Ekologie - stránka 2

Experimentující zahradník připravil omylem kopřivovou jíchu bez zápachu. Šílenec, nebo génius?

Experimentující zahradník z královéhradeckého kraje představil dle svých slov “totální pecku“, kterou dosud neviděl, neokoukal, a o které tvrdí, že jde o jeho vynález. Je to sice kopřivová jícha, kterou samozřejmě nevymyslel, jenže tvrdí, že ji upgradoval do takového stavu, že nesmrdí. Tvrdí o ní také, že jde o “TURBOJÍCHU“, respektive “HULK JÍCHU BEZ SMRADU“. Soudí tak podle zelené barvy tekutiny a absence charakteristického zápachu, přitom však vynikajících účinků na blaho rostlinstva. Jde jen o šíleného milovníka superhrdinských filmů kříženého se zahrádkářem mičurinského typu, nebo na jeho náhodném objevu opravdu něco je?

Historie rekuperačního výměníku AKIRETHERM®, který získává zpětně teplo z odpadních vod

Společnost AKIRE® byla založena v roce 2017 s vizí přinést nové technologie v oblasti úspor energií. Od vzniku společnosti je vývoj zaměřený na zařízení, které bude majiteli šetřit náklady, bude pracovat s vysokou účinností a svým provozem nebude nijak zatěžovat uživatele. Každá úspora energie přináší také ve svém důsledku ochranu ovzduší. Musíme konstatovat, že náš záměr se podařilo zrealizovat a jsme průkopníky v oboru získávání tepla z odpadních vod unifikovaným zařízením.

Jak sanovat zahradu zasaženou povodní. Co je nejdůležitější a co se vyplatí nepřehlédnout

Nejmenší problém mohou pro zahrady představovat přívalové deště, pokud voda pouze spadne na plochu vaší zahrady, nebo rychle steče z nejbližší okolní nekontaminované přírody. Povodeň s nánosy toxického bahna v zahradě je však problémem vážným. Navíc toho po ní v zahradě často mnoho nezůstane a z těch rostlin, co zbydou, je třeba mnohé zničit dodatečně. V každém případě dovede napáchat velké škody jak přívalový déšť, tak povodeň. Jak sanovat postiženou zahradu?

Demolice jen s průkazem o materiálu, protože recyklace už není dost dobrá, navrhují akademici

Recyklace stavebního odpadu je slibný koncept, ale má své mouchy. Snižuje totiž hodnotu zpracovávaného materiálu. Pomalá a pečlivá dekonstrukce by byla lepší, pomohla by zachránit hodnotu užitého materiálu. Jenže to by znamenalo i zřízení databáze užitého materiálu.

Pokrm bohů se může urodit i v kukuřičném poli za vaším plotem. Zemědělci z něj radost nemají

Ušlechtilé plísně tolerujeme možná u sýrů a salámů, ale konzumace zeleniny napadené houbami? Nebo obilovin? To už je pro nás trochu moc. Mexičané by s námi ale nesouhlasili. Už po staletí si pochutnávají na Huitlacoche. Nazývají ji černým zlatem, aztéckým kaviárem. I když ve skutečnosti jedí kukuřici napadenou snětí.

Jak se zbavit mandelinky bramborové? Zakruťte jí krkem

Když se před 74 lety tehdejší politici rozhodli zakroutit krkem americkému broukovi, byla mandelinka bramborová skutečně škůdcem pocházejícím z Ameriky. Škůdcem, který se právě v Evropě rozmnožil po druhé světové válce a nevzal samozřejmě útokem nic jiného než bramborová pole. Tu plodinu, s jakou se do Evropy dostal. Ovšem českoslovenští komunisté pochopili někdy v létě 1950, že mandelinka bramborová je především příležitost! A rozběhla se kampaň proti americkému brouku. Kampaň nelítostná.

Po slizkých stopách vzácného modrého slimáka. Modranka karpatská je chráněná, nezabíjet!

