Domky konstruované do povodňových zón

Povodňové oblasti v ČR

Klimatické změny, které se ve světě projevují abnormálními srážkami a následně ničivými povodněmi se zaplavováním rozsáhlých oblastí, dopadá svými důsledky na celou společnost. Škody, jako bezprostřední dopad povodní, negativně působí na ekonomiku jednotlivých zemí, ale hlavně na psychiku postižených obyvatel v povodí řek, potoků, ale i mimo ně. Podle informace generálního ředitele Hasičského záchraného sboru Miroslava Štěpána dnes ohrožují povodně téměř všechny okresy ČR.

Současný stav protipovodňové ochrany

Snaha předcházet škodám vede k vývoji různých představ, jak jim zabránit a snížit jejich dopady. Nicméně konzervativizmus myšlení jak projektantů, tak potencionálních zákazníků a nedostatek tvůrčí invence zatím směřovaly výlučně k řešením v rámci stávajícího stavu a tradic, zaměřených pouze na zmírnění škod a nikoli jejich zabránění. Proto se setkáváme s tendencí ochraňovat velké aglomerace pomocí drahých mobilních protipovodňových stěn, či jiným lokálním řešením ochrany budov, počítajícím přímo s poškozením staveb, i když s minimalizovanými dopady. Taková řešení však nepočítají s tím, že záplavy se mohou a zřejmě i budou cyklicky opakovat.Tudíž i náklady na obnovu bude nutné pravidelně vynakládat, a to za situace, kdy pojišťovací ústavy omezují uzavírání smluv do povodňových a záplavových oblastí a zákonitě přistoupí ke zvýšení cen pojistného. Proto jakékoli řešení připouštějící vystavení stavby záplavě či povodni není právě nejvhodnější.

Dne 27.9.2010 vyšel na internetu článek o budování dřevostaveb jako vhodné alternativy pro jejich výstavbu právě ve vodou postihovaných oblastech. Článek poměrně dobře postihuje možnosti těchto staveb odolat povodním a nevhodnost staveb jiného typu. V případě dřevostaveb sehrává roli zmiňovaný konzervativizmus myšlení potencionálních zákazníků a představa, že dřevostavby jsou stavby druhořadé. V myslích občanů je stále ještě zakotvena představa „můj dům, můj hrad,“ která se sice v posledních letech postupně tlumí a zájemců o dřevostavby přibývá, ale zatím to není rozhodující procento.

Nicméně i řešení prostého nahrazení zděné stavby dřevostavbou počítá s tím, že dojde k jejich poškození, nikoli však k zničení nebo nutnosti odstranění v důsledku porušení statiky. Přesto autoři článku počítají s tím, že bude nutné provést větší či menší opravy stavby poničené vodou. Lze naprosto souhlasit, že rychlost a relativní snadnost opravy jsou daleko výhodnější, snadnější a i levnější, než opravy zděných staveb. Každá oprava je však spojena s náklady a hlavně i s psychickým dopadem. Je otřesné vidět majitele domků, kteří musí v rozmezí 14 dnů vidět svůj domek opakovaně zaplavený vodou.

Rovněž řešení vyzkoušené v USA a i u nás již aplikované, počítající se zaplavením určité části domu a s možností snadného odtoku naplavené vody a bahna ze zaplavené části asi také není zrovna ideální. I zde se dostává voda do části domu, jehož stěny jsou z vnějšku i zevnitř vystavené kontaminované vodě. Kromě toho je vybudování těchto prostor finančně nákladné.
Nesouhlasím ani s návrhy některých odborníků doporučujících nastavit přísnější pravidla při vyměřování vysoké daně z nemovitostí pro ty, kteří se rozhodnou stavět v rizikových pásmech a z výtěžků daní financovat škody. Jsem přesvědčen, že aktivnější politika podpory stavab chráněných proti záplavám a povodním (obdoba akce Zelená úsporám) by přinesla státu a konečně i soukromým investorům a pojišťovnám daleko větší prospěch.

Možnosti technických řešení při eliminování dopadů povodní

Tento stav nutně vede k zamyšlení, jak zcela zabránit příčinám a hlavně dopadům těchto škod. V poslední době jsme měli možnost seznámit se s novým způsobem myšlení v USA a Japonsku, kde inženýři začali řešit ochranu staveb proti zemětřesení zcela novým způsobem. Zvolili právě dřevostavbu, která se svou tuhostí na jedné straně a pružností na straně druhé, v kombinaci se zcela revolučním řešením základů na kovové desce, doplněné hydraulickým mechanismem na vyrovnávání otřesů ukázala jako nejvhodnější typ stavby.
A právě toto poznání vedlo k odhození dosavadních konvencí a nastolilo otázku, jak revolučně přistoupit k řešení problémů s povodněmi. Základní premisou byla podmínka zcela zabránit škodám na majetku, jejich opakování a následným dopadům. Při řešení problému jsme vzali v úvahu i skutečnost, že budování staveb na nových parcelách mimo záplavy je spojeno s dalšími finančními výdaji počínaje koupí nového pozemku, jeho zasíťováním a v neposlední řadě nutností vybudovat nové tradiční základy. Přitom jsme brali v úvahu i pouto lidí k místu, kde vyrostli a strávili značnou část života. Dokladem tohoto tvrzení jsou takzvané „Povodňové domy,“ které jsou stavěny jako nájemní domy obecními úřady v poškozených oblastech. Stavba jednoho takového domu vychází dle informací HSP cca na 4,5 miliónu korun. Nájemníci budou tyto domy splácet obcím 20 let a přitom dosud nikdo neví, zda se po této době stanou jejich vlastnictvím. Tak vysoké náklady jsou zřejmě zapřičiněny právě dodatečnými náklady na pozemek a jeho zasíťování, protože vzhledově je to zcela průměrný dům nezajišťující žádnou ochranu proti povodni, kromě té, že byl postaven na místě mimo dosah záplavové vodní hladiny. 

