Představte si, že to, co má přijít, není zima a mrazy, ale naopak pozdní jaro a léto. Je to skutečně až tak jednoduché. Totiž ta zelenina, kterou produkujeme na jaře jako první, je zeleninou krátkého dne a chladnějšího počasí, proto se jí bude dařit i nyní. A nemusíte ani zakládat pařeniště, stačí využít právě vyprázdněný skleník.
Čím na jaře začínáme?
A čím na jaře začínáme kromě přípravy sazenic plodové zeleniny v teplé, které jsou ven a do skleníků až po ledových mužích? SŘŘ = salát, ředkvičky a ředkve! Ovšem těch písmen můžeme přidat ještě více. A právě když sklidíme poslední rajčata a papriky v době, kdy již okurky ve skleníku dávno nejsou, rostliny odstraníme, skleník vyplejeme a zůstává až na nějaké případné bylinky prázdný. Proč jej však právě nyní nevyužít a nepřipomenout si křupavé jaro?
Právě jarní zelenina krátkého dne, která nám na jaře plodí do měsíce až šedesáti dní od výsevu, totiž zefektivní využívání skleníku a obohatí náš stůl. Stejně tak zde však můžeme výsevem začít pěstovat zeleninu, kterou budeme postupně sklízet přes zimu a nebo zde zimu přečká a my se jí dočkáme již brzy na jaře.
Jakou zeleninu vybrat, abychom sklízeli ještě na podzim?
Určitě je třeba vysít rané odrůdy s krátkou vegetační dobou, čili s co nejkratším obdobím od výsevu až do sklizně. Vybíráme tedy rané odrůdy drobnolistých salátů, ale i salát hlávkový, ředkvičky, kopr a třeba i pažitku. Tyto plodiny můžeme sklízet za cca 30 dní. Dokonce již za dva až tři týdny od výsevu lze ve skleníku sklízet třeba rukolu či roketu, zato například na kozlíček polníček si počkáme zhruba 6 týdnů. Zajímavostí je některá asijská zelenina, například listová čínská hořčice komatsuna, mizuna či mibuna. I té bychom se měli do konce podzimu dočkat.
Měsíc a půl si pak počkáme na listy salátů určených k řezu listů. Tyto saláty mají atraktivní listy zbarvené například červeně a nebo bohatě zkadeřené. Dva měsíce potřebují do sklizně rané kedlubny a ředkve, čínské a pekingské zelí a také mangold (mladé listy mangoldu však lze sklízet již za necelý měsíc). Pochutnat si však můžete ještě před zimou i na mlaďounké mrkvičce a také na špenátu. Mladé čerstvé listy špenátu můžeme sklízet již pět až šest týdnů po výsevu. Dokonce si ještě můžete vypěstovat i zelenou nať jarní cibulky, pokud si vysadíte sazečku.
Předpěstováváme sazenice na jaro
Pokud v říjnu až listopadu vysejeme třeba kozlíček polníček, špenát, ozimý salát, listovou petržel, kerblík a další druhy, budeme z nich mít užitek již brzy na jaře. Předpěstovat si též můžeme vlastní sazenice kedlubnů, hlávkové či růžičkové kapusty a květáku. Zásadní je samozřejmě rozumná zálivka nejlépe po ránu a také větrání skleníku, ovšem pouze do teplot -5 oC. A pokud nemá skleník vytápění, musíme rostliny chránit před mrazem bílou netkanou textilií.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
