Dědictví minulosti není jen výhra, u obytných rezidencí může být často na překážku. Zachovat krásu staletí, a přitom nežít v muzeu, se stalo hlavní výzvou projektu, s níž se museli poprat architekti. Dvoupodlažní dům se severní orientací a s čelní fasádou směřující do ulice. To tak špatně nezní. Ovšem o něco horší zprávou pro čerstvé majitele bylo, že nemovitost na perspektivní lokalitě – v tzv. Edinburgh Gardens v australském Melbourne – vznikla na počátku 18. století. Tedy klasické historické obydlí viktoriánského střihu, s úzkým protaženým profilem a venkovní terasou.
Je to hezké, když se chcete nechat ovanout dechem historie. Ale současným nárokům na bydlení to zrovna neodpovídá. Na architektech tedy bylo, jak vybalancovat požadavky současných majitelů – ti toužili po otevřeném a vzdušném moderním rodinném domě, po kontaktu s přírodou a po světle – s představami úředníků památkové ochrany.
Cesta chodbou je cestou časem
Řešení, které navrhli, je skutečně netradiční. Dům se totiž pod jejich rukama transformuje doslova za pochodu. Ve shodě s památkáři zůstává směrem do ulice a historické zóny nezměněný. Začíná předzahrádkou, kovaným plůtkem, terasou. Prakticky vším zvenčí odpovídá letitému originálu. Uvnitř, za fasádou a vstupní halou a schodištěm, se ale začíná přetvařovat.
Zbytečné předěly stěn mizí, rozšiřuje se přístavbami v patře, nabývá mnohem otevřenější podoby. Když procházíte hlavní chodbou, koridorem spojujícím vstupní dveře se zadní částí domu, jako byste procházeli bránou času. Na konci totiž stanete v prosvětlené moderní kuchyni – zabírá celou plochu vymezeného profilu – která se prosklenou stěnou otevírá do nádherné zahrady.
Ozdobeno korunkou
Dům replikuje a převrací své někdejší uspořádání. Do ulice z balkonu ústila ložnice – a v nové části je tomu stejně. Za dřevěným roštem se nachází balkon s ložnicí. Z balkonu do ulice shlížíte k malé předzahrádce. Tady je ta za-zahrádka jen podstatně větší. A aby lépe odolávala místnímu horkému klimatu, je koncipována ze středomořské vegetace.
Město se mění a domy jeho obyvatel se musí měnit též. Ne všude se to daří tak citlivě, jako v Tiara House. Lidé tu nežijí v minulosti, bydlení je moderní. Zvenčí si ovšem jejich dům uchovává příjemně historizující pojetí, které tvář památkově chráněné čtvrti nikterak nepoškozuje. Je to dům s korunkou, korunovaný úspěchem.
Zdroj: FMD Architects
Foto-kredit: Dianna Snape