Jak hnojit, pěstovat, sklízet a uskladnit brambory

Zajímavý původ brambor

Brambory pochází od Inků. Do Evropy je zavlekli Španělé - původně jako exotickou květinu a až v 18. století se zde brambory staly potravinou a hospodářskou plodinou. U nás až ve století 19. Jejich obliba vzrostla díky poměrně nenáročnému pěstování a vysoké výživné hodnotě. Brambory nakonec dokázaly zasytit všechny vrstvy obyvatel, i chudé. Jak jsme se za tento „zázrak“ Inkům odvděčili, zajisté všichni známe z historie.

Výběr odrůdy brambor

Odrůdu brambor vybíráme podle svých představ, konkrétní nabídky odrůd v lokalitě, požadavků odrůdy na podmínky pěstování a jejích vlastností. Odrůdy brambor, které jsou určené pro konzumní účely, dělíme podle vegetační doby a varného typu.

Podle vegetační doby (období od výsadby až do odumření natě) vybíráme z odrůd velmi raných (90 –110 dnů), raných (110 – 120 dnů), poloraných (120 – 130 dnů) a polopozdních až pozdních (nad 130 dnů). Podle varného typu pak rozeznáváme brambory určené jako příloha do salátů (mají pevnou, nerozvářivou a lojovitou konzistenci), určené jako příloha k jídlům všeho druhu (mají polopevnou konzistenci, jsou polomoučnaté, nerozvářivé či slabě rozvářivé) a určené pro přípravu těst a kaší (mají měkkou, moučnatou konzistenci, jsou středně rozvářivé).

Při výběru sadby se také zaměříme na fakt, zda je certifikována. V tomto případě jde o sadbu, která má prověřenu především odolnost vůči virovým chorobám. Kvalitní sadba zajistí bezproblémový růst plodiny. Nedoporučujeme vybírat choulostivé odrůdy, naopak je vhodné pořídit sadbu velmi odolných odrůd. S výběrem konkrétní odrůdy by vám však měl vždy poradit váš prodejce.

Kdy vysazujeme brambory

Půda je vhodná k výsadbě brambor, pokud se stlačená v ruce po uvolnění rozpadá a nelepí se a pokud je teplota v hloubce 8 až 12 cm cca 8 ^oC. Čili nezáleží na tom, zda jde odrůdu ranou, poloranou či pozdní, všechny vysazujeme v přibližně stejnou dobu, respektive jakmile je to možné. Obvykle je to na začátku dubna, ovšem v roce, kdy dojde k rychlému příchodu jara, pozná zkušený zahradník, zda si může výsadbu dovolit již dříve. Někdy klidně i v půlce března, ale třeba letos to byl až začátek května. Pokud se provádí výsadba pomocí mechanizace, jsou též důležité vlhkostní podmínky, jelikož prostě potřebujeme na pole vyjet. 

Před výsadbou nesmíme ze sadby olamovat klíčky, hlízy by se zeslabily (jsou ve stresu) a hůř by vzcházely. Obvyklá délka vzcházení brambor je nejvýše 4 týdny, ale v tomto případně by mohla být i výrazně delší. Jakmile pořídíme sadbové brambory, uložíme je na lísky v jedné vrstvě a průběžně je kontrolujeme. Klíčky se na bramborách vytvoří během jednoho měsíce až dvou. Lísky se sadbou ukládáme na světlé místo (naopak na rozdíl od uskladnění konzumních brambor) s teplotou kolem 15 ^oCelsia.

Sadbu též můžeme připravit takzvaným zakořeňováním. Brambory zakořeňujeme v bedýnkách s plným dnem. Do bedýnek nasypeme vrstvu zeminy či rašeliny s pískem. Na ni narovnáme sadbové brambory korunkovou částí vzhůru a zasypeme poté 10 až 20 mm silnou vrstvou zeminy. Hlízy občas pokropíme a necháme zakořeňovat při teplotě 18 až 22 ^oC. Nejprve je necháváme přikryté a až později omezujeme působením světla růst tenkých, dlouhých klíčků. Zakořeňování probíhá cca 25 dní. 

Typ půdy a lokalita

Brambory sázíme nejlépe do půdy písčitohlinité či hlinitopísčité, která má dostatek humusu a propustnou spodinu. Nesmíme je umístit na zastíněné plochy, zamokřené pozemky, poblíž vody, do velkých svahů a na místa, kde byl monitorován značný výskyt karanténních chorob a škůdců.

Brambory vyžadují kyprou půdu, která je provzdušněná a dobře propustná. Před výsadbou je tedy nezbytná důkladná orba (u menších ploch zrytí rýčem). První orba se provádí na podzim spolu se zapravením organických hnojiv a druhá na jaře, kdy lze zároveň přihnojovat. 

Hnojíme brambory

Brambory jsou především organicky hnojenou plodinou a jde o též o zlepšující plodinu v osevním postupu. Brambory dokonce kladně ovlivňují výnosovou kvalitu následných plodin. Čili základ hnojení bramborových záhonů, políček a polí představuje podzimní zapravení organického hnojiva do půdy (chlévský hnůj, koňský hnůj, ale i ovčí nebo zelené hnojení, …). Dobré je též doplnit půdě vyšší dávku fosforu a draslíku prostřednictvím fosforečných a draselných hnojiv. U organických hnojiv je zásadní jejich druh, dávka a kvalita. Hnojení skutečně zásadně ovlivňuje výši a stabilitu výnosu, kvalitu sklizených bramborových hlíz a tedy rentabilitu jejich pěstování. 

Hnojení brambor by mělo vždy vyjít ze znalostí druhu a reakce půdy, její zásoby fosforu, draslíku a hořčíku, její biologické aktivity, obsahu trvalého humusu v půdě a organických látek, ale i jejích sorpčních schopností. Důležitá je také znalost klimatu v lokalitě, jelikož příznivé vlhkostní podmínky zajistí lepší využití živin včetně na jaře aplikovatelných průmyslových hnojiv.

