V dubnu aplikujeme travním plochám až čtvrtinu veškeré roční potřeby hnojiva. Důležitý je odpovídající poměr klíčových živin (N, P, K a Ca) a množství hnojiva. A proč právě trávník potřebuje tolik hnojiva? Jelikož mu provádíme něco, co se rostlinám vůbec nelíbí – naprosto intenzivní sklizeň.
Trávníky udržujeme stylem „spálené země“
Se žádnou jinou rostlinou na zahradě neprovádíme takové „psí kusy“ jako právě s rostlinami travních ploch. Dovedete si představit, že by vám až několikrát ročně někdo uřezal ruce, nohy a hlavu? A ono to zase dorostlo? A přece, několikrát do roka odebíráme rostlinám zatravněných ploch naprostou většinu listové plochy, ale i stonků. A tuto hmotu z travní plochy odstraníme včetně živin, které obsahuje. Skutečně brutální zásah. A právě proto je intenzivní hnojení travních ploch tak důležité. Vyčerpaná půda pod trávníkem je přímou úměrou k mizernému stavu travních ploch, vyholeným či žlutým místům a podobně. Přitom každý metr čtvereční travní plochy spotřebuje ročně až 25 g čistého dusíku! V případě hřišťových trávníků je to dokonce ještě mnohem více. Trávníky ovšem nepotřebují jen dusík.
Jaké živiny travní plochy potřebují?
Jelikož odebíráme s posekanou travní hmotou trávníkům i živiny obsažené v této hmotě, musíme je do půdy zase zapravit. V případě trávníků však nemůžeme plochy zrýt, proto se používají vodou rozpustná hnojiva či vodní roztoky a případně i jiné způsoby – posypání trávníku kompostem, rašelinou, rozházení hnojiva či rozšmelcované travní hmoty, … Z chemických látek potřebuje trávník především dusík (N), fosfor (P), draslík (K) a vápník (Ca).
Hnojení trávníku se provádí nejčastěji kombinovanými hnojivy. Koupit lze celou řadu různých směsí pro hnojení trávníku v závislosti na jeho účelu. Například přirozené luční plochy vyžadují mnohem méně hnojiva než obyčejné trávníky kolem domů. Naopak nejvíce hnojiva vyžadují trávníky sportovišť. Speciálním směsím se však mnohdy raději vyhneme při hnojení velkých ploch, jelikož by to bylo až příliš nákladné. A jaký má být poměr základních živin? Dusík:fosfor:draslík = N:P:K = 6:2:3.
Úprava travní plochy
Mechanické hnojení minerálním hnojivem
Rozšmelcovanou trávu je možné ponechat na ploše jako přirozené hnojivo
I hnojení organickými hnojivy, kompostem či rašelinou, se běžně provádí
Hnojení právě oseté travní plochy, následovat bude vydatná zálivka
Dusík podporuje růst rostlin, jejich prokořeňování, ale i odnožování a také ovlivňuje zabarvení listů. Pokud trávník trpí nedostatkem dusíku, je světle zelený a řídký. Pokud má dusíku naopak nadbytek, je sytě zelený, s jemnými a křehkými listy, které neodolají sešlapání. Též je náchylnější vůči chorobám. Maximální jednorázová dávka dusíku proto smí být 10 g čistého dusíku na 1 m2. Ideální je jeho v pravení v podobě amoniové (močovina), která je pro rostliny výhodná. Jinak je dostatek dusíku obsažen i v minerálních hnojivech, kompostu či rašelině a v nitrátové podobě v ledku.
Fosfor je klíčový pro růst rostlin a především jejich vyzrávání na podzim. Na m2 potřebují travní plochy 1,5 až 3,5 g čistého fosforu. Zdrojem fosforu je superfosfát či mletý fosfát.
Draslík prospívá zdravému a mohutnému vývoji rostlin. Zvyšuje jejich mrazuvzdornost a odolnost vůči chorobám, ovšem i nedostatku vody – pomáhá udržovat vodu v rostlinných buňkách. Na m2 travní plochy musíme ročně dostat 8 až 16 g čistého draslíku, jehož zdrojem mohou být draselné soli (chloridy či sírany), nebo přípravky Kamex, Kainit a Kieserit, které obsahují také hořčík (Mg).
