Nový občanský zákoník též samozřejmě řeší sousedská soužití na zahradách. A největší spory se často týkají právě stromů na hranicích pozemků, plodů z nich, větví a listí.
Stalo se nám to na konci letošního podzimu. Pod tíhou vlašských ořechů – velkých polopapíráků, na který váží nejvíc vodou nasáklé zelené a postupně hnědnoucí až černající slupky, se rozlomil sousedův strom, který byl vysazen kousek od plotu a cca třetina stromu (jeden ze tří hlavních kmenů) se zřítila k nám na zahradu. Pád zachytila mohutná třešeň tak šikovně a kmen padal tak šikovným směrem, že si to zamířil přímo mezi naše dva skleníky. Škoda na plotu, který stavěl soused, nebyla žádná, stejně jako škoda na našich sklenících a třešni. Takže jsme si jen radostně mnuli ruce, že máme „o úrodu ořechů postaráno“. Chyba lávky, kdyby na tom soused trval, musíme mu umožnit odstranit jak úrodu, tak větve a kmen. Kmen se totiž jen opřel o plot a o větve třešně a my bychom směli sebrat jen plody, které spadnou na zem. Pokud bychom pak chtěli kmen uříznout, musíme jej i s plody sousedovi vrátit, nebo mu umožnit, aby si vše odnesl. Naštěstí to nechtěl a my máme ořechů hojnost a také nějaké to polínko do udírny. Nezřídka však takové situace končí u soudu. A pak se přetřásají i detaily, že mnoho plodů spadlo na zem při řezání větví apod. Úplně by se již mohlo zapomenout na fakt, že šlo vlastně o štěstí, jelikož by mohl být nevratně poškozen jeden ze dvou skleníků.
A právě Nový občanský zákoník přinesl rozsáhlou úpravu sousedských práv, která vychází v několika zásadních věcech z logiky. Případné sousedské spory to sice „neruší“, ale podstatně zjednoduší. A nejde jen o plody a větve, případně listí, ale též o kouř a dým, imise z komína, svádění vody, zřizování staveb v blízkosti společné hranice pozemku apod.
Nový občanský zákoník nabyl účinnosti již dnem 1. 1. 2014 a přinesl změny i v zákoně č. 89/2012 Sb, které se týkají soukromoprávních pravidel ve vztahu k dřevinám rostoucím na pozemcích jednotlivých vlastníků pozemků.
Podle nového ustanovení v Novém občanském zákoníku můžeme posbírat plody, které nám od souseda spadnou do zahrady, ale můžeme podle potřeby seříznout i přesahující větve. Ovšem řez nesmíme provést nadměrně a vůbec už ne laicky. Větve pak totiž (např. právě u ořešáku) mohou zaschnout a silný řez nemusí strom vůbec rozdýchat. Takže pak způsobíme škodu. Co vyloženě nesmíme, je trhání ořechů ze stromu, byť z větví, které k nám přesahují. Právě u ořešáků však bývá největší problém s listím, které nelze kompostovat. Soused má povinnost toto listí odstranit, načež my máme povinnost jej za tímto účelem pustit na svůj pozemek, stejně tak však můžeme listí shrabat, větve sebrat a sousedovi předat.
Hranice pozemku jsou zpravidla vytyčeny takzvanými rozhrady (ploty, zdi, meze apod.). Každý je užívá na své straně a ze své strany za ně nese zodpovědnost. Sousedé po sobě přitom mohou navzájem požadovat, aby se zdrželi zřízení stavby právě v těsné blízkosti společné hranice. Jen v případech, kdy nejsou hranice mezi pozemky jednoznačné, rozhoduje soud podle vztahového uspořádání pozemků za poslední období.
