Zimostráz neboli buxus zná určitě každý, můžeme z tohoto stálezeleného keře tvarovat nádherné topiary a tvořit nízké i vyšší živé ploty. Problém však je, že roste velmi pomalu a při pravidelném tvarovacím řezu se zdá být doba dosažení požadované velikosti a tvaru nekonečná. Trvá to dlouhá desetiletí. A když pak takové krasavce napadne škůdce, který je může zahubit, to nepotěší nikoho. Dejte si proto dobrý pozor na zavíječe zimostrázového, tento invazní druh hmyzu pocházející z orientu je již na celém našem území. Zasáhněte již nyní na podzim!
Dvojitý import z východu Asie
Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je druh velmi krásného motýla z čeledi travaříkovitých (Crambidae), který se u nás začal šířit kvůli importu sazenic zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens) a zimostrázu malolistého (Buxus microphylla) z východu Asie. Právě tyto dva druhy jsou považovány za nejčastější hostitele nepříjemného motýla, jehož housenky dovedou zničit celé porosty buxusů. A z východu Asie, domoviny tohoto motýla, byly sazenice buxusů do Evropy importovány delší dobu.
)
Od roku 2016 se zavíječ zimostrázový nekontrolovaně rozšířil po celém našem území
Zavíječ zimostrázový má na východu Asie široký areál výskytu (Japonsko, Čína, Tchaj-wan, Korea, Indie a Dálný východ Ruska). V Evropě je tento hmyz dnes označen jako invazní, v roce 2006 byl poprvé zaznamenán v Německu, poté se mezi roky 2007 až 2011 objevil ve Švýcarsku, Holandsku, Francii, Velké Británii, Rakousku, Maďarsku, Rumunsku, Turecku, Belgii, na Slovensku a právě i u nás. Na našem území byl poprvé zaznamenán v roce 2011 v NP Podyjí a přibližně od roku 2016 se nekontrolovaně rozšířil po celém našem území. A právě to je velký problém!
)
Extrémně pomalu rostoucí krasavci
Buxusy patří mezi tvarovanými okrasnými keři mezi největší krasavce používané doslova od nepaměti, rostou však velice pomalu (cca 8 až 15 cm za rok) a přihlédneme-li k potřebě pravidelného tvarovacího řezu, je růst ještě pomalejší. Ještě donedávna přitom s pěstováním buxusů nebyly žádné problémy, poslední roky se však mnoho pěstitelů ptá, co se to s jejich piplanými keři najednou děje. A odpovědí je právě zavíječ zimostrázový a bohužel jde o pohromu skutečně až smrtící.
)
Záludnost zavíječe zimostrázového je trojnásobná
Záludnost hmyzu je v tom, že může mít v našich podmínkách až 3 generace za rok (běžně 2), jeho housenky jsou velmi žravé (dovedou keře zlikvidovat za krátkou dobu), motýly navíc kladou vajíčka do středu keřů, kde jsou dobře maskována a na první pohled se zdá, že keř je v pořádku. Žír housenek pak začne právě od středu keře a to si ještě ničeho nevšimneme. Navíc housenky nespásají jen listy, ale mohou likvidovat i celé mladší větve včetně borky.
Jediným způsobem ochrany je častá a důsledná kontrola a postřik roztokem obsahujícím bakterie
Jediným způsobem ochrany je keře neustále kontrolovat a to opravdu již od středu. Prostě musíme větvičky rozhrnovat a dívat se pořádně dovnitř. Pokud zjistíme, že k napadení housenkami motýla došlo, je nutné nemilosrdně přistoupit k postřiku. Naštěstí se nabízí biologicky šetrný prostředek obsahující bakterie Bacillus thuringiensis ssp. Kurstaki. Tyto bakterie se v přírodě vyskytují běžně a my je postřikem dodáme v době výskytu žravých housenek ve velké koncentraci na správné místo. Housenky postupně přestanou žrát a během několika dní uhynou. V důsledku septikémie (otravy krve pro vysoký obsah bakterií) dochází k vnitřní dekompozici hmyzu, tělo hostitele měkne, stává se tekutým a mění barvu na hnědočernou. A právě na podzim je vhodná doba postřiku, stejně jako na jaře a v létě. Je prostě třeba si pohlídat výskyt všech tří možných generací hmyzu v roce a vždy zasáhnout. Vedle toho je samozřejmě možný i manuální sběr housenek a jejich likvidace, postřik s obsahem příslušné bakterie je však opravdu velmi účinný. Manuální sběr je zdlouhavý a jen velmi těžko se zbavíme všech housenek.