Vápník je důležitý pro metabolismus vody v rostlinách a vyzrávání trávníku na podzim. Taktéž zvyšuje odolnost vůči vymrzání travních ploch. O vápník se však nemusíme bát, jelikož je do půdy vpravován v dostatečném množství spolu s ostatními hnojivy. Pouze na kyselých půdách je třeba přihnojovat mletým vápencem.
Aplikace hnojiva v tekuté formě na větší plochy
Minerální hnojivo - detail
Jak často se provádí hnojení trávníku
Travní plochy hnojíme tři až čtyřikrát do roka. V dubnu, červnu, září a pokud je třeba, pak ještě koncem října. Důležité je i množství hnojiva v jednotlivých obdobích. V dubnu je to 25% roční potřeby, v červnu také 25%, v září ovšem 35% a v říjnu 15%. Poměr lze samozřejmě upravit řekněme na 35% v dubnu, 30% v červnu a 35% v září.
Jak a kdy hnojíme trávník?
Za prvé je třeba vědět, že hnojení trávníku přímo souvisí se závlahou a počasím. Trávníky zásadně nehnojíme za suchých horkých dnů a už vůbec ne za přímého slunečního úpalu. A to ani v případě, že jsou rostliny zcela mokré. Po hnojení trávníku musí travní plocha dostat vydatnou závlahu – uměle či deštěm (na ten se ale nespoléhejte). A dále platí, že je vždy lepší rozdělit dávku hnojiva pro dané období alespoň na 4 menší dávky. Hnojíme proto raději vícekrát a méně.
hnojíme zálivkou (na menší plochy to lze provést konví, na větších plochách pomocí mechanizace)
hnojíme rozmetáním tuhého hnojiva (v tomto případě je zásadní rovnoměrné rozprostření po celé ploše a poté vydatná zálivka)
hnojíme rozmetáním tuhého hnojiva před deštěm
Na velkých plochách je třeba použít mechanizované rozmetadlo hnojiva. Pořídit si můžete rozmetadlo mechanické či motorové. Pokud hnojíme zálivkou, volíme pro menší plochy konev a pro větší opět mechanizaci. Trávník hnojíme až poté, co z něj odstraníme po zimě veškeré zbylé listí a jiné nežádoucí nečistoty a provedeme vertikulaci (provzdušnění). V dubnu ještě není třeba travní plochy sekat (v závislosti na počasí to mnohdy ani nelze), důležité je však dosetí vyholených plošek a ploch. V tuto dobu je také ideální čas na vysévání nových trávníků či pokládku travních koberců. I to souvisí s potřebou vydatného zavlažování a hnojení.
Bezvadně ošetřená travní plocha
Hnojení ručním rozmetadlem
Tipy na hnojiva a jejich doplňky
Vynikající jsou organická hnojiva: Biokompost, Vermikompost a jiná, jelikož obsahují i podíl organických kyselin, enzymů, mikroorganismů i fytohormonů. Čili nejen minerály. Horkou novinkou jsou pak hnojiva, která obsahují výtažky z rostlinných řas – takzvané algináty (řasy = algae). Tato hnojiva se aplikují při zakládání trávníku, nebo se do půdy injektují v případě vzrostlého trávníku, nebo lze provést i postřik roztokem alginátů. Jde o velice ekologické, biologicky aktivní látky, které působí výborně na půdní mikroorganismy, podporují růst kořenů, mykorrhizu (houbových vláken kořenové soustavy), růst listoví a také tvorbu hustých drnů. Algináty se stávají dokonce nezbytnou součástí moderních hnojiv.
Trávníková hnojiva jsou vůbec fenoménem. Nabízena jsou hnojiva startovací (při zakládání nových travních ploch), hnojiva dlouhodobá, která uvolňují živiny postupně a také hnojiva pro speciální použití, samozřejmě kromě těch standardních. Například podzimní hnojiva zajistí dobré přezimování trávníku díky zvýšenému obsahu draslíku, nabízena jsou však i hnojiva s vyzkoušeným účinkem proti mechu, nebo také odpuzujícím účinkem proti krtkům. A například přípravek Travin zlikviduje plevele a zároveň dodá trávníku živiny. Známými značkami trávníkových hnojiv jsou Agro, Aros, Expert, Eurogreen, Everris (Scotts), Floria a Wolf-Garten.
