Luxusní dovolenkové resorty obvykle nepředstavují zrovna lákavý příklad podnětné architektury. Ovšem zařízení v Kaba-Kaba, poblíž městečka Tabanan na Bali, si zjevně zaslouží výjimku. Chválu na tento počin pějí média, veřejnost i odborné komise. Asi nejvýznamnější ocenění, Prix-Versailles, mu udělila rada UNESCO.
Čím že si to tenhle dovolenkový resort zasloužil? UNESCO jeho tvůrce obdarovala Prix-Versailles za udržitelnou architekturu. Resort Ulman se totiž chlubí nejen tím, že je okázalý, ale také eko-luxusní. Co přesně to ale má znamenat? Výstavba hotelových komplexů na tropických ostrovech se totiž obvykle s nějakými principy udržitelnosti nebo ekologie moc nekryje, takže nedůvěra je oprávněná. Ulaman si ji ale umí získat.
Když stavět, tak přírodně
Odborná komise tu vysoce ocenila pokus o vzkříšení nového designu, který přebírá biofilní rysy a zdařile je provazuje se skutečnou přírodou. Podstatnou roli při realizaci sehráli stavební materiály s nízkou uhlíkovou stopou, pocházející často přímo z lokality stavby. Konkrétně šlo o stlačenou hlínu, bambus, neupravovaný kámen a recyklované dřevo.
Je tu samozřejmě i pár ocelových prvků, které tu nádheru organických tvarů drží pohromadě. A tam, kde je to dispozičně příslušné (v lázních a parních saunách) narazíme na kompozitní zaizolované panely, takzvané SIP. Jde o panely s extrémně nízkou uhlíkovou stopou (využívají recyklovaný a recyklovatelný EPS), a doplňují je omítky z polymerů. Jsou pevné, lehké a s vysokou izolační schopností. Napomáhají tomu, že areál zbytečně nemrhá energiemi.
Ulaman ve své současné podobě zahrnuje lázně s wellness, pavilon pro jógu, přírodní koupaliště, malá konferenční místnost, luxusní restaurace Lotus a několik pokojů. Některé jsou součástí hlavní paluby, jiné se zdvihají do výšek, nesené na odvážně kreativních podpůrných konstrukcích, dosahujících až devítimetrové výšky. Další fáze výstavby budou následovat, ale už ve stávající podobě probouzí tenhle podnik fantazii. Je skutečně naplněný až snovými objekty.
Navrátit vodu zpátky
Zvlněné kaskády a kopule připomínající exotické květy a lusky, zelené střechy s bující vegetací, pokoje připomínající spíš soukromé katedrály. Dalším z unikátních „eko“ rysů areálu je, že prakticky stojí vodní ploše, jezeře a křižovatce několika řek a jejich vodopádů. Ne že by si areál tohle místo vyrval z přírody, ale naopak je do ní vrátil.
Jezero totiž bylo už před lety kvůli zemědělství odvodněno a řeky odkloněny, a současný majitel areálu je nechal přivést zpět. Takže výstavba resortu v tomhle případě přírodě skutečně spíše pomáhala, a zdejší vodním oparem prosycený mikro-ekosystém dodává celému místu skutečně nevšední atmosféru.
Nezbytnou součástí provozu jsou obnovitelné a bezemisní zdroje energie. Stará se o to solární farma, která překrývá plochu parkoviště na příjezdové cestě. S energetickou bilancí napomáhají i turbíny několika malých vodních elektráren, které využívají sílu vodopádů. Samozřejmě tak, aby tím nebyly ohroženy ryby a další živočichové. Uhlíková a ekologická stopa tohoto komplexu je blízká nule po stránce výstavby i provozních emisí.
Projekty hotelových resortů v dovolenkových destinacích si chválu – z hlediska architektury nebo ekologie – skutečně nezaslouží. Ale Ulaman je opravdu jiný. Dokazuje, že výstavba motivovaná pobídkou cestovního ruchu nemusí jít proti přírodě. A že ji dokáže i navracet zpět, když je k tomu vůle.
Materiály: Inspiral Architecture and Design Studios
Foto-kredit: Wanderskyy, Kevin Mirc, Bianca Blajovan, Nora Brown, Symbiosis Studio