Společnost Panasonic v Plzni vyvinula a spustila linku primárně zaměřenou na produkci velkokapacitních tepelných čerpadel typu vzduch-voda. Investicí ve výši 66 milionů korun se japonská značka připravuje na zvýšený zájem o tento typ tepelných čerpadel, který predikuje v příštím roce. Vyrobenými velkokapacitními čerpadly z Plzně plánuje Panasonic zásobovat nejen český, ale celý evropský trh. Projektovaná návratnost investice do nové linky je pouhé dva roky, urychlí ji mimo jiné vysoká míra automatizace i zapojení AI.
Linka pro výrobu velkokapacitních venkovních jednotek tepelných čerpadel se nachází ve výrobním komplexu Panasonic v Plzni. V tamní průmyslové zóně Borská pole japonská značka vyrábí tepelná čerpadla od roku 2018, ale nikdy zde neprobíhala produkce velkokapacitních jednotek. Spouští se teprve teď v listopadu. „Nová linka je koncipována jako multimodelová, takže zvládá vyrábět i tepelná čerpadla o nižším výkonu. Její hlavní devíza ale spočívá ve schopnosti produkovat velkokapacitní tepelná čerpadla o výkonu 20, 25 a 30 kW,“ říká Hiroshi Komatsubara, generální ředitel plzeňského závodu Panasonic Heating & Ventilation Air-Conditioning Czech, s. r. o.
Vývoj a spuštění výrobní linky je pro japonskou značku strategicky důležité. „Očekáváme, že zájem o velkokapacitní tepelná čerpadla bude od příštího roku stoupat, především v segmentu bytových a komerčních domů i průmyslových objektů. Přijde nejen z ČR, ale z celé Evropy, kterou chceme kompletně zásobovat velkokapacitními tepelnými čerpadly právě z Plzně,“ vysvětluje Petr Horký, obchodní ředitel Panasonic pro ČR.
Výhodou velkokapacitních jednotek tepelných čerpadel Aquarea M v provedení T-CAP, které nová linka bude produkovat, spočívá hlavně ve stálosti jejich výkonu i v mrazivých venkovních teplotách. „Udržují si jmenovitý výkon i v –20 °C, a navíc jsou šetrné k životnímu prostředí. Obsahují chladivo R290, jež má potenciál globálního oteplování na mimořádně nízké hodnotě 3,“ říká Petr Horký.
Špičkový český vývoj ve znamení automatizace
Výrobní linka je unikátní z celé řady důvodů. V první řadě vznikla mimořádně rychle. „Od schválení do zkušebního provozu uplynulo pouhých sedm měsíců, během kterých se uskutečnily vývojové práce na lince samotné i na testovacím systému,“ říká Jan Frána, manažer oddělení inovačních projektů závodu Panasonic v Plzni.
Linka je také unikátní tím, že se od počátku počítalo s její budoucí automatizací. „Dva roboty jsou již nasazeny a aktuálně běží projekty na implementaci dalších šesti. V hlavách máme nápady na nasazení dalších zhruba sedmi robotů. Celkově by tedy na lince mohlo fungovat až patnáct robotů, ale bude záležet na vytíženosti linky i na modelech, které budeme nejčastěji vyrábět,“ prozrazuje Jan Frána.