Náš projekt – zdvihací domy

Jednoznačnou odpovědí pak bylo řešení jednoduché svou ideou, v čemž tkví jeho přednost. Princip spočívá v tom, že tradiční základ stavby je nahrazen jednoduchou konstrukcí propojených pilotů, které jsou na úrovni terénu zakončené patkami. Tradiční základová deska je nahrazena kovovou svařovanou konstrukcí staticky vypočítanou pro nosnost dřevostavby. Kovová základová deska je propojena zdvihacím a vodícím zařízením s betonovým základem. V případě hrozícího nebezpečí lze stavbu jednoduše vyzvednout vertikálním směrem a zcela ji ochránit proti zaplavení až do výšky hladiny 2,3 metru. 
Zařízení je vyvinuto jak pro přízemní, tak pro podlažní domy, u nichž se počítá i s tím, že v přízemí je počítáno s garážovým stáním. Při záplavě pak lze vyzdvihnout celou stavbu včetně osobního vozu mimo dosah vodní hladiny. Jelikož podlahu u vícepodlažní stavby na úrovni kovové základové desky tvoří kovovové podlahové rošty, jejich očista po případném zaplavení vyšší vlnou než 2,5 metru nad úrovní patek (2,7m nad terénem) je naprosto jednoduchá. Voda jednoduše proteče roštem, případné bahno se opláchne a tím je veškerá očista skončena. Po  opadnutí vody se zkontroluje zdvihací a vodící zařízení, očistí se náplava pod stavbou a domek se spustí na své původní místo.

Zdvihací zařízení je jištěno i pro případný výpadek elektrického proudu nouzovým elektrickým zdrojem a případně i  mechanickým tak, aby došlo k vyzdvižení stavby i při výpadku proudu. Je pamatováno i na zajištění vyzdvižení stavby v případě nenadálého příchodu záplavové vlny. U přízemních staveb typu bungalov je pak podlaha na nosné kovové základové desce řešena jako vodovzdorná konstrukce se samostatným zateplením a hydroizolací. 
Vlastní konstrukce dřevostavby je příhradového typu s opláštěním MFP deskami. Z vnější strany je provedena izolace v první spodní řadě EPS přesahujícím přes kovovou konstrukci zdvižné plošiny. Polystyren je lepen PU lepidlem a jištěn terčíky se šrouby. Do výšky cca 60 cm bude stavba obložena keramickými obklady lepenými chemickými lepidly odolnými vodě. Zbývající část fasády je provedena tradičním zateplovacím systémem. Z vnitřní strany jsou minerální izolace a záklopy sádrovláknitými deskami odolnými nebo impregnovanými proti vodě.

Zbývající část domu je klasická dřevostavba. Zásadní otázkou takto pojaté konstrukce stavby do záplavových oblastí je vyřešení přípojek tak, aby fungovaly jak v klidové (stabilní) poloze, tak po vyzdvižení stavby a dále jak ochránit přívody vody, kanalizaci, elektřiny a plynu proti poškození náplavami. Zajištění přívodů je provedeno prostřednictvím teleskopických tyčí, kolem nichž jsou v odpovídajícím průměru spirálově navinuty PE chráničky nebo přímo PE přívody vody, plynu a elektřiny. Pomocí teleskopu je s vnitřním elastickým jádrem provedeno i napojení vnitřní kanalizace na vnější přípojku. Teleskopy a spirálovitě vinuté přívody zajišťují naprosto bezpečné propojení stavby s vnějšími přípojkami a jejich fungování i v době trvání záplavy. Proti zamrzání přívodů vody je použit elektrický topný kabel ovinutý kolem přívodu na vnitřni straně tepelné izolace uvnitř chráničky.
Závěrem bychom chtěli uvést, že tento způsob ochrany staveb v klidovém stavu nemění ráz krajiny, obcí a měst. I v případě, že by pojišťovny v daném záplavovém pásmu nepojišťovaly klienty, skýtá tato konstrukce domů jejich majitelům jistotu, že nemusí mít obavu o svůj život a ani majetek. Teprve tímto řešením je zajištěna komplexní ochrana staveb proti nespoutatelným přírodním živlům.
Opakující se povodně a záplavy z přívalových dešťů vyžadují jako nový jev svým rozsahem s katastrofálními dopady i netradiční řešení alespoň tam, kde začíná nová zástavba, nebo rekonstrukce zpustošených obcí. Zřejmě budou tyto jevy a jejich důsledky přes svou negativitu působit pozitivně na překonávání zakořeněných představ obyvatelstva o dřevostavbách a o výsuvných domcích jako zatím nejvhodnější varianty ochrany budov proti vodnímu živlu. Každý však musí zvážit, zda je 20 až 30% navýšení ceny základů se zdvihacím zařízením oproti tradičním základům výhodnější, než řešit soustavné škody. A pokud by navíc odpadl nákup nového pozemku a jeho zasíťování, nejedná se již o navýšení ceny, ale o 60 až 70% úsporu finančních prostředků v závislosti na cenách pozemků v jednotlivých lokalitách. Výstavba by totiž proběhla na pozemku, který postižení již vlastní a kde již existují inženýrské sítě.

Systém konstrukce domků do povodní vybavený zdvihacím zařízením byl včetně svých aplikací a možných variant přihlášen jako vynález na Úřadu průmyslového vlastnictví.