace, výběr všech materiálů, rozhodnutí o způsobu realizace, k tomu legislativa. Cesta k vlastnímu bydlení má mnoho křižovatek, na nichž se nevyplatí bloudit. Manuál pro stavbu od společnosti KM Beta vám poradí na každé z nich. Víte například, co je A/V poměr a proč se jím zabývat?
Montrealská společnost CarbiCrete vyvinula metodu zachycování uhlíku v betonu a tvrdí, že její produkt zachytí více uhlíku, než kolik ho vypustí. Tato technologie významně snižuje potřebu cementu na bázi vápníku, který je klíčovou složkou tradičního betonu a je zodpovědný za přibližně osm procent všech celosvětových emisí oxidu uhličitého.
“Okurková sezóna“, tedy letní období, kdy se tradičně nic moc neděje. S okurkami však pojem okurková sezóna vlastně vůbec nesouvisí, byť právě přesně v létě dozrávají a my je sklízíme, konzumujeme a zavařujeme. Slovo okurka (okurky) se totiž do pojmu okurková sezóna dostalo z němčiny a do němčiny z jidiš, respektive berlínského dialektu.
Na jedné straně odpadní produkt, kterého má svět nadbytek, bude každoročně přibývat a nikdo si s ním moc neví rady. Na druhé straně poptávka věčně hladového globálního stavebního průmyslu, který si žádá udržitelné konstrukční materiály. A průnik těchto dvou světu? Sugarcrete. Plnivo i konstrukční systémy nové generace.
Na první pohled vypadá docela obyčejně, jako ta největší zbytečnost pod sluncem. Ovšem při pozornějším pohledu ale odhalíme, že bude brzy cennější než ropa. Dokážete si tipnout, o čem je řeč? Jde o písek. Přesněji řečeno tedy písek stavební. Ročně ho spotřebujeme okolo 50 miliard tun, a ta spotřeba má zatím silně vzestupnou tendenci.
O tom, že nástroje umělé inteligence (AI, artificial intelligence) nám teď otevírají jakési brány nových možností, nikdo moc nepochybuje. Ovšem to, co nakonec z této brány může vypochodovat, zůstává víceméně nejasné. Ne proto, že by to nešlo rozpoznat, ale spíš že to sami nechceme vidět.
Národ kutilů a zahrádkářů, jak se často rádi a dosti oprávněně pyšníme, si vždy poradí po svém. Ne že bychom byli na světě jediní a dokonce nejlepší z těch, kdo si dovedou za nouze pomoci, prostě to dovedeme také. A co udělá správný kutil, když neúměrně vzrostou ceny materiálů a prací? Udělá si všechno sám. Tedy alespoň to, na co sám vystačí a na co si troufne. A to nyní potvrdil i aktuální průzkum.
Ať již komplexně rekonstruujeme stávající obydlí anebo realizujeme půdní vestavbu, vždy je to příležitost zásadně změnit své bydlení, svůj soukromý život. V podkroví si navrhujeme dispozice podle svých představ a potřeb, ovšem i o patro či dvě níže je rekonstrukce stávající nemovitosti výzvou, jak změnit dispozice, uspořádat rozvržení místností a jejich plochy, přizpůsobit chodbu, zvětšit koupelnu, vytvořit navíc alespoň menší prostor pro technické zázemí či šatnu a hlavně také vyměnit stávající rozvody a technologie za nové, bezpečné a vyhovující odpovídajícím normám.
Jedy jsou všude kolem nás, jsou přirozenou součástí přírody, jenže ne všechny jedy jsou přirozené, jsou nutné a vůbec už ne v našich obydlích. Řeč nebude o jedovatých bylinách a syntetických jedech, které vyhledávají traviči ve snaze vyřešit nějaký svůj problém či jej za peníze vyřešit někomu jinému. Řeč bude o jedech, kterými se denně dobrovolně a často i nevědomky trávíme sami a zkracujeme si tak zbytečně své životy. Totiž jedech plynoucích z jedné základní lidské potřeby, bydlení. A skončíme u podlahy!
Nejprve dvě poměrně alarmující informace, které se vztahují k životu na planetě Zemi. Ani jedna není obzvláštní novinkou. To, že se třetina veškerého na světě vyrobeného jídla jen tak vyhodí, jste už asi slyšeli. A možná jste zaslechli i to, že za skoro 40 % všech vyprodukovaných emisí je odpovědné stavitelství. Skutečnou novinkou ale je, že by oba tyhle globální problémy mohly mít společné řešení.
Když demolice, pak následná recyklace bouraného materiálu. A k tomu slouží recyklační dvůr, který nemá nic společného s běžnými sběrnými dvory, kam ukládáme odpad. Vlastně jde o místo, kde probíhá takzvaný zelený (ekologický) koloběh stavební suti, asfaltu či betonu. Ubouraný materiál je zde zpracován a znova poslán do oběhu jako materiál stavební.