Nepřekrmujte ptáky. Každý preferuje něco jiného a příliš nekvalitního krmiva škodí nejvíce

Opravdu ptáci vyžadují v zimě přikrmování? Nebo si to jenom namlouváme zmanipulovaní médii? Pravda je tak trochu na půli cesty. Přikrmovat mohou potřebovat proto, že jim vytváříme spousty překážek, jak se dostat ke kýžené potravě. A pak jim jako zadostiučinění nasypeme ledaco. „Hlavně spoustu slunečnice, Máňo, tu mají všichni nejradši…“ Asi mají, ale nadbytek slunečnice ptákům neprospívá, stravu potřebují pestrou, vyváženou. V každém případě se blíží již 7. Ptačí hodinka, tedy sedmý ročník veřejného zimního sčítání ptactva. A při této příležitosti je ideální připomenout, jak ptáky přikrmovat. Jaká jsou hlavní pravidla při přikrmování ptactva?

Opravdu platí, že ptáky v zimě vlastně lákáme na krmítka především kvůli sobě. Abychom je mohli pozorovat a těšit se jimi. Když tedy sypeme ptákům do krmítek, pomáháme tím více sobě než jim. Vlastně by krmítka měla zůstávat po většinu dne prázdná a když už, mělo by jich být vlastně více a s krmivy odlišujícími se pro různé druhy ptáků. Prázdná proto, že tu trochu krmiva, co do krmítek dáme, ptáci rychle vyzobou. Tak poznáme, že je nepřekrmujeme. Navíc je třeba denně krmítka čistit od zbytků potravy a trusu z hygienických důvodů. A třeba týden nesmí zůstat sypké krmivo na jednom místě venku v žádném případě.

A proč nakonec přece jen přikrmovat? Protože měníme ptákům životní prostředí a vytváříme jim neustálé překážky v přístupu k potravě. Například chemie v zemědělství a monokultury snižují druhovou rozmanitost i četnost výskytu hmyzu. Volíme tedy stravu pestrou a umisťujeme různou stravu na různá krmítka rozmístěná na větší ploše. Krmiva vždy dáváme jen trochu a raději častěji přisypáváme čerstvé. Ideální je do této činnosti zapojit děti, vytváříme tím a posilujeme jejich lásku k přírodě, což je důležité. Vlastně je to hlavní odůvodnění existence krmítek.

Na přikrmování je špatné také to, že všemožné ptáky lákáme na jedno místo a tím je vystavujeme riziku přenášení chorob. Nejde tedy jen o nevhodné krmivo a nadměrné množství krmiva, ale i šíření nemocí, které mohou v konečném důsledku ptáky likvidovat. Krmení na jednom místě je vlastně pro ptáky nepřirozené. A nebezpečné.

Stejně tak se nespoléháme na jedno pítko v zahradě, ale volíme vícero míst, kde však také neustále měníme vodu. Měla by být stále čistá. A tu kohoutkovou necháváme vždy nejprve nějakou dobu odstát. Ohledně vody pak panuje obrovský omyl, totiž že ji ptákům dáváme jenom k pití. Kdepak, potřebují se také mýt. A velmi rádi to dělají, dokonce i v zimě. Ptáci totiž milují koupele za jakéhokoli počasí. Denně čerstvá voda má proto rovnou 2 významné účely.

Krmítka i pítka umisťujeme natolik rafinovaně, aby se na ptáky dostaly co nejobtížněji šelmy (predátoři), především kočky domácí. Chce to opravdu hodně přemýšlet a někdy je lepší krmítka a pítka v zahradě ani neumisťovat. Právě kvůli kočkám. O to více, že své domácí mazlíčky pouštíte ochotně ven. Ptáky jako stravu sice nepotřebují, ale jsou to lovci a lovem se baví.