Nejde však jen o stavby, ale též o výsadbu. Při nové výsadbě musíme mít na paměti, že i stromky, které vysazujeme malé, jednou vyrostou a rozkošatí se. V těsné blízkosti sousedova plotu bychom je proto vysazovat neměli. Nemluvě o situaci, kdy by kořeny mohly poškodit plot, čili vymezení hranice pozemku. Běžně dle zvyklostí platí, že stromy, které vyrostou výše jak 3 metry, mají přípustnou vzdálenost pro výsadbu 3 metry od hranice pozemku, nižší stromy a keře 1,5 metru.
A imise? Ty dělíme na přímé (např. svádění vody na cizí pozemek, což je vždy zakázáno) a nepřímé (prach, kouř, hluk, nadměrné osvětlení pozemku, které oslňuje sousedy apod.). Nepřímé imise jsou zakázány v případě, že překračují únosnou mez. Kde je však tato hranice? Obecně lze říci, že jde o míru přesahující přiměřené místní poměry, která podstatným způsobem omezuje obvyklé užívání pozemku. A právě toto bude zkoumat případný soud.
Zdroj: NOZ, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
A právě Nový občanský zákoník přinesl rozsáhlou úpravu sousedských práv, která vychází v několika zásadních věcech z logiky. Případné sousedské spory to sice „neruší“, ale podstatně zjednoduší. A nejde jen o plody a větve, případně listí, ale též o kouř a dým, imise z komína, svádění vody, zřizování staveb v blízkosti společné hranice pozemku apod.
Nový občanský zákoník nabyl účinnosti již dnem 1. 1. 2014 a přinesl změny i v zákoně č. 89/2012 Sb, které se týkají soukromoprávních pravidel ve vztahu k dřevinám rostoucím na pozemcích jednotlivých vlastníků pozemků.
Podle nového ustanovení v Novém občanském zákoníku můžeme posbírat plody, které nám od souseda spadnou do zahrady, ale můžeme podle potřeby seříznout i přesahující větve. Ovšem řez nesmíme provést nadměrně a vůbec už ne laicky. Větve pak totiž (např. právě u ořešáku) mohou zaschnout a silný řez nemusí strom vůbec rozdýchat. Takže pak způsobíme škodu. Co vyloženě nesmíme, je trhání ořechů ze stromu, byť z větví, které k nám přesahují. Právě u ořešáků však bývá největší problém s listím, které nelze kompostovat. Soused má povinnost toto listí odstranit, načež my máme povinnost jej za tímto účelem pustit na svůj pozemek, stejně tak však můžeme listí shrabat, větve sebrat a sousedovi předat.
Hranice pozemku jsou zpravidla vytyčeny takzvanými rozhrady (ploty, zdi, meze apod.). Každý je užívá na své straně a ze své strany za ně nese zodpovědnost. Sousedé po sobě přitom mohou navzájem požadovat, aby se zdrželi zřízení stavby právě v těsné blízkosti společné hranice. Jen v případech, kdy nejsou hranice mezi pozemky jednoznačné, rozhoduje soud podle vztahového uspořádání pozemků za poslední období.
Nejde však jen o stavby, ale též o výsadbu. Při nové výsadbě musíme mít na paměti, že i stromky, které vysazujeme malé, jednou vyrostou a rozkošatí se. V těsné blízkosti sousedova plotu bychom je proto vysazovat neměli. Nemluvě o situaci, kdy by kořeny mohly poškodit plot, čili vymezení hranice pozemku. Běžně dle zvyklostí platí, že stromy, které vyrostou výše jak 3 metry, mají přípustnou vzdálenost pro výsadbu 3 metry od hranice pozemku, nižší stromy a keře 1,5 metru.
A imise? Ty dělíme na přímé (např. svádění vody na cizí pozemek, což je vždy zakázáno) a nepřímé (prach, kouř, hluk, nadměrné osvětlení pozemku, které oslňuje sousedy apod.). Nepřímé imise jsou zakázány v případě, že překračují únosnou mez. Kde je však tato hranice? Obecně lze říci, že jde o míru přesahující přiměřené místní poměry, která podstatným způsobem omezuje obvyklé užívání pozemku. A právě toto bude zkoumat případný soud.
Zdroj: NOZ, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
