Vstoupím do obchodu a první, co mě zajímá (a také bývají ovoce a zelenina často umístěné hned u vchodu), je ovoce a zelenina. Ovšem projdu kolem regálu označeném Bio, vidím dosti nehezké a předražené výpěstky a zase jdu dál. Připadá mi, že si ze mě někdo tropí žerty. Jenže zapomínám, že je konec zimy, že tuzemské výpěstky mrkve, petržele a pdobně prostě již nemohou být krásné a kdybych si sám například mrkev vypěstoval a uskladnil, bylo by to totéž. Co je to vlastně „ta Bio zelenina“ a jak si ji můžeme vypěstovat, aby se nám plody i líbily, nejen chutnaly? Nebo jde jen o moderní a obchodníky zneužívaný výraz?
Bio zelenina je předně zelenina pěstovaná bez chemie
Předně je za Bio zeleninu opravdu považováno ledaco a i na farmářské trhy se vloudí prodejci nabízející produkty, při jejichž pěstování se nešetřilo chemií. A skutečně je zásadním rysem takzvané Bio zeleniny pěstování za absence chemie. A nejen zeleniny. Jak ale Bio zeleninu a jiné výpěstky hnojit a jak je chránit před chorobami a škůdci, abychom vůbec něco vypěstovali?
Pokud pěstujeme zeleninu za absence chemie, je různými studiemi stále prokazováno, že obsahuje více minerálních látek, vlákniny i vitaminů. Čili tato zelenina je více koncentrovaná tím, co má obsahovat a naopak není kontaminována rezidui chemikálií. Ovšem pozor, pokud jste se rozhodli pro pěstování zeleniny, bylinek, jahod apod. bez chemie, je třeba chemické prostředky oželet v celé zahradě, jelikož záhony jsou její propojenou součástí. Platí to pro trávník, ovocné keře a stromy a také okrasné rostliny, stejně jako pro zahradní jezírko. Stejně tak nesmíme používat herbicidy pro likvidaci plevelů na zpevněných plochách.
Užitková zahrada
Užitková zahrada
Užitková zahrada
Když nesmíme použít chemii, musíme zdůraznit prevenci
Předně je třeba co nejvíce podpořit kondici a vitalitu rostlin dostatkem světla, zálivky a živin. V chudé půdě, na stinném místě a nedostatečně zalévané budou rostliny jenom živořit a bohaté úrody se nedočkáme. Důležitá je také doba, kdy zaléváme. Určitě ne za poledního žáru, jelikož kapky vody na rostlinách fungují jako zvětšovací sklo a slunce rostliny popálí, pokud zaléváme večer, nestačí rostliny oschnout a my tím podporujeme rozvoj plísní, čili nejlepší je zálivka co nejdříve ráno, dokud ještě není horko, sluníčko nestojí vysoko na obloze a rostliny stačí včas oschnout, načež mohou čerpat z půdy dostatek vláhy po celý den. Večerní zálivka je navíc zbytečná i kvůli večerní a ranní rose. Určitě se vyhýbáme dlouhodobému přemokření půdy stejně jako suchu.
Součástí prevence je také vytvoření co nejbohatšího ekosystému zahrnujícího i užitečné živočichy včetně hmyzu, žížal, ptáků, žab a podobně. Nesmíme zapomenout, že například dravé slunéčko zničí za svůj život ohromné množství mšic stejně jako dospělec (záleží na druhu, i slunéčka se specializují). Zapomeňte proto na pravidelně střižený, téměř fotbalový trávník, ale vsaďte na luční porost, který budete sekat postupně a šetrně a poté sušit. Nevadí, že nemáte hospodářská zvířata, která by seno konzumovalo nebo měla jako podestýlku. I seno lze dát na kompost a nebo prodat někomu, kdo je potřebuje (v zimě mívá velkou hodnotu), případně za něco užitečného vyměnit. Různé budky a krmítka pak přilákají ptáky, hromádky starého listí s trouchnivými kusy dřeva a kameny zase přilákají žáby, ještěrky, hady a ježky.
