Města rostou, což je jev vcelku přirozený. Při tom růstu kolem sebe pohlcují menší sídla a ze silnic, které byly prve spojnicemi výhradně určenými pro auta, se stávají ulice. Tedy, měly by se stát. Vzniká z nich ale něco jiného. Něco, co nedocení pěší obyvatelé měst, ani řidiči. Stroads.
Více Čechů dnes chodí běhat, než kolik jich dohromady šlape do pedálů kol, nebo se prohání po ledě, případně na trávníku za mičudou. Přesto se preferenčně investuje do výstavby cyklostezek, stadionů a kluzišť. Je to snad proto, že neumíme naše města uzpůsobit pro běhání?
Pokud se alespoň trochu vyznáte v historii architektury v České republice, nebudete mít v tomhle kvízu problémy. Dokážete projít bez jediné chyby? Zkuste to a předveďte se!
Tunel dlouhý 1,2 km nyní propojuje vísky Fámjin a Øroðvíkar na nejjižnějším z Faerských ostrovů Sudurøy. A právě ve druhé polovině července čeští stavaři silniční tunel definitivně prorazili. Tunel nahradí původní horskou cestu, která je obzvláště v zimě téměř neprůjezdná. Projekt silničního tunelu je realizován po názvem Fámjimstunnilin.
Ne vždy a všude je strojní pokládka dlažby možná, respektive dává smysl. Ale na velkých plochách, kde by bylo ruční pokládání dlaždic příliš pracné a zdlouhavé, ušetří spoustu času a peněz. Ke strojní pokládce se používají například pokládací stroje Optimas Toro H 88 a Optimas Toro H 77.
V anketách o nejužitečnější, nejvýznamnější, největší, nejgeniálnější vynálezy lidstva se objevuje kde co. V žádné z anket však nenajdete vynález nejvýznamnější, totiž města. A je to tak vlastně správně, jelikož nejde o vynález jako takový, nýbrž přirozený důsledek vývoje lidstva. Možná i principiálně důsledek vývoje inteligentních společenství. Proč jsou ale chudinské čtvrti vždy na východě měst? A proč nás i přes veškerou prosperitu neustále provází unifikace, nuda a šeď?
Za výmoly na silnicích zpravidla neděkujeme. Jeden viník by se ale nabízel. Jednou z prvních metropolí, která šla v asfaltování celému světu příkladem, byl totiž Londýn. Když si tu zvolili, že vymění staré a zaostalé dláždění v ulicích, vzali to pořádnou oklikou.
Zároveň s diskutabilním způsobem startu digitalizace stavebního řízení byl spuštěn i projekt, který funkční opravdu již je, a který usnadní ve městech a obcích získávání informací o dopravní a technické infrastruktuře (a nejen o ní). A to zcela zdarma. Byly spuštěny Digitální technické mapy krajů (DTM). Jde o důležitou, dokonce velmi zásadní součást digitalizace stavebního řízení a územního plánování, která ušetří každému, kdo potřebuje informace o dopravní a technické infrastruktuře, spoustu peněz a času.
Ten příběh má už skoro klasickou zápletku. Na jedné straně odpad, kterého je obrovské množství a jeho likvidace se do budoucna komplikuje. Na druhé straně poptávka po ekologických materiálech ve stavebnictví. Má ale bahno vytěžené z přístavů skutečný potenciál doplnit při výrobě beton?
Přinášíme 3 novinky ze stavebnictví: Poslední týden na zaplacení daně z nemovitosti se blíží, zatímco Nejvyšší správní soud rozhodl o transparentnosti informací týkajících se stavby dálnice D8. Senát se chystá schválit zvýšenou ochranu nejlepší zemědělské půdy, což může ovlivnit velké developerské projekty.
Přinášíme krátké shrnutí aktuálních událostí ze stavebnictví. Co nás zaujalo? Kartel čtyř stavebních firem dostal pokutu v řádech milionů Kč, u Horních Ředic přesunuli celou kapli a v Královéhradeckém kraji se snižuje bytová výstavba.
Japonský krajinářský projekt Gebun-do, který veřejnosti zpřístupňuje zajímavou přírodní památku, je inspirativní celkovou odlišností svého přístupu. Dokázal totiž vyvážit citlivě zájmy řekněme ochranářské, poptávku cestovního ruchu i náležitosti, které souvisí s potřebnou dopravní infrastrukturou.
Sucho, přívalové deště, silný vítr, vlny veder, na takové projevy klimatické změny se snaží připravit 77 projektů přihlášených do šestého ročníku soutěže Adapterra Awards.
„Někdo nám tu zobal,“ řekne lesník, když zjistí, že z úhledné hromady dřeva ubylo. Aby se hned poznalo, jestli na konkrétním místě někdo “zobal“, označují se hromady dřeva barvou ve spreji. Jak ale označit stromy podél silnic, kterých každým rokem ubývá, a které nejsou dostatečně nahrazovány novou výsadbou? Podél silnic se totiž v Česku “zobe“ často a rovnou po celých stromech, statisících stromů. Fyzicky je přitom barvou označen každý, ale v jiném smyslu než lesnickém.
Skutečnou revolucí v betonářském a souvisejících oborech se může stát nový vynález, totiž přidání složek na bázi uhlíku. Beton tak vlastně vylepšíme nanouhlíkem a pak už jen stačí přivést elektrický proud malého napětí do celé vybetonované plochy. Náklady minimální, efekt obrovský. O to víc, že systém řídí meteostanice.
Nově stavěný most přes přehradu Orlík u obce Červená nad Vltavou má dutý železobetonový oblouk. A vůbec nejde o nic neobvyklého, naopak je tento častý jev nazýván DUŠÍ MOSTU. A právě tuto duši stavaři představili ve středu 10. dubna novinářům.
Registrace přihlášek do již 32. ročníku prestižní celorepublikové přehlídky Stavba roku 2024 je do 10. června 2024!
Britové toužící po kráse nově stavěných budov se dostali do slepé uličky, a cestu ven z ní jim nyní pomáhají najít odborníci z Austrálie. Že to zní až neuvěřitelně? Však je taky celý ten britský problém s estetikou budov pořádně abstraktní. Krásné stavby sice chtějí, poznat je ale neumí.
Železniční tunel Milochov na trati Púchov–Žilina byl na galavečeru v pražském Rudolfinu vyhlášen 24. listopadu Nadací pro rozvoj architektury a stavitelství jako Zahraniční stavba roku 2023. Porota tak ocenila modernizaci 19 kilometrů dlouhého úseku trati Púchov – Považská Teplá a především pak jeden ze dvou tunelů tohoto projektu. Na výstavbě se podílely společnosti Doprastav, Subterra, TSS Grade a Elektrizace železnic Praha. Generálním projektantem stavby byla firma REMING CONSULT a.s..
Od roku 1900 se objem materiálů nahromaděných ve vystavěných budovách a infrastruktuře po celém světě zvýšil třiadvacetkrát. Badatelé soudí, že naše dostupné zdroje vyčerpáváme bezprecedentním a neudržitelným tempem. A prý bychom měli místo těžby ubývajících surovin z přírody začít využívat materiály dostupné. Je prý třeba začít kanibalizovat naše města.
