Australanům je do vínku nadělena dlouhověkost. Proto se tu někteří architekti soustředí právě na takové úpravy domů, jež umožní lidem pokročilejšího věku „stárnout ve svém“. Chce to pochopitelně vyjít ze strategií určité empatie, pochopení principů a důsledků stárnutí. Ale když se to podaří? Stojí to opravdu za to.
Projekt nazvaný Mt. Eliza House, a realizovaný v roce 2020, je nám geograficky dost vzdálený. Přesto v sobě tenhle projekt od protinožců rysy, které by mohly posloužit za inspiraci u nás. Umožňuje totiž lidem vyššího věku žít nezávisle na okolí v domě, který mají rádi a cítí se v něm dobře. Programově přitom řeší běžné neduhy stáří, jako například sníženou mobilitu, a zrcadlí přitom aspekty nenáročné údržby a vysoké funkčnosti.
Z většího do menšího není problém
Obydlí o rozměrech užitné plochy 184 metrů čtverečních ve dvou podlažích, navazuje otevřený plán interiéru na venkovní zahradu a zdařile je propojuje. Žijí v něm manželé seniorského věku, kteří si tento dům pořídili právě pro jeho menší výměru, jež jim umožňuje lépe kontrolovat životní prostor kolem sebe. Po rekonstrukčních zásazích je toto obydlí nejen pohodlné a bezpečné, ale také energeticky efektivní – úsporné.
Manželé se sem přestěhovali z většího domu s větší zahradou, a proto se architekti museli vynasnažit, aby úpravou dispozic vyzvedli štědrý prostor. Proto otevřený plán místností, jež působí velkolepě, i zahrada (do níž si přesadili rostliny ze své někdejší zahrady), která proniká skrze jádrovou oblast terasy až k interiéru. Velká okna otevírající se do zahrady zachovávají pocit přírody a venkovního prostředí, a je díky nim snadné zapomenout, že se vlastně dům nachází na běžné ulici předměstí.
Světlo, přehlednost a přístupnost
Obytné prostory se táhnou po celé délce stavebního bloku objektu, otevírají se na severní stranu a do dvora, což do domu přináší obrovské množství světla. Dřevěná zástěna s uzamykatelnými dveřmi v celé výšce chrání boční stranu domu, ale zároveň propouští světlo a výhledy. Jak majitelka poznamenává, cítí se tu bezpečněji, než za plotem.
V patře interiéru se nachází dodatečná ložnice a koupelna, jež slouží jako hostinský pokoj, když přijedou děti nebo vnoučata na návštěvu. Pár ale obývá především přízemí. Kvůli snazší přístupnosti (a to včetně podpůrných prostředků pro mobilitu), nejsou na úrovni přízemí vedeny žádné prahy nebo zvýšené stupně. Tuto jednovrstvou linii udržuje plocha uvnitř, tak i venku, při napojení na ulici, chodník a garáž.
Chytrá řešení pro materiál i energie
Dům (orientovaný ke slunci, aby mohl pasivně zužitkovat energii slunce) je navržen tak, aby měl opravdu nízké nároky na údržbu a s jeho chodem se pojilo minimum starostí. Zvenčí je vystavěn z cihel timbercrete (dřevo-betonu). Jejich výhodou je nižší ekologická stopa, vyšší schopnost termální izolace a fakt, že vypadají skoro jako obyčejné cihly. Takže se od okolní zástavby příliš neodlišuje.
Uvnitř jsou podlahy z leštěného betonu, které se snadno čistí a eliminují nebezpečí zakopnutí. Také vytváří solidní prostor pro akumulaci tepla, což snižuje energetickou spotřebu domu. Vytápění je integrováno do podlahy, o ventilaci se starají francouzská ona. Stropní ventilátor se pak stará o to, že se v létě vzduch nezastaví.
Všechny tyto systémy jsou napájeny ze střešních solárních panelů, doplněné o bateriová úložiště. V zadní části domu je pod zemí ukrytá nádrž na vodu, s objemem 43 000 litrů. Zajišťuje potřeby domácnosti a zahrady, a činí dům imunní proti případným výpadkům. Mt. Eliza House je moderní, elegantní, ekologický. A představuje modelový příklad krásného domečku na stáří.
Materiály: Bent Architecture
Foto-kredit: Tatjana Plitt