Průmyslově vyráběná hnojiva používáme v takovém množství, abychom především dosáhli optimálního množství dusíku v půdě. Jeho nedostatek či nadbytek má fatální vliv na výnos. Pokud tedy použijeme na jaře kombinované hnojivo NPK, bereme v úvahu především poměr dusíku v hnojivu a jeho potřebu pro konkrétní půdu. Jinak nejčastěji používáme z pevných dusíkatých hnojiv síran amonný, granulovanou močovinu a ledky a z kapalných DAM-390. Existují však kromě vícesložkového NPK i další vícesložková pevná a kapalná hnojiva.

Kdo chce vědět o hnojení brambor více, měl by znát jejich nároky na dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík a další minerály (zinek, železo, měď, fluor, sodík, chrom a další). S výjimkou dusíku jsou všechny uvedené chemické prvky důležité pro lidské tělo svým obsahem v bramborových hlízách. Tyto informace najdete v našem článku věnovaném hnojení brambor.

Jak se vysazují brambory

Brambory vysazujeme především šetrně a korunkou vzhůru. Vzejdou nám za optimálních podmínek cca 20 až 40 dnů po výsadbě. Hlízy sázíme do řádků vzdálených 75 cm od sebe (okolo řádků potřebujeme místo na přihrnování zeminy). Rané brambory můžeme sázet hustěji (blíž k sobě v řádku), pozdní dál od sebe. První hlízy konzumní velikosti pak můžeme u raných odrůd očekávat začátkem června.

A pozor, pokud jsou hlízy ošetřeny retardačními přípravky proti klíčení, nevyklíčí nám. Proto musíme dát pozor, zda nechceme vysazovat právě konzumní hlízy, které jsou takto ošetřené. I z tohoto důvodu nakupujte sadbové brambory především ve specializovaných zahrádkářských či semenářských prodejnách.

Nezapomeňte též, že je po každých čtyřech letech třeba brambory vysadit na jiné pole, půda si musí alespoň rok odpočinout.

Pokud chcete zlepšit úrodu brambor, nebo ji urychlit, můžete brambory pěstovat pod speciální zahradní textilií či fólií.

Sklízíme brambory

Už při sklizni brambory třídíme. Z půdy vyrýpnuté nahnilé kusy vyhodíme, ty poškozené určíme k okamžité konzumaci a skladujeme pouze brambory zdravé a nepoškozené. Abychom brambory nepoškodili my sami, vyrýváme je rycími vidlemi z meziřádků. Kdo má na sklizeň úrody brambor pořízenu mechanizaci, tomu není třeba vysvětlovat, co použít a jak. Při velkém objemu výpěstků by se pěstitel s rycími vidlemi doslova udřel. Hned po sklizni uložíme vytříděné brambory v tenké vrstvě do temné, suché a dobře větrané místnosti. Necháme je zde vydýchat, jelikož mají ještě poměrně vysokou vnitřní vlhkost. Teplota by v této místnosti měla být 15 až 18 oC. Na takovém místě necháme brambory cca 14 dní. Hlízy zde vytvoří pevnější slupku a ta je lépe ochrání. Brambory se nesmí sklízet za deštivého počasí a pokud je sklízíme po deštích, napytlujeme a umístíme ihned do sklepa, pak o úrodu přijdeme. 

Uskladňujeme brambory

Po vydýchání můžeme brambory napytlovat a umístit do tmavého a dobře větraného sklepa. Pokud nám to však prostory dovolí, pytlování se raději vyhneme a umístíme je zde v menších vrstvách do bedýnek. Životnost uskladněných brambor se tak zásadně prodlouží a my máme navíc usnadněnu kontrolu. Pokud bychom hlízy skladovali v prosvětlené místnosti či prosvětleném sklepě, budou rychle zelenat, což je znak tvorby nadměrného množství jedovatého solaninu, který vyvolává zažívací potíže. Brambory skladujeme ve tmě za teplot 3 až 5 oC, nejvýše pak 7 oC. Za tepla začnou brambory klíčit a za vyšších teplot vadnou a hnijí. Teplejší sklepy proto za zimy velmi často větráme čerstvým, mrazivým a suchým vzduchem. Ale pozor, pokud klesne teplota pod nulu, hlízy namrzají a sládnou. Není-li možné zajistit vyšší teplotu, hlízy přikryjeme. Vlhkost vzduchu by měla být mezi 85 až 95%. Brambory můžeme skladovat cca 6 měsíců, záleží na odrůdě a podmínkách. 

Skladovat nesmíme jakkoli poškozené brambory, kromě prasklin mnohdy ani nepoznáme původce poškození (hlodavci, larvy chroustů, …). Na první pohled ovšem poznáme hnilobu a mnohdy i strupovitost. Ovšem právě strupovitost je pouze vadou vzhledu, byť ji způsobují bakterie. Strupovité brambory více okrajujeme (větší odpad), mají též menší obsah škrobu.

Brambory neskladujeme společně s ovocem

Velké sklepy starších rodinných domů byly dělené na místnosti stejně jako obytná část. V jedné místnosti bylo v bečkách uložené kysající zelí společně třeba s hašeným vápnem v sudech. V jiné ovoce a v jiné zelenina včetně brambor. Je na zvážení každého, jaké možnosti má dnes a zda jeho vlastní skladovací prostory vůbec umožňují uskladnění větší produkce. Obzvláště při společném skladování brambor a ovoce může dojít k znehodnocení chuti obojího. A navíc například uskladněná jablka způsobují zkrácení životnosti uskladněných brambor.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com