Jak pěstovat dýně

Zařazení dýní

V obecné češtině se pro dýně (lidový název) vžily též výrazy tykev turek a tykev velkoplodá. A dýně jsou skutečně tykve z čeledi tykvovité (Cucurbitaceae), ovšem jde o druhy a variety tykví (dýně, cuketa, patizon, …). Jsou to jednoleté popínavé rostliny pocházející z Latinské Ameriky. Do Evropy se dostaly koncem 15. století v souvislosti se španělskými kolumbovskými výpravami. Tykev obecná, jinak též tykev turek (Cucurbita pepo), a nebo tykev velkoplodá, jinak též dýně velkoplodá (Cucurbita maxima), jsou nejčastějšími zástupci dýní v ČR.

Různé podoby dýní

Dýně hýří plejádou barev, tvarů a chutí. Mohou být malé, velké, válcovité, kulaté, baňaté, hruškovité, či zploštělé. Jejich barva může být od bělavě krémové, přes žlutou a oranžovou, až po tmavě zelenou. Slupky mohou být kropenaté, flekaté, žíhané, pruhované nebo jednobarevné s hladkým, hrbolatým a nebo žebrovitým povrchem. Stejně tak dužina může mít různou barvu – žlutou, oranžovou, krémovou, nebo třeba i zelenou. Některé dýně chutnají po másle, jiné po oříšcích, bramborách, pečených kaštanech, ale i sladce. Všechny druhy dýní však k jídlu nejsou příliš vhodné, některé se používají pouze na dekorace.  

Vliv dýní na naše zdraví

Dýně bychom měli do svého jídelníčku zařadit i pro jejich příznivé účinky na náš organismus. Podporují vylučování toxinů, působí močopudně, snižují krevní tlak a hladinu tuků a cholesterolu v krvi, brání tvorbě krevních sraženin, působí pozitivně na imunitní systém, činnost srdce, trávící soustavu a slinivku břišní. Regenerují tělesné buňky, kladně ovlivňují léčení arterosklerózy, revmatismu a dny. Semínka dýně jsou bohatá na zinek, který pomáhá při problémech s prostatou.  

Pěstování dýní

Dýně vyséváme v květnu. Semínka umisťujeme do hloubky tří až pěti centimetrů ve sponu 2 x 0,5 – 1 metr od sebe - podle vzrůstnosti odrůdy. Chcete-li si předpěstovat sazeničky dýní, s výsadbou do kelímků začněte v polovině dubna a asi po třech týdnech rostlinky přesaďte do větších květináčů. V polovině května můžete sazeničky přesadit do záhonů. Pokud ještě hrozí mrazíky, přikryjte rostlinky slámou, aby neumrzly. Dýně mají rády půdu s dostatkem živin, vláhy a slunečního svitu. Proto je při výsadbě přihnojte chlévskou mrvou nebo dobře rozloženým kompostem, na kterém je můžete i pěstovat. 
Pěstování dýní není nijak náročné. Stačí, když je budete pravidelně odplevelovat a v případě velkého sucha pravidelně zalévat. Dýně mají bohatou kořenovou soustavu, která zasahuje hluboko do půdy, a většinou si potřebnou vláhu obstarají samy. Při jejich zalévání dejte pozor, abyste nekropili listy, které by pak začaly uhnívat. Jakmile začnou rostlinky dýní dosahovat větší velikosti, je dobré dát k nim oporu, po které se budou plazit a nebudou si navzájem stínit.

Jaký druh dýně si vybrat?

Záleží na tom, na co chcete dýni použít. Nejčastěji pěstovaná je oranžová dýně a dýně Hokkaidó, která je oblíbená na přípravu polévek a krémů, a na vaření je též vhodná dýně Rondini. K dekoraci jsou pak ideální dýně Halloween a nebo Sweet dumpling.

Sklizeň

Dýně sklízíme na začátku či v polovině podzimu, ještě před prvními mrazíky, když je slupka tvrdá a matná, a na stonku se tvoří praskliny. Dýním ponecháme alespoň pět centimetrů dlouhou stopku, což dopomůže k tomu, že se nebudou tak rychle kazit, protože rána po ulomení stopky bývá nejčastější cestou průniku infekce do plodu. Po sklizni dýně necháme několik dní dosušit na sluníčku nebo u kamen (teplota však nesmí přesáhnout 30 °C) a necháme vytvrdnout slupku, tím prodloužíme jejich trvanlivost.

Skladování

Pro skladování je nejlepší dýně Hokkaido, která vydrží až půl roku. Musí však být umístěna v suchu a při teplotě kolem 10 °C. 

Jak lze dýně připravovat v kuchyni?

Dýňová dužnina se dá připravit naslano i nasladko. Můžeme připravit pyré z dušených dýňových kostiček, dýňovou polévku, rizoto s dýněmi, dýňový salát s luštěninami, dýňovou pomazánku, dýňové nákypy, nebo třeba dýňové koláče. Velmi často se dýně též zavařuje a když v nálevu změkne, získáme vynikající a zdravý kompot.

Jedlé dýně

Špagetová dýně

Špagetová dýně patří mezi největší plodící dýně, má kulovitý nebo protáhlý tvar a krémovou, žlutou nebo i oranžovou barvu. Zajímavá vláknitá dužnina po tepelné úpravě supluje špagety, ale můžeme ji použít i místo nudlí do polévky.

Červené a zelené Hokkaido

U nás je známější dýně červené Hokkaido, ze které můžeme uvařit například polévku. Dýně Hokkaido se před tepelnou úpravou neloupou. 

Chioggia neboli Marina di Chioggia

Plody této dýně mají tmavě zelenou barvu a hrubou strukturu s efektním žebrováním. Jsou vhodné k výzdobě a pro svou nasládlou chuť, která připomíná mrkev, i ke kuchyňské úpravě. 

Dýně žaludová

Žaludová dýně má oříškovou chuť. Je dobrá i za syrova a se slupkou. Při dlouhodobém skladování se však oříšková chuť vytrácí. Odrůda žaludové dýně Festival F1 se může konzumovat jako jablko a například Table Gold má oranžové plody, které chutnají jako kukuřice.

Máslová dýně

Máslová dýně má hruškovitý tvar s velkým množstvím dužniny, patří tedy mezi nejekonomičtější druhy, protože většinu z plodu tvoří dužnina, nikoliv semena.

Tykev muškátová

Její plody jsou zajímavé svými barokními tvary. Nedozrálé mají sytě zelenou barvu, zralé krémovou až hnědavou. Dužina je oranžová a velmi silná.

Velkoplodá dýně Goliáš

Tyto dýně jsou vhodné k zavařování, k výrobě džemů, ale i jako potrava pro domácí zvířata. Díky vysokému obsahu vody se však nehodí ke skladování, protože snáze uhnívají. 

Okrasné dýně

Okrasné dýně se sice dají jíst, ale jsou malé, hrubě strukturované a jejich dužina není příliš bohatá, proto se používají především na dekoraci. Mezi nejoblíbenější okrasné dýně patří dýně s křidélky, hvězdicové dýně, oranžové dýně, dlouhokrké dýně, dýně zeleně pruhované, trnová koruna se špičatými výrůstky a „bradavičnaté“ dýně.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com