Většina z nás zná pouze 2 základní druhy asparágusu: ten, co se přidává do květinových vazeb a aranží a ten, který je oblíbenou lahůdkou, takzvaný špargl čili chřest. Jenže ono je jich mnohem víc. Jaké druhy asparágusu můžeme pěstovat, jak a kde?
Odkud asparágus pochází
Domovem rodu Asparagus je Jižní Afrika. Řeknete si, jak je možné, že z takto cizokrajného rodu se stala například na jihu Moravy tradice (slavnosti chřestu). Je to jednoduché, svět je kulatý a již dosti probádaný, tedy alespoň pevnina. Například mangold a po něm špenát se k nám dostaly z Arábie, špenát však dnes považujeme za zcela přirozenou, místní, listovou zeleninu.Asparágus je na pěstování velice nenáročný
Asparágus snese slunné stanoviště i polostín, raději se ale vyhneme plnému slunci, které způsobuje žloutnutí (popálení) asparágusu. Složitější je to s teplotou, jakou asparágus vyžaduje. Různé zdroje uvádějí zimní teploty alespoň 10 oC, kdo si však vysadí v zahradě asparágus jako trvalku, ví, že bez problémů přežije i mrazy, ovšem jen 1 druh - Asparagus officinalis. Pokud však asparágus pěstujeme v mobilní nádobě, je třeba jej po sezónním letnění přenést před zimou zpět do interiéru jako jiné háklivější pokojové rostliny.
Na co je asparágus opravdu náročný, to je zálivka. Měkkou, srážkovou vodu vyžaduje jednou za dva dny, lépe denně. Pokud tedy zrovna neprší, naběháme se s vodou stejně jako u plodové zeleniny. Zemina nesmí asparágusu nikdy vyschnout. Pouze v zimě zálivku omezíme a zaléváme vždy, až zemina vyschne. Co se týká živin, můžeme asparágus přihnojovat jednou za dva týdny univerzálním tekutým hnojivem.
Přečtěte si více o tom, jak pěstovat asparagus.
Jak přesazovat asparágus
Pokud chceme asparágus v mobilní nádobě přesazovat, děláme to pouze za stavu, kdy se již rostlina nevejde do nádoby, zpravidla je to jednou za 3 roky, záleží ale na tom, jak velkou nádobu zvolíme. Použijeme středně těžký substrát s vyšším podílem jílu, ale též s vysokým obsahem živin. Jako příměs je dobrý vyzrálý hnůj (v granulované i původní podobě). Při přesazování je třeba rozdělit kořenový bal, přičemž dáme pozor, abychom nepoškodili hlízovité konce kořenů. Z každé přesazované mateřské rostliny tak získáme dvě i více rostlin (podle počtu dceřiných výhonů).Přečtěte si více o tom, jak pěstovat asparagus.
Retro asparágus
Zvyk přidávat do květinových vazeb a aranží právě zelený, jemný asparágus, z mnohých květinářství částečně vymizel a mnozí jej vnímají tak trochu jako retro. Přitom jsme asparágus našli ještě nedávno pomalu v každé domácnosti. Co stálo za ústupem asparágusu? Zdá se, že zateplování budov, jelikož asparágus nesnese příliš velké teplo. Přes zimu se asparágus umísťoval v květináči mezi špaletová okna, léto pak trávil na balkóně nebo v truhlíku za oknem. Ovšem vhodné podmínky najde i v nevytápěné chodbě či zimní zahradě, případně v ložnici, pokud si zde pro zdravé spaní udržujeme nižší teploty.Jaký asparágus koupit?
Ať už si pořídíte jakýkoli z druhů asparágusu, vždy bude mít podobné nároky na pěstování. Nejčastěji pěstovanými druhy jsou Asparagus densiflorus ´Sprengeri´ (syn.: A. sprengeri) a Asparagus setaceus (syn.: A. Plumosus), pěstovat však můžeme také méně známý Asparagus pyramidalis a Asparagus falcatus.
Asparágus hustokvětý (Asparagus densiflorus) má dlouhé výhony a úzké listovité útvary, takzvaná fylokládia. Ze všech asparágusů má nejvýraznější čárkovité listy a v létě kvete drobnými, bledě růžovými květy, kterými je též velice zdobný. Z květů se pak vytvoří zelené a v zimě červené bobule. Kořenová soustava tohoto asparágusu je velmi hustá, částečně složená z hlíz, ze kterých asparágus odnožuje.
Asparágus pýřitý (Asparagus setaceus) je typický velice tenkými, převislými výhony a velkým množstvím listů, které připomínají jemnou pavučinu. Vyžaduje světlé stanoviště bez přímého slunce a zvýšenou vlhkost vzduchu, proto miluje rosení. Za nadměrného tepla roste do slabých a vytáhlých stonků. K přezimování vyžaduje ideálních 10 oC.
Asparágus lékařský (Asparagus officinalis) je jediným druhem, který lze pěstovat venku na záhoně jako vynikající zeleninu zvanou chřest. Chřest je méně kalorická potravina, navíc je i léčivý (pomáhá při nemocích močových cest a při léčbě ledvinových kamenů), není však vhodný pro děti a pro lidi s nemocným žaludkem a diabetes, jelikož obsahuje aminokyseliny hromadící v těle dusíkaté látky a bílkoviny, což představuje zátěž pro ledviny. Navíc obsahuje řadu minerálních solí.
Asparágus srpovitý (Asparagus falcatus) roste podobně jako bambus, má tedy značné množství dlouhých výhonů se špičatými a úzkými listy. Starší rostliny potřebují mnoho prostoru, proto je tento asparágus vhodný do větších bytů, zimních zahrad a hal. Stanoviště vyžaduje polostinné a substrát stále vlhký.
Asparágus pýřitý (Asparagus setaceus) je typický velice tenkými, převislými výhony a velkým množstvím listů, které připomínají jemnou pavučinu. Vyžaduje světlé stanoviště bez přímého slunce a zvýšenou vlhkost vzduchu, proto miluje rosení. Za nadměrného tepla roste do slabých a vytáhlých stonků. K přezimování vyžaduje ideálních 10 oC.
Asparágus lékařský (Asparagus officinalis) je jediným druhem, který lze pěstovat venku na záhoně jako vynikající zeleninu zvanou chřest. Chřest je méně kalorická potravina, navíc je i léčivý (pomáhá při nemocích močových cest a při léčbě ledvinových kamenů), není však vhodný pro děti a pro lidi s nemocným žaludkem a diabetes, jelikož obsahuje aminokyseliny hromadící v těle dusíkaté látky a bílkoviny, což představuje zátěž pro ledviny. Navíc obsahuje řadu minerálních solí.
Asparágus srpovitý (Asparagus falcatus) roste podobně jako bambus, má tedy značné množství dlouhých výhonů se špičatými a úzkými listy. Starší rostliny potřebují mnoho prostoru, proto je tento asparágus vhodný do větších bytů, zimních zahrad a hal. Stanoviště vyžaduje polostinné a substrát stále vlhký.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, wikipedia.org