Čím pestřejší a různorodější skladbu krmiva ptákům v zahradě nabídneme, tím více ptačích druhů obsloužíme. Krmítka se navíc musí nejlépe každý den vyprázdnit a vyčistit od zbytků krmiva a trusu ptáků. Stejně tak denně pečujeme o pítka. Čistíme je a měníme vodu. Péče o ptactvo tedy rozhodně není pro někoho, kdo si vzpomene jednou za týden, nebo dokonce za měsíc. A proto ptákům rovnou nasype valník. Rozhodně nesmíme sypat novou potravu mezi trus a zbytky té staré, stejně jako dolévat na trus čerstvou vodu.

Ptákům obecně nevadí mráz, ani holomráz, jejich metabolismus je dost rychlý, ale právě proto je pro ně důležitý přístup k potravě. Musí jíst. Pořád. Pokud začne mrznout a přitom mrholí, takže se na větévkách tvoří ledová krusta, je to pro ptáky mrzuté. Stejně tak najdou minimum potravy, pokud napadne více sněhu. Zakryje ji. Když ale hodně mrzne, jsou o to důležitější pítka, i zdroj vody je pro ptáky životně důležitý.

V běžných obchodních domech na kvalitní krmivo pro přezimující divoké ptáky nenarazíme. V obchodech specializujících se na zvířata je pro změnu zásadní majitel. Zda mu jde především o zisk, nebo také hlavně o kvalitu. Obecně platí, že nemusíme přikrmovat tolik, ale důležitá je kvalita krmiva. Čili když koupíme menší množství dražšího, ale kvalitního krmiva, je to nejlepší přístup. Vlastně zaplatíme stejně, vždyť jsme si na začátku článku řekli, že nesmíme překrmovat! Ta nejkvalitnější krmiva pak obsahují i drobná semínka druhů rostlin, na která se určité druhy ptáků specializují, třeba bodláků. Naše krmítka pak budou pestřejší i co do množství ptačích druhů.

Semínka slunečnic jsou velice tučným krmivem. Přirovnat je můžeme třeba k lidským dortům a zákuskům, nebo k vepřové pečeni. Ovšem ptáci v zimě potřebují energii, nesmí ale mít právě nejtučnějšího krmiva nesmyslný nadbytek, nebo dokonce jenom to. Opět platí PŘIKRMOVAT, ALE NEPŘEKRMOVAT! I SLUNEČNICÍ! A v žádném případě ptákům nesmíme dávat v zimě jenom slunečnici. Přežijí obtloustlí, líní jedinci, kteří budou svými rozměry vytlačovat jiné.

Záleží na místě a místní skladbě ptactva. Určitě se vyplatí vyzkoušet více druhů krmiva a v tom, které bude z krmítek nejrychleji mizet, pak budeme pokračovat. Když se pak zapojíme v lednu do Ptačí hodinky, snadno poznáme, které druhy naši zahradu preferují. Právě jim naše krmivo chutná.

Krmítko v žádném případě nedosypáváme. Vždy počkáme, dokud se nevyprázdní, klidně i do dalšího dne. Pak zbytky vyhodíme, krmítko vyčistíme i od trusu a teprve poté nasypeme nové krmivo. A ne příliš.

Ani s tukovými koulemi to není jednoduché. Na trhu je několik typů, dokonce mohou obsahovat i hmyz a ovoce. V žádném případě však nesmí být krmivo proslazované, o soli už vůbec nemluvě. Ve skutečnosti cukr nepředstavuje pro ptáky oproti soli až takové riziko. A právě sůl nejsnáze vyloučí vodní ptáci. Ty však na krmítku nepřikrmujeme.

Co se týká tukových koulí, je největším problémem síťka. Podle ní poznáte, že nejde o kvalitní krmivo. Ptáci se totiž mohou do síťky zamotat, poranit se, nebo dokonce i uhynout. Navíc už jen samotný fakt, že výrobce síťku použil, naznačuje, že ani s kvalitou krmiva to nebude valné. V konečném důsledku pak může síťka spadlá na zem ublížit i jiným živočichům.

