Jak na jaře pohnojit pokojové rostliny

Kdy přihnojovat pokojové rostliny

Přihnojování pokojových rostlin je samozřejmostí a mělo by být pravidelné. Jelikož pokojovky rostou jen v „ohraničeném“ prostoru (mobilní nádobě), velice vysilují zeminu. Kořeny jsou v ní prorostlé a proto je třeba tyto rostliny přesazovat do větších nádob – doplňovat jim čerstvou zeminu. Zároveň ošetřujeme jejich kořeny a přidáváme vhodné hnojivo. Pokud chceme provést hnojivovou zálivku, je ideální k večeru. Hnojíme pouze zdravé rostliny, když rostou a kvetou. Častěji se hnojí rychle rostoucí rostliny. Kvetoucí pokojovky je třeba nejvíce hnojit v období nasazování poupat.

Kdy rostliny nesmíme hnojit?

Hnojit nesmíme v době odpočinku rostlin, na konci léta a na podzim. Hnojit se nesmí nezakořeněné a nemocné rostliny, stejně tak nesmíme zalévat hnojivovou zálivkou rostliny v suché zemině, nejprve je třeba rostlinu zavlažit shora. Čili nehnojíme rostliny v době klidu, před obdobím klidu a na konci periody jejich růstu. Nesmíme hnojit čerstvě přesazené rostliny či čerstvě koupené. Hnojení je možné až po dvou týdnech. Nehnojíme také nemocné rostliny, u kterých ještě neznáme příčinu choroby a rostliny s nemocnými kořeny (kořenovou hnilobou). A pozor - kaktusy nesmíme hnojit organickými hnojivy.

Druhy hnojiv pro pokojové rostliny

Použití konkrétních hnojiv se liší podle období růstu a rozvoje rostliny. Dusíkatá hnojiva napomáhají silnému růstu stonků, listů a stvolů. Pokud však dusíkem přehnojíme, oddálí se perioda vegetace rostliny, její květy se zatáhnou a roste riziko napadení rostliny plísněmi a houbami. Hnojiva s vyšším obsahem fosforu urychlují růst pokojovek a prodlužují dobu jejich kvetení. Draselná hnojiva zase přispívají růstu rostlin a jejich kvetení – společně s fosforem zlepšuje draslík kvetení a barvy květů. U kvetoucích rostlin je draslík (draselné hnojivo) dokonce nejčastějším hnojivem, především pak v době nasazování poupat a rozvíjení květů. Naopak nejsou draselná hnojiva vhodná pro rostliny zdobné listem a také pro kamélie v době rašení poupat.

Důležitá je rovnováha elementů v zemině

Pro pokojovky je fatální nedostatek i přebytek minerálů, respektive makro i mikroelementů. Sice se nemusí projevit hned, ale projeví. Přebytek jakéhokoli elementu v zemině způsobí naopak nedostatek jiných látek. Ovšem přesně zjistit nedostatek a přebytek elementů je velice složité. O to víc, že nedostetk mnohých elementů vyvolává velmi podobné reakce rostlin. Zásadní je prostě rovnováha živin a minerálů.

Nedostatek dusíku je na začátku velmi podobný důsledkům nedostatku světla (žloutnou staré listy v nižší části rostliny). Dochází také k nárůstu útvarů, které vypadají jako červený květ, listy se kroutí a opadávají.

Nedostatek železa má zase podobné příznaky jako nedostatek hořčíku.

Nedostatek draslíku poznáme padnutím listů, jejich světláním a osycháním okrajů. Podobně se však projevuje i nedostatečná zálivka.

Nedostatek mědi poznáme narušením tkáně listů, které se kroutí a vadnou jako při přesušení zeminy či stavu, kdy je rostlina na prudkém světle či horkém místě.

Disbalanci elementů v zemině odstraníme přesazením rostliny do čerstvé zeminy, nejčastěji do větší nádoby či květináče. Rostlinu zaléváme pouze měkkou vodou, sledujeme její fyziologický růst, užíváme pouze doporučená hnojiva (poradí nám v květinářství či zahradnickém centru) a řídíme se doporučenými instrukcemi k pěstění konkrétního druhu rostliny.

Jak řešíme nedostatek potřebných elementů?

Nejprve vypozorujeme příznaky rostlin, které neprospívají, delší dobu jsme je nepřesazovali a nepřihnojovali. Tyto rostliny přesadíme a po dvou až třech týdnech od přesazení přihnojíme (tato přestávka je důležitá především na jaře a v létě). Hnojíme zásadně kompletním přípravkem pro konkrétní druh rostliny.

Přípravků s makroelementy je nabízeno mnoho. Nejčastěji podporují růst a kvetení pokojovek. Hnojení vždy spojíme se zaléváním. Nejprve rostlinu zalijeme shora a poté až půdu pohnojíme. Nikdy ne půdu suchou. Rostliny zaléváme čerstvou měkkou vodou s pH nižším jak 5,5.

Časté jsou i negativní reakce rostlin na kyselost zeminy, nedostatek vápníku (což může být způsobeno nadbytkem dusíku). Pozor tedy na hnojení organickými hnojivy a močovinou. Tato hnojiva zapracujeme do zeminy několik týdnů před přesazováním rostlin. Vhodnější je však použít konkrétní přípravek s vyváženým složením makro i mikroelementů.

Hnojiva jsou nabízena v podobě prášků, granulí, tabletek, tyčinek, nebo zálivek o vysoké koncentraci (je třeba ředit vodou). Vždy se řídíme instrukcemi uvedenými na balení hnojiva. Prášky a granule nejsou pro pokojovky příliš vhodné, vhodnější jsou tekutá hnojiva, tablety a tyčinky.

Dbáme na slabou koncentraci hnojivových zálivek, především pak u mladých rostlin a rostlin na začátku růstu. Hnojíme slabě, ale častěji.

Mikrobiologická hnojiva

Mikrobiologická hnojiva obsahují vyladěný poměr potřebných mikroorganismů a makro i mikro elementů. Nabízené jsou různé druhy fyziologických roztoků, které mají výborný vliv na rozvoj rostlin a jejich kvetení. Zlepšují stav vrstev zeminy. Použít je můžeme jednou až dvakrát týdně.

Přehnojení a přebytek minerálů

Přehnojené rostliny později kvetou, jejich ještě nerozvitá poupata opadávají. A také řezané květiny přehnojených rostlin je těžké udržet ve vodě. Při přebytku minerálů listy zanikají, žloutnou, opadávají. Povrch zeminy je bílý, stejně jako kraje nádob. Na listech a jejich okrajích jsou suché hnědavé skvrny. V létě a v zimě se zastaví růst rostliny, rostliny jsou oslabené a mají vytáhlé stonky.

Organická hnojiva

Organická hnojiva ze zahrádek posilují fyzicky zeminu, snižují její kyselost a zlepšují aretaci zeminy. Na dusík velice bohatý je hnůj a humus. K zalévání pokojovek hnojem či humusem vždy použijeme poměr 1:10 (10 dílů vody). A jelikož tato zálivka nedostatečně udržuje fosfor, musí následovat zálivka superfosfátem v poměru 12 až 15 g na kbelík hnojiva.

Například asparágus zase miluje kravský hnůj, proto jím vymažeme květináč při přesazování asparágusu. Pro většinu pokojovek je však efektivnější hnojení slepičím či ptačím trusem, který rozředíme vodou až do slabě zeleného odstínu. Vysokou koncentrací rostlinu spálíme, proto pozor! Ptačí trus velmi prospívá rychle rostoucím a velkým rostlinám - citrusům, palmám, fikusům, monsterám, difenbachiím, …

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com