Zapomeňte na pivní pasti, indické běžce, otravné jedové návnady, hlístice a jiné způsoby hubení nenáviděných slimáků. Modranka karpatská je úplně jiná liga než úporný plzák španělský, likvidátor všehomíra našich zahrad. Možná se nad tímto plžem ustrnete pro krásnou sytě modrou barvu, určitě by vás však nemělo nechat chladnými, že je vzácný, užitečný a chráněný. Ostatně na našem území žije téměř výlučně na severu Moravy a důsledně se vyhýbá lidské společnosti.

Nebezpečí klíšťat pro domácí mazlíčky. Jak se mu vyhnout a jak zvířata klíšťat zbavit?

Když si vyjdete do přírody, třeba i jen do městského parku, a dáte si dobrý pozor na vyšší travní porost, je možné, že se vás klíště nechytne. Co ale mají dělat chudáci domácí zvířata? Pes zaručeně vymete i ten nejzazší kout a křoví, o kočkách nemluvě, ty se při svých potulkách neptají vůbec nikoho. Prostě místa, kterým se vy sami, třeba právě kvůli riziku klíšťat, vyhnete, přitahují naše domácí mazlíčky doslova jako magnet. Navíc na klíšťata běžně narazí i v zahradách. Co ale s klíštětem, když se už zakousne a začne ze zvířete sát? A existuje funkční prevence?

Klíšťata žijí ve městech častěji než v lesích. Jsou přitom nebezpečnější, ukázal výzkum

Podle výzkumu a analýz dat posbíraných českými vědci se klíšťata vyskytují častěji v městských parcích než ve volné přírodě, například v lesích. Jsou přitom mnohem více infikovaná, dokonce až každé čtvrté je schopné přenášet na člověka lymeskou borreliózu a 44 % zkoumaných klíšťat bylo infikováno některou z nebezpečných bakterií.

Jaro nastoupilo tak rychle, až to vědce děsí. Příroda se vzbudila. Jak zareaguje zahrádkář?

Natolik brzký nástup jara, k jakému došlo letos, zde ještě nebyl. Tedy od doby, kdy jsou data pravidelně zaznamenávána. Stačí jen vykouknout na zahradu, vystrčit nos do přírody, aspoň na chvíli. Někoho to děsí, jiní jásají, někdo je optimistický, jiný varuje. Například na jihu Moravy ohlásili vykvetení meruněk již 11. března, tedy před týdnem. A to je nejdříve od doby, kdy byl tento údaj zaznamenáván, čili od roku 1961. Nejdříve za posledních 63 let. Kdyby však jen to.

Pěstujte v zahradě rostliny, ne jejich choroby a škůdce. Zdarma vám pomohou rostlinolékaři

„My, čeští zahrádkáři, jsme “kabrňáci“, zkušenosti nabíráme od předešlých generací a sebe samých navzájem. Také samozřejmě sami, postupně, po celý svůj život. Navíc stále studujeme. A nějaký ten škůdce rostlin či choroba nás jen tak nezaskočí,“ pronesl by zajisté na pravidelné schůzi kdejaký předseda místního zahrádkářského svazu. A pokračoval by výčtem aktuálně hrozících rostlinných patogenů. Jenže svět a doba se mění a objevují se jak invazní druhy škůdců, tak choroby, s jakými jsme se dosud nesetkali. Pomoc však máme stále po ruce. A zdarma.

Kde se hmyz schovává před zimou a proč nám komár může zabzučet okolo hlavy i v únoru?

Dnes po ránu, tedy na konci února, mě probudil komár. Jako by to nestačilo od jara do podzimu, říkám si, a oženu se v polospánku rukou. Netrefil! Uvařím si kávu, sednu k počítači a on si klidně bzučí dál a nalétává na mne, najednou ho vidím prolétat okolo monitoru. Plesk. Trefa! Důkaz ukončení komářího života je na monitoru patrný. Musím skvrnu vyčistit. Bzzz. Je tu další. Co se to děje?

