Jak provonět zahradu

Dříve měly aromatické rostliny spíše praktické využití, ovšem to mohou mít i dnes. Vonné byliny se používají v přírodním léčitelství, ale také jako koření při vaření i přípravě studených pokrmů a také lahodných nápojů. Používaly se také k provonění místností a to jak v čerstvém a sušeném stavu, tak po zapálení. Nejprve fungovaly jako jakési domácí lékárny klášterní zahrady, později se pěstování bylinek přesouvalo na zahrádky a mnoho lidí se začalo zabývat také sběrem bylinek v přírodě. Nakonec používání bylin má dlouhou tradici, mnohem delší než samo křesťanství.

Některé aromatické byliny pochází z naší přírody, jiné však ze středomořských oblastí. Tyto bylinky jsou zvyklé na horká léta a sušší, často neúrodnou půdu. Pokud jim však dáme dobrou půdu a také dostatek vláhy, odvděčí se nám bohatým růstem. Jejich hlavní výhodou je však odolnost vůči horkům a suchu, což bylo u nás loni v létě „středomořskou“ realitou. Dokonce se jim za takového počasí daří na nejvíce osluněných stanovištích zahrady orientovaných na jih.

A pokud doplníme trvalkovou výsadbu kameny, budou v noci uvolňovat absorbované teplo, což umožní přezimování i choulostivých druhů rostlin. A právě byliny pocházející ze středomoří jsou zvyklé na mírné zimy. V jejich případě je ale také třeba zajistit odtok vody, jelikož nesnesou trvalé zamokření kořenů. Prostě mají rády sušší místa, což ovšem často platí i pro původní bylinky. 

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia): Patří mezi aromatické rostliny krásného vzhledu, ovšem mezi tradiční trvalky levandule zcela zapadne. A skutečně je v trvalkových záhonech zcela tradičním druhem. Levandule lékařská je vytrvalý, rozvětvený polokeř, vysoký cca 60 cm. Osivo se při výsevu jen lehce zatlačí do substrátu a rostliny se později přepichují. Lze však pořídit a vysadit i sazenice. Sbíráme kvetoucí nať levandule, ale až od 2. roku a zásadně vždy za sucha. Tato výrazně aromatická droga má uklidňující účinky v podobě čaje či čajových směsí. Své místo najde i vonných směsích a při aromatizaci prádla.

Agastache (Agastache sp., např. Agastache fenyklová - Agastache foeniculum): Je vhodná do kompozice s vysokými druhy trvalek, je ale krátkověká, ovšem každoročně se spolehlivě přesévá. Tato rostlina se hodí do trvalkových i bylinkových záhonů. Z jejích listů se dělá čaj, ty mladé se hodí do salátů. A listy opravdu krásně voní po černém anýzu a fenyklu. Slovo krátkověkost znamená, že vydrží nejdéle 5 let, přičemž vábí včely a motýly po celé léto. Na 1 metr čtvereční se vejde až 6 rostlin. Semínka se vysévají na povrchu substrátu a rosíme, aby se nevyplavila. Ideální teplota ke klíčení je 15 -20 stupňů a pozor - klíčení trvá 30 - 90 dní. 

Zavinutka podvojná (Monarda didyma) a zavinutka trubkovitá (Monarda fistulosa): Nabízí zajímavou vůni a širokou nabídku barevných kultivarů. Existují však i další druhy, např. Monarda citrónová (Monarda citriodora). Monardy lze sušit a použít do suchých kytic, listy však lze použít i do čajů proti nachlazení. Kvete v létě od června až do září, přičemž vyžaduje polostinné stanoviště a dobře propustnou půdu. 

Dobromysl obecná (Origanum vulgare): Působí zajímavě v doprovodu pestrých trvalek. Lze pěstovat původní druh i kompaktní kultivary (např. kultivar Aureum). Dobromysl láká na své květy různé hmyzí opylovače, přičemž je opravdu nenáročná. Tato vytrvalá aromatická rostlina je vysoká cca 60 cm a má široké využití. Sklizeň natě k sušení se provádí v plném květu rostlin, nejlépe před polednem. Dobromysl se používá v čerstvém i sušeném stavu a je dobrá proti kašli a bolestem hlavy, ovšem i k dochucení jídel (podobně jako majoránka). Rostlinám se daří na teplém a slunném stanovišti, semínka se vysévají od dubna přímo na venkovní stanoviště, od února si však doma můžeme připravovat sazenice. Nakonec rostliny přesadíme cca 50 cm od sebe. Semena se vysévají na povrch dobře propustného substrátu.

Pažitka (Allium, např. pažitka přímořská - Allium schoenoprasum): Najde uplatnění v prérijních záhonech, jinak ji však lze pěstovat prakticky kdekoli, dokonce i na polích. Pažitka má vysoký obsah vitamínu C a její vegetační doba do první sklizně je cca 120 dní. Pažitka velmi dobře přezimuje a řadíme ji mezi lahodnou zeleninu, vhodnou do pomazánek, nakrájenou na