Jak pěstovat mrazuvzdorné juky a agáve?

Tyto solitérní rostliny s oblibou pěstujeme jak v bytových podmínkách tak i na svých zahradách. Patří mezi palmové lilie; palma ani lilie to však není. Obvykle tyto rostliny rostou stromovitě a na vrcholu kmene tvoří tvrdé mečovité listy šedomodré barvy. Tyto listy jsou zakončeny špičkou a je velice jednoduché se o ně poranit. Juky rostou poměrně pomalu. Patří spíš mezi suchomilné rostliny nežli mezi ty, které vyžadují zalévat bohatě. Právě příliš vydatná zálivka je častou záhubou juky. Zalévejte proto tak, že necháte substrát vždy vyschnout a to i v létě. Půdu vybíráme dobře propustnou s příměsí písku. Pokud ji pěstujeme v nádobě, je nutné zajistit skutečně dobrou drenáž, aby se voda v květináči nedržela. Na zimu zpravidla nevyžadují zvláštní ochranu proti mrazu. Jsou však citlivé na studenou sprchu shora, takže je nutné rostlině korunu přikrýt tak, aby se na listy nedostala v zimě voda či sníh. Od jara do léta rostlinu pravidelně hnojíme, čímž podpoříme nejenom její růst, ale také usnadníme přezimování. Je známo, že volně vysazené snesou krátkodobě teploty až do – 23 ° C. Juky pěstované v nádobách však snesou pouze – 5 ° C. Při nižších teplotách je třeba nádobu s rostlinou přemístit do chladné avšak světlé místnosti. Zaléváme velice opatrně.

Mezi známé mrazuvzdorné juky patří Yucca rostrata. Pochází z Mexika, kde dorůstá až 4 m. U nás snese teploty od – 18 do – 23 ° C. Na pevném kmeni nese šedozelené dlouhé listy. Při správné péči nás odmění bílými květy, uspořádanými ve vysokých latách. Roste velice pomalu. Yucca gloriosa pochází ze západu USA. Dorůstá výšky okolo 5 m. Obvykle vytváří odnože. K vidění jsou krémové květy, které jsou velice dekorativní. Po odkvětu se větví. Tato juka je velice nenáročná a roste poměrně rychle. V zimě snese teploty až do – 22 ° C. Další mrazuvzdorné juky vybírejte mezi Y. aloifolia (- 18 ° C), Y. eleta ( - 23 ° C), Y. madrensis (- 24 ° C), Y. torreyi (-18 ° C), Y. thompsoniana (- 20 ° C) atd.

Tento sukulent je znám jako typická rostlina subtropických oblastí. Avšak některé druhy pochází z horských oblastí, kde se jim i za velice drsných podmínek daří velice dobře. Dokáží zde vzdorovat teplotám až do – 30 ° C . Důležitý předpoklad pro pěstování u nás je dobrá drenáž a sucho. Pro agáve je typická přízemní růžice tlustých masitých listů končící hrotem. Navíc mají některé druhy ozubený okraj. Při správné péči rostlina vykvétá bílými nebo žlutými květy. Po odkvětu však rostlina odumírá. Ještě předtím však tvoří řadu odnoží, z kterých se tvoří nové rostliny. Druh A. neomexicana je mrazuvzdorný až do – 29 ° C. Pochází z Mexika a USA. Patří mezi jedny z nejodolnějších agáve vůbec. Růžice masitých listů má světle modrý nádech. V zimě snese zimní přikrývku sněhem bez jakýkoliv potíží. Mezi nejatraktivnější patří A. parrasana pocházející z Mexika. Vytváří přízemní růžici tučných listů velmi intenzivní modré barvy. Listy jsou zakončeny černými ostny. Je mrazuvzdorné až do – 10 ° C. A. franzosini patří jedno z nejmohutnější. Typické jsou pro něj stříbřitě šedé listy. Protože snese zimní teploty do – 8 ° C, je vhodné jej pěstovat v nádobě, kterou spolu s rostlinou přeneseme do chladné místnosti v případě velmi nízkých teplot.

Exotické listy rostoucí na dlouhém kmeni a z vrcholu ladně se pohupující trs žlutých banánů – to je sen každého milovníka těchto rostlin. Takový úspěch však můžeme dosáhnout jen díky skleníku. Věděli jste však, že existují i mrazuvzdorné druhy? Nejznámější druh Musa basjoo pochází z Japonska, pěstuje se však po celé Evropě. Obvykle dorůstá výšky až 4 m. Na dlouhém kmeni vyrůstají dlouhé sytě zelené listy, které mohou být až 2 m dlouhé. Při teplotě okolo 15 ° C se mu daří velice dobře. Rychle roste a vytváří řadu odnoží. Miluje slunné stanoviště a bohatou zálivku a výživu. Oproti jukám půda naopak nesmí nikdy vyschnout. V zimě snese tento banánovník teploty až do – 6 ° C. Při dobré zimní ochraně je jeho přezimování úspěšné. Listy však snesou nejnižší teploty jen 0 ° C . Před prvními mrazíky je tedy nutné je odřezat. Pomocí vzduchových komůrek, které chrání „srdce rostliny“, dokáže přečkat i dlouhou zimu až do jara. Izolační vrstva musí být po celé délce kmene a minimálně 30 cm silná. Navíc nesmí provlhnout, takže je nejlépe vrstvu omotat lepicí páskou nebo kusy polystyrenu. Vnitřek ještě předtím vyplníme suchým listím, slámou nebo senem. Takto chráníme i bezlistý vrchol. Další mrazuvzdorný druh je Musa sikkimensis Red tiger, který pochází z himalájských oblastí. Roste velice rychle při dostatečné zálivce a je mrazuvzdorný až do – 6 ° C. Zajímavé jsou jeho sytě zelené listy, které jsou shora žíhané červeně. Spodní strana listů je zcela červená.