EU chce skoncovat s greenwashingem. Trendem, který si na ekologii a udržitelnost jen hraje

14. února letošního roku přijali v EU postoj k pravidlům, podle nichž budou firmy ověřovat svá environmentální tvrzení. Tedy především ta tvrzení, která jsou součástí firemního marketingu. Již loni v březnu přitom Evropská komise předložila návrh směrnice o zelených tvrzeních, jehož cílem má být eliminace obchodních praktik, které užívají zavádějící environmentální výroky. Na prvním místě má být ochrana spotřebitele.

Boj o psa. Jižní Korea zakazuje konzumaci psího masa. Co na to zbytek Asie a Evropa?

Útlocitní čeští pejskaři a ochránci zvířat mohou “bouchnout šampaňské“, Jižní Korea právě zakázala chov psů na maso a konzumaci psího masa. Jenže je to jen vítězství Pyrrhy, tedy správně Pyrrhovo vítězství, jak zaznělo v cimrmanovském filmu Nejistá sezóna. V Evropě totiž dosud holdují konzumaci psího masa ve dvou švýcarských kantonech a v Asii pak psi nemají dosud vůbec na růžích ustláno. Spíše na oleji. A pozor, také u nás. Zabít si totiž doma svého psa a sníst není vysloveně zakázáno. I když, kdo by to dělal, že...

Papírová brčka jsou jen zelenější, nikoli zelenou volbou

Papírová brčka nejsou pro životní prostředí zrovna výhra. Co se stane, když si kladete nesprávné otázky? Doberete se odpovědí, které vás k řešení problému nakonec moc nepřiblíží. Na příkladu pro životní prostředí závadných plastových brček to je dobře vidět. Nahradila je totiž brčka papírová, která zrovna smysluplnou odpovědí nejsou.

Přírodní stavitelství nás učí stavět z alternativních materiálů lepší domy

Slovo lepší v názvu článku může na první pohled působit sporně, jenže když se zeptáte odborníků, zda by stála za úvahu například konopná tepelná izolace či hliněné omítky, pokývají hlavou a řeknou. Připlatíte si, ale litovat rozhodně nebudete. Co je vlastně přírodní stavitelství, jaké alternativní materiály nabízí a proč je dobré o nich uvažovat?

Kolonizace Marsu se odkládá, osadníci Biosféry 2 by nepřežili

V Arizonské poušti byla již v roce 1991 na třech akrech postavena miniaturní a technologicky dokonalá napodobenina Země. Tedy vlastně soubor budov s futuristickými fasádami. Projekt byl nazván Biosféra 2 a měl prokázat, že lidstvo může kolonizovat jiné planety, kde lidé budou přežívat v uzavřeném ekosystému.

Co je mozaiková seč trávníku, proč a jak se provádí a jak pomáhá v boji se suchem

Mozaiková seč trávníku je k přírodě šetrnější než plošné sekání travních ploch, pomáhá zadržet vodu v půdě a chrání biodiverzitu. Ovšem tento pojem také přinesl tak trochu zmatení pojmů. V jedné diskusi jsem dokonce narazil na názor, že by bylo lepší používat výraz například „etapová seč“, což i více odpovídá původnímu (starému) způsobu sečení luk. Slovo mozaika je v tomto případě zavádějící. Úřady je však vzaly za své.

Sláma, dřevo, hlína. V Dobřejovicích vznikl soběstačný rodinný dům

Majitelé si přáli na nezastavěném pozemku vytvořit místo pro život z odbouratelných přírodních materiálů, které by nezatěžovalo své okolí při stavbě ani při následném provozu. Kombinací chytrých řešení i jednotlivých stavebních prvků tak vznikl téměř soběstačný dům.

Jednorázová plastová brčka snadno nahradíte, alternativ je mnoho

Jak nahradit jednorázová plastová brčka? Možností je tolik, že nebudete vědět, kterou vybrat dřív. Představujeme vám hned 10 alternativ, ze kterých si určitě vyberete.