Opravdu dobří výrobci tukových koulí přidávají hmyz a sušené ovoce, třeba i rozinky, které ptáci obzvláště milují. Nejen špačci. Ve skutečnosti ale úplně stačí, když si tukovou kouli vyrobíme doma. A vedle toho ptákům rozkrojíme jablko. Samozřejmostí je také nechat na podzim nějaké ovoce na stromech, obzvláště jablka. Ptáci ocení i brambory vařené v nesolené vodě. Stačí uvařit ve slupce a rozkrojit. Všechno si vyzobou. A výše zmíněné rozinky? Trochu jich do krmítka vždy přisypte a uvidíte. Bude o ně rvačka.

Určitě se neřídíme tím, co chutná nám samotným. Třeba ťuhýk a pěvuška modrá ocení i mrtvé myši rozvěšené po plotě. Drozdovití ptáci (třeba kos) pro změnu milují odřezky z masa a tvaroh, rackové odřezky z rybího masa a rybí vnitřnosti (alespoň zbytky z vánočního kapra byste jim mohli dopřát), krkavcovitým pěvcům a synantropním ptákům (holubi, hrdličky, vrabci, kosi) udělá radost téměř vše (veškeré zrniny a tuková krmiva, nezávadný kuchyňský odpad, odřezky masa), jde o obdobu všežravců mezi ptáky. Jenomže právě mnohé rychle hnijící krmivo nesmíme dávat na krmítka, zato navrch kompostu ať si klidně leží.

Sice převládá názor, že do krmítek patří zásadně zrniny, ale není to zcela pravda. Přidáváme i tukové koule (zavěšujeme), sušený hmyz, ovoce. I směs semínek by měla být co nejpestřejší. Slunečnice (v rozumném množství), drcený oves a ovesné vločky, len, proso, semena trav a bodláků i takzvaná zadina (odpad vzniklý při úpravě obilí), pohanka, hrách, kukuřice, krupice, ale i hrubá mouka zapražená na nesoleném a nedochucovaném živočišném tuku. Přidávat můžeme i jemně nastrouhaný či rozdrcený tuk a tukové směsi. Z nich jsou nejlepší ty z vyškvařeného loje smíchané s olejnatými semeny, ale i sušeným ovocem a hmyzem. Směs se lije za tepla do závěsných nádob a nechá ztuhnout. Ptáci ji pak vyzobávají zdola. Zavěsit však můžeme i syrový lůj a sádlo. Obzvláště sýkorky budou šťastné. Z bobulí přidáváme jeřabiny, šípky, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu nebo třeba svídy. Už víte, co všechno jste před zimou zapomněli posbírat a nasušit?

Vhodné jsou i čerstvé odřezky syrového libového masa. A sušený hmyz.

Nebezpečné jsou jakékoli solené a kořením dochucované uzeniny, respektive jakékoli solené a kořeněné potraviny, stejně jako bílé pečivo a sůl samotná. Dokonce jediné zrnko soli na rohlíku může zabít jednoho ptáka. Ptákům také nepodáváme staré a žluklé zrní a ořechy kvůli riziku poškození jater a ledvin. Za velkých mrazů dokonce nepodáváme ani lůj (-10 ^oC a méně), protože by ztuhl v ptačích střevech. Určitě do krmítek nepatří také slupky od zeleniny a ovoce. Suché těstoviny pro změnu v trávicím systému ptáků bobtnají a některým druhům ucpávají volata. Vyhýbáme se i kynutému těstu, potravě zkažené a hnijící. Pozor však, pokud ve špajzu najdeme krmení napadené hmyzem, s chutí s ním na krmítko. Obzvláště hmyz ptákům v zimě chybí. Nevhodná jsou i krmiva obsahující ocet a alkohol. Oproti “chlastu“ je pak ohromným mýtem nepodávání máku, tedy makových semen. V přírodě se také vyskytují, ptákům chutnají a prospívají po nich.

Zdroj: autorský text - Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, birdlife.cz, idnes.cz