K výsadbě dýní postačí i semínka, která vyjmeme ze zralého plodu. Většina dýní zabere na zahradě mnoho místa a proto raději mnoho semínek nevysazujte. Ovšem je též třeba vědět, kolik a jak velkých plodů dýně poskytne. Například 1 rostlina dýně Hokkaido poskytne 1 plod vážící pouze 1 až 3 kg a přitom zabere až 2 čtvereční metry, ovšem vyšlechtěné odrůdy F1 plody až 3, 1 rostlina dýně Goliáš poskytne také 1 plod, ovšem vážící až 30 kg, při stejném plošném záboru zahrady jako Hokkaido, dýně okrasné zase mnoho malých plodů...
Jak pěstovat dýně
Pokud použijete semínka z plodu, nechte je zaschnout a v polovině května vysaďte do kvalitní půdy s velkým množstvím kompostu a nebo přímo na kompost. Dýně mají rády půdu s dostatkem živin, vláhy a slunečního svitu. Proto je při výsadbě přihnojte chlévskou mrvou, nebo právě již zmíněným dobře rozloženým kompostem. Dýně milují vodu, proto řádně a vydatně zalévejte a též rostlinku okopávejte.
A pozor, nenechte rostliny sprášit se svými či sousedovými okurkami, od okurek prostě „hodně daleko,“ stejně jako jednotlivé druhy dýní mezi sebou. Vyrostly by vám plody, které neočekáváte. Je dokonce doporučeno pěstovat jen 1 druh dýně na vzdálenost cca 200 metrů od ostatních. V opačném případě si semínka raději nakupte. Dýně je též třeba zasadit každý rok na jiné místo, půda se jinak vyčerpá.
Semínka umisťujeme do hloubky tří až pěti centimetrů ve sponu 2 x 0,5 – 1 metr od sebe - podle vzrůstnosti odrůdy. Chcete-li si předpěstovat sazeničky dýní, s výsadbou do kelímků začněte v polovině dubna a asi po třech týdnech rostlinky přesaďte do větších květináčů. V polovině května můžete sazeničky přesadit do záhonů. Pokud ještě hrozí mrazíky, přikryjte rostlinky slámou, aby neumrzly.
Pěstované dýně Goliáš
Pěstování dýní není náročné. Stačí, když je budete pravidelně odplevelovat a v případě sucha pravidelně a vydatně zalévat. Obzvláště důležité je pravidelné zalévání mladých rostlinek s ještě nedostatečně vyvinutou kořenovou soustavou. Dýně mají bohatou kořenovou soustavu, která zasahuje hluboko do půdy a dovedou si tedy vláhu najít sami, ovšem za počasí, kdy se pěkné dny střídají s deštěm. Za déle trvajícího sucha to nedovedou ani dýně. Při zalévání dýní nekropte listy, které by pak začaly uhnívat. Jakmile začnou rostlinky dýní dosahovat větší velikosti, je dobré dát k nim oporu, po které se budou plazit a nebudou si navzájem stínit.
Dýně sklízíme, pokud jejich stopka již zcela zaschne a samozřejmě musí být dýně již zralá – utržená nezralá dýně sama „nedojde.“ Navíc se mohou do dýně dostat skrz nezaschlou stopku bakterie a dýně se rychle zkazí.
Pěstované dýně
Jak skladovat dýně
Dýně nejsou nijak náročné na pěstování, respektive péči a krásných plodů se snadno dočká i zahrádkář začátečník, co ale s dýněmi, když dozrají? Záleží na tom, o jaký druh dýní jde. V době dozrávání dýní nesmíme uspěchat sklizeň. Na první pohled poznáme, že dýně dozrává změnou zabarvení slupky plodu. Vždy nastane problém, pokud dýně sklidíte příliš brzy, když to uděláte později, než bylo třeba, vůbec nic naopak nepokazíte.
Dýně uskladníme v chladnější místnosti, ovšem vydrží i pokojovou teplotu. Dobrá je vlhkost vzduchu, která se blíží pokojové teplotě, třeba 50%. Dýni můžete uskladnit i v nevytápěném zahradním domku či kůlně. I tam vydrží poměrně dlouho, ale pozor na mrazíky a mráz. Záleží ale vždy na odrůdě, její odolnosti a obsahu vody. Pokud ji skladujeme správně, mohou vydržet plody některých odrůd až do jara, ale chce to poradit se s profesionálem. A též nesmíme zapomenout, že všechny své užitečné vlastnosti si dýně uchovávají nejdéle 2 až 3 měsíce od sklizně.
Sklizené dýně
Co jsou dýně
Dýně (tykve) jsou jednoleté rostliny keříčkového vzrůstu s velkými jednodomými květy žluté barvy. Listy mají dýně nedělené a nebo dlanitě laločnaté. Jejich plodem je vždy bobule různého tvaru a zabarvení. Z 90% obsahují vodu a důležité minerální látky (železo, hořčík, draslík, sodík), dále též alfa a beta karoten. Vzhledem k velkým rozdílům mezi bobulemi se dýně dále dělí na více variet. Čili kromě klasických plodů, které v běžné hovorové řeči nazýváme dýněmi, patří mezi dýně (tykve) též kabačky a cukety, patizony, dýně olejná, dýně špagetová a jiné. Všechny výše uvedené druhy tykví jsou jedlé, chutné a u nás hojně pěstované.
Dýně byla ještě poměrně nedávno plodinou, která musela o přízeň pěstitelů bojovat. Ovšem podobný osud má třeba další tykev – cuketa. Ta se začala dostávat na naše zahrádky na přelomu 80. a 90. let. Ještě před několika lety jsme znali téměř výhradně jeden druh dýně – ty ohromné plody vážící až 30 kg. Tak tomu však dnes již není a při větším počtu plodů získáte stejné množství hmoty plodů například slaďoučké dýně Hokkaido, ovšem z více rostlin.
Dýně Hokkaido
Účinky dýní na lidský organismus
Dýně bychom měli do svého jídelníčku zařadit i pro jejich příznivé účinky na lidský organismus. Dýně podporují vylučování toxinů, působí močopudně, snižují krevní tlak a hladinu tuků, ale i cholesterolu v krvi, brání tvorbě krevních sraženin, působí pozitivně na imunitní systém, na činnost srdce, trávící soustavu a slinivku břišní. Regenerují též tělesné buňky, kladně ovlivňují léčení arterosklerózy, revmatismu a dny. Semínka dýně jsou zase bohatá na zinek, který pomáhá mužům při problémech s prostatou.