)
)
Popis zavíječe zimostrázového a jeho množení
Dospělý zavíječ zimostrázový je při rozpětí křídel velký okolo 4 cm a vyskytuje se ve dvou variantách. Buďto má bílá křídla s tmavě hnědým lemováním, nebo je má celá hnědá. V obou případech pak na křídlech najdeme typickou srpkovitou bílou skvrnu. Potíž však je, že samotného motýla vůbec nemusíme nikdy spatřit, žije jen několik dní, zato z vajíček vylíhlé housenky páchají neuvěřitelné škody a dobře se maskují.
)
)
Samičky motýla kladou na spodní stranu listů uvnitř keře drobounká průhledná vajíčka. V jedné snůšce je jich 20 až 30. Housenky jsou po vylíhnutí žluté, postupně se ale jejich barva mění na světle zelenou s podélnými černobílými pruhy a se dvěma páry černých bradavek na hřbetě. Housenky jsou řídce ochlupené a dorůstají délky až 4 cm. Hlavička housenky je černá a lesklá. Pokud housenky nezlikvidujeme a necháme je se zakuklit, kukly jsou nejprve zelené, poté žloutnou a rozeznáme na nich černé oči.
)
)
Podzimní generace přezimuje
Špatnou zprávou je, že právě třetí, podzimní generace housenek, přezimuje zapředená do jemných pavučinek až do dalšího jara. A aby housenky začaly požírat listy, stačí jim teploty již od cca 7 °C. První generace motýlů se pak líhne na přelomu května až června, druhá ve vrcholném létě. A nastane-li na podzim příjemné babí léto s téměř letními teplotami, tedy jako letos, na světě je i třetí, vlastně nejnebezpečnější, přezimující generace.
)
Housenky likvidují buxusy od jara do podzimu
Napadené buxusy hnědnou již s nástupem léta a housenky jsou aktivní již od konce zimy (začátku jara) až do zakuklení. Mezi větvemi zároveň vznikají výrazně viditelné mezery způsobené masivním žírem housenek. Mimikry škůdce jsou na listech dobře maskované, jen letmo je nepoznáte. S prohlídkou všech zimostrázů je proto třeba začít již v březnu a pak děláme to samé po celou sezónu. Nesmíme dopustit, aby se housenky na keřích přemnožily. Housenky oplétají rostlinu zámotky podobně jako třeba předivky, zpravidla však nevytváří celistvý pokryv. Nakousané listy odumírají a schnou, rostlina často působí, jako by již odumřela, ale nemusí to být pravda. Pokud housenky zlikvidujeme, po čase buxusy začnou opět obrůstat. Primární poškození je tedy především estetické. Ovšem při výrazném přemnožení může docházet i k holožíru.
)
Vyhněte se chemickým insekticidům
Určitě se při volbě postřiku vyhněte chemickým insekticidům, kterými byste zahubili i jiný hmyz, často užitečný. Ideální je právě postřik bakteriemi, jež se specializují, tedy nenapadají žádné další hmyzí druhy, navíc neznehodnocují půdu v okolí keřů a neublíží zdravým částem rostlin. Pouze při včasném zásahu máme šanci své buxusy zachránit a bohužel s expanzí zavíječe zimostrázového na našem území je to již boj nezbytný a každoroční. Prostě další pravidelná zahradní starost navíc. Nic s tím ale nenaděláme.
)
Použít lze i vysokotlaký čistič
V boji proti zavíječi je také možné použít vysokotlaký čistič, kdy pod keře připravíme plachtu, na kterou housenky tlakovou vodou spláchneme. Po aplikaci přípravku s bakterií se nám vysokotlaký čistič bude pro změnu hodit k odstranění mrtvého hmyzu. Alespoň si ověříme, že přípravek fungoval.
Kromě zimostrázů napadá zavíječ zimostrázový také brsleny (především druh Euonymus japonicus) a cesmíny (především druhu Ilex purpurea). Tak pozor!
Zdroj: zahradkarskaporadna.cz, hubeni-skudcu.cz, eagri.cz, agromanual.cz, Wikipedia