Zapomeňte též na monokultury tvořené jednou plodinou. Monokultura pouze vyčerpává půdu a vytváří ideální prostředí pro nemoci a škůdce. Vysazujeme a vyséváme proto druhově co nejpestřejší záhony a to tak, aby vzájemné působení rostlin na sebe bylo co nejpozitivnější.
Zalévání zeleniny
Co řádka - to jiný druh, kombinace zeleniny a bylinek
Žádný fotbalový trávník, ale luční směs, která v zahradě udrží užitečný hmyz a jiné živočichy
Záhony plánujeme už na papíře
Je třeba pořádně zapřemýšlet nad vhodnými kombinacemi plodin, inspirovat se v literatuře, časopisech, na internetu a od zkušenějších „Bio pěstitelů.“ A důležitá není jen konkrétní skladba, ale i časová posloupnost podle délky a doby vegetace. Klíčové je umístění rostlin tak, aby spolu sousedily nepříbuzné druhy, které mají odlišné nároky, čili vedle zeleniny plodové listovou a poté kořenovou, do toho umístíme řádku s bylinkami a bylinky (obzvláště ty aromatické) umístíme i mezi zeleninu plodovou. Nikdy netvoříme jeden celý větší záhon zeleniny kořenové, jeden listové a jeden plodové. Důležitá je také pestrá skladba rostlin ve skleníku, nejen na venkovních záhonech. Kromě jiného jde také o ideální využití profilu ornice, půdu tolik nevyčerpáváme a nemusíme pak tolik hnojit.
Nesmíme také zapomenout, že většina zeleniny nesnáší stálé pěstování na stejném místě, proto bychom také měli počítat s variabilitou záhonů. Nejvíce háklivé jsou na stálé pěstování na jednom místě tyto druhy: brambory, rajčata, česnek a cibule a zelenina brukvovitá. Nezapomeňte si proto schovat plán záhonů a v příštím roce nejen změňte výsadbu na jednom záhonu, ale nejlépe záhony zcela promíchejte.
Pestrá druhová skladba je základem Bio zahrady
Kompost a organická hnojiva
Bio zeleninu přihnojujeme pouze kompostem, organickými hnojivy a bylinnými jíchami a zákvasy, jež také odpuzují mnohé škůdce (pozor však na mírnou koncentraci). Vlastně využíváme pouze to, co projde trávicím traktem živočichů a je už jedno, zda jde o žížaly či hospodářská zvířata (dříve se to nedělalo jinak), jíchy jsou pro změnu úžasným zdrojem minerálů – jako naprostou klasiku lze zmínit jíchu kopřivovou.
Zcela klíčové jsou samozřejmě žížaly – ředitelky kompostu. Kypří půdu, recyklují rostlinný odpad a vyrábí tak kvalitní humus – zcela přírodní hnojivo. Stačí nechat dno nově zakládaného kompostu volné, aby se do něj žížaly dostaly z půdy, kompost správně založit a vrstvit a nedávat do něj, co tam nepatří.
Co se týká organických hnojiv, ta obsahují poměrně vysokou koncentraci živin, musíme proto hnojit opatrně. Nejvíce je třeba šetřit s kvašeným slepičím trusem, který ředíme s vodou v poměru alespoň 1:10. A vůbec nejlepší bude, když tento roztok využijete v kompostu. Po prosátí bude o hnojivo obohacen. Účinné je také zelené hnojení, k čemuž využíváme hlavně druhy z čeledi Fabaceae (např. hrách, vikev, fazole), jelikož hlízkové bakterie na jejich kořenech umí fixovat dusík.
Přípravou půdy to začíná
A příprava půdy se po zrytí bez kompostu neobejde
Co s plevelem?
Jestliže chceme biozeleninu, musíme prostě plít a do kompostu přidávat jen ten plevel, u kterého nehrozí expanze na záhonech po prokátrování kompostu a jeho přisypání na záhony. Dále doporučujeme nevysazovat v zahradě invazivní druhy okrasných rostlin a invazivní bylinky stále hlídat – dobře víme, co dovede za rok, dva, tři například máta. Pletí je také důležité proto, že jednoleté plevele, které dominují v zeleninových záhonech, se snaží co nejrychleji vysemenit, aby byla zaručena další generace. Pletí je proto v Bio zahradě velmi častou činností! Semena těchto plevelů jsou navíc schopna udržet si klíčivost i několik let.
S pelevely nám též pomůže mulčování a také mulčovací netkaná textilie, pokud pěstujeme rostliny ze sadby. Zcela přírodní mulčí je posekaná tráva, seno a sláma, ovšem mulčujeme jimi, když jsou již rostliny větší.
Chránit se však můžeme před plevelem i jinak a to velmi chytře – dostatečně hustým porostem užitkových rostlin. Pozor ale na vlhké mikroklima a tedy šíření houbových chorob.
Pletí
Kromě netkané textilie se pro jahodníky využívají i fólie
Jak se bránit škůdcům a chorobám?
Tématu škůdců jsme se věnovali již na začátku článku, je třeba do zahrady přilákat a udržet zde jejich přirozené predátory, některé si ale také můžeme koupit, například dravá slunéčka, některé dravé roztoče a nebo hlístice likvidující mladé slimáky. Jsou ale škůdci, které musíme likvidovat rukama. Třeba larvy a dospělce mandelinky bramborové sbíráme, pravidelně odstraňujeme starou borku stromů, pálíme ji a kmeny natíráme vápenným mlékem (funguje to i jako ochrana před mrazem).
Zásadní je ale také výběr odolných a rezistentních odrůd, které jsou vůči některým nemocem tolerantní, nebo jim dokonce odolávají. Využíváme také znalostí životního cyklu chorob a škůdců. Například jahodník ochráníme mulčovací netkanou textilií již při založení porostu před plísní šedou a plevelem. Slimákům pro změnu nastražíme pasti, například položíme na trávník kus igelitu a navečer a ráno igelit odkryjeme a slimáky posbíráme. Funguje i do země uložená nádobka obsahující pivo (nedoporučujeme do skleníku, šíleně tam zapáchá).
Slunéčko hodující na mšicích
Určité choroby a škůdce též potlačíme vhodnou kombinací zeleniny vysazené vedle sebe a zeleniny s bylinkami. Cibule pomůže mrkvi, aromatické byliny zase pomohou mnohé zelenině, lze jimi porosty promíchat a nebo záhony bylinkami doslova obehnat (saturejka, bazalka, máta, levandule, tymián, kopr a podobně). Odpuzují některé škůdce. Používáme též lepivé destičky (žluté a modré), které nejprve naznačí výskyt škůdce a nějaké také samozřejmě chytají stále.
Za chladného počasí je též třeba chránit zeleninu netkanou textilií (pozor – bílou), čímž zlepšíme její kondici a bojujeme s plísněmi.
Dalšími kroky je sběr nejvíce napadených částí rostlin – listů, částí stonků (pokud to u daného druhu lze) i plodů. Například dozrávajícím rajčatům pomůžeme pořádným protrháním i zdravých listů, jinak odstraňujeme listy suché, plesnivějící, odumírající.
Zdravá zelenina, všimněte si zavlažování podmokem - to pomáhá eliminovat plísně
Co se týká jích a zákvasů, je třeba vhodně vybírat bylinky a vyhnout se druhům obsahujícím toxické látky (pelyněk, vratič, kopretina, přeslička a také vyloženě jedovaté druhy jako třeba pryskyřník apod.). Vyhněme se i nikotinovým přípravkům a jiným.
Naopak se v Bio zahradě nemusíme obávat biologických preparátů na bázi rostlinných olejů a nebo nepřátelských organismů. Pozor musíme dát pouze na ochrannou lhůtu, u mnohých však nevadí ani předávkování.
Zajímavostí jsou například afrikány, které doslova „léčí“ půdu. Nevěříte? Vyzkoušejte!
