Jaké zasklení je ideální pro zimní zahradu, z čeho by měla (resp. neměla) být její konstrukce, na jakou světovou stranu ji orientovat, jak nám pomůže uspořit energie, jaký by měla mít tvar a jak by měla být velká, proč je třeba zasklení zimní zahrady v létě stínit a jaké rostliny zde můžeme pěstovat?
Konstrukce zimní zahrady
Pro konstrukci zimní zahrady není vhodné dřevo. Saje vlhkost a reaguje na teplo, načež snadno popraská. Hrozí i napadení dřeva plísněmi. Pro konstrukce zimních zahrad se nejčastěji používá hliník a ocel, případně plast. A postavit zimní zahradu svépomocí je proto prakticky vyloučené, v lepším případě se prodraží.
Zasklení zimní zahrady
Zasklení volíme podle toho, jak často chceme zimní zahradu používat, zda bude uzavřená či propojená s interiérem a zda bude vytápěná či nikoli. Pro uzavřené zimní zahrady bez vytápění stačí i jednoduché zasklení, ovšem bude problémem i v létě, kdy propustí mnoho tepla. Zimní zahrada s jednoduchým zasklením je obyvatelná především na jaře a na podzim, v létě pouze při důsledném zastínění a v zimě je zde příliš chladno, ovšem hodí se například k zazimování choulostivějších rostlin v mobilních nádobách.
Nejčastější je dvojité zasklení izolačním dvojsklem, kdy je meziskelní výplň vakuovaná či vyřešena izolačním vzácným plynem (např. Argon). Izolační dvojsklo s meziskelní výplní má lepší poměr ceny a výkonu než izolační trojsklo. Pokud ale zimní zahradu přímo propojíte s obytným prostorem, zamezíte izolačním trojsklem značným teplotním ztrátám. Prosklené plochy zimní zahrady jsou příliš velké a nejvíce tepla uniká z interiérů právě prosklením.
Zimní zahrada
Orientace zimní zahrady
Zimní zahradu orientujeme na jih či jihozápad, v horším případě na jihovýchod. Je zde prostě nejvíce světla. Ohřev vzduchu v zimní zahradě orientované na sever probíhá více z takzvaného difuzního světla, což je velice nevýkonné. Difuzní světlo je slabé a je proto třeba alespoň přitápět.
Zimní zahrada uspoří energie
Pokud postavíte zimní zahradu před prosklenou část domu, bude uzavřená (přístup dveřmi) a nebudete ji vytápět, vytvoří v zimě teplotní bariéru. Je to stejné jako v případě zasklení lodžie. Navíc nebude ani třeba pořizovat drahé zasklení zimní zahrady.
Stínění zimní zahrady
Pokud je zimní zahrada hůř zateplena, bude ideální markýza. V případě trojitého izolačního skla nebývá stínění třeba, ovšem ve všech ostatních případech je nezbytné. Jakmile prostě šetříte na skle, je řešením letního přehřívání zimní zahrady pouze stínění. Použít lze třeba i venkovní rolety a venkovní žaluzie. Vnitřní stínění nemá valný smysl.
Zimní zahrada
Tvar a velikost zimní zahrady
Zimní zahrada je vlastně svým způsobem skleníkem a proto je důležitý její tvar a sklon střechy. Úhel sklonu střechy by neměl být menší jak 20° - jde o ideální zachycení světla. Jestliže má být zimní zahrada obývána celoročně, neměla by být její plocha menší jak 15 m2. A tvar zimní zahrady? Ten zásadně ovlivňuje cirkulaci vzduchu. Podle tvaru se volí větrací okna či otvory, kudy bude v létě odváděné teplo i vlhkost. Pokud to neuděláte, bude zde v létě extrémní tropické klima.
Co v zimní zahradě pěstovat?
Výběr rostlin do zimní zahrady je závislý na tipu zimní zahrady a samozřejmě i její orientaci vůči světovým stranám. Pokud máte raději chlad a zvolíte zimní zahradu nevytápěnou, vylučuje tento fakt celoroční pěstování exotických rostlin. Čili je rozdíl v tom, zda je zimní zahrada oddělena od bytu a dokonce nevytápěná či spojena s bytem jeho neoddělitelná součást a zvětší tak obytnou plochu. Zimní zahrada může být i zcela oddělena od budovy, ovšem nebývá to časté řešení. Jako zimní zahradu, kterou lze od bytu oddělit stěnou a není ji třeba vytápět, lze využít i zasklenou lodžii. Na druhou stranu je ohromnou výhodou částečného či úplného propojení s interiérem právě pokojová teplota v zimní zahradě a přitom velké množství přirozeného slunečního záření. A právě tyto zimní zahrady jsou vhodné k pěstování exotických rostlin, ovšem jejich nevýhodou je nízká vlhkost, proto musíme rostliny stále rosit.
Zimní zahrada
Zimní zahrada
Pokud je zimní zahrada orientována na jih, teploty se zde rychle vyšplhají nahoru i v zimě za velmi chladných dnů, když svítí sluníčko. Severní strana je zase vhodná pro rostliny, které nemají rády přímé sluneční paprsky, ovšem doporučuje se zde alespoň přitápět.
Vytápěné zimní zahrady oddělené od obytného prostoru si na rozdíl od těch otevřených do interiéru udržují optimální vzdušnou vlhkost. V celoročně obývané zimní zahradě lze pěstovat i exotické ovoce, například fíkovníky, citrusy, pitayu a jiné. Budou zde růst i plodit a potřebu vyšší vlhkosti vyřešíme rosením a dostatkem vody v podmiskách. Ovšem třeba kávovník se hodí do běžného bytu se sušším vzduchem a nedostatkem světla (je stínomilný). Kávovník bude sice též plodit, ale jeho plody budou v našich podmínkách stěží konzumovatelné. Do zimní zahrady si lze vybrat právě i vyšší rostliny, solitéry. V zimní zahradě lze též pěstovat eukalyptus – krásnou rostlinu s voskovými listy čeledi myrtovitých. A právě eukalyptus snese i teploty do – 5 oC, ovšem pro jeho přezimování jsou ideální teploty +5 až +10 oC, stejně jako třeba pro pitayu. Do zimních zahrad jsou též vhodné orchideje, které vyžadují dostatek světla a nebo tropický keř murraya s krásnými bílými květy, které vypadají, jako by byly voskované. Kombinace nádherných květů a citrusového aroma bude působit obzvláště příjemně, murraya však nesnese přímé slunce. Podloží zimní zahrady zase mohou tvořit nízké jaterníky s drobnými, bílými kvítky. Stálezelenou pokrývku půdy zase tvoří pachysandry – japonské, nízké polokeře.
Kromě výše uvedených rostlin lze však v zimní zahradě pěstovat téměř jakoukoli pokojovou rostlinu, pokud zde udržujeme pokojovou teplotu. Zcela nevytápěné a oddělené zimní zahrady jsou pro změnu vhodné k přezimování rostlin v mobilních nádobách, které jsou přes sezónu umístěné v zahradě.
