Letničky jsou velice rychlými okrasnými rostlinami. Za jedinou sezónu (respektive několik měsíců) vyklíčí, vyrostou, vykvetou a vytvoří semena pro další výsev, načež odumřou. Potřebují k tomu dostatek světla, dobrou půdu, dostatek živin a hojnou závlahu. Ovšem i další naši pomoc.
Rozkvetlé zahrady bez letniček, to je v podstatě nesmysl. Letničky nabízí takové množství tvarů, barev a způsobů využití, jako snad žádná jiná skupina rostlin a že jde o pěstitelsky opravdu širokou skupinu a mnohé z těchto květin mohou kvést až do podzimu.
Pěstujeme letničky vhodné k řezu (astry, hledíky, slunečnice, fialy, krásenky, ostálky, laskavce, verbeny, kokardy a jiné), letničky vhodné k sušení (slaměnky, černuchy, hlaváče, lunarie, smilky, statice, ale i jednoleté trávy), letničky vhodné do skalek (gazanie, šruchy, sluncovky, vitálky, kosmatce, všelichy, silenky a jiné), takzvané „hřbitovní kvítí“ (begónie, lobelky, aksamitníky, verbeny, nestařce, tařice, afrikány, fialy, macešky a jiné), ovšem i letničky zdobné listy a plody (laskavce, cypřišky, verbeny, okrasné kopřivy a jiné).
Zásadní podmínky pro pěstování letniček
Letničky vyžadují lehčí půdu (hlinitopísčitou), ale humózní a výživnou. Proto je třeba přidat kvalitní kompost či zakoupený substrát a hnojit. Půdu udržujeme stále vypletou a prokypřenou, aby se ke kořenům rostlin dostal vzduch. Za sucha mají rády hojnou zálivku, ale nejlépe v časných ranních hodinách, nikdy ne přes den za největšího horka, jelikož jim tak spíše uškodíme. Kapky ulpělé na rostlinách budou fungovat jako zvětšovací sklíčka a ještě zvýší teplotu dopadajících paprsků, půda se přitom zapaří a vytvoří se podmínky pro nemoci kořenů.
Letničkové záhony
Letničková zahrada
Prospěšné zásahy do letničkových záhonů v létě
Zásahy, kterými prodloužíme kvetení letniček a zlepšíme jejich vitalitu, se liší podle druhu letniček. Některým prospěje zaštípnutí mladých rostlinek po výsadbě (hledíky, astry, fialy), čímž podpoříme zesílení rostlin a vytvoření pěkných a kompaktních keříků. Některé druhy donutíme k opětovnému kvetení hlubokým řezem (např. lobelky a petúnie). Jiné druhy tvoří rychle semena a je proto důležité včas odstraňovat semeníky, aby rostliny znova vykvetly (měsíčky, hrachory). A vysoké druhy letniček, u kterých hrozí polehání, potřebují pevnou oporu v podobě například dřevěných tyček (laskavce, třapatky, krásenky).
Účinná výživa letniček
2 až 3 týdny před výsadbou letniček zapravíme do půdy proleželý kompost, případně vícesložkové hnojivo. Pokud je výsadba včasná, můžeme zarýpat koňský hnůj, v tomto případě je ale nejlepší zeminu vyhrnout, uložit vrstvu koňského hnoje, na něj vrstvu slámy, poté vrátit zeminu na své místo a přidat kompost. Je to pracné, ale stejná péče je ideální i pro skleníky a pařeniště a výsledky jsou zřejmé. Chlévskou mrvu, která je u nás stále nejčastějším organickým hnojivem, zarýpáváme na podzim. Ve vegetačním období přihnojujeme letničky asi tak jednou za 10 až 14 dní nejlépe tekutými vícesložkovými hnojivy s vyšším obsahem fosforu a draslíku. Tyto dva chemické prvky podporují kvetení – respektive množství a kvalitu květů. Vůbec nic nepokazíme ani pevnými hnojivy na bázi NPK (dusík, fosfor, draslík), která se do půdy uvolňují postupně. Letničky v mobilních nádobách hnojíme častěji, nejlépe jednou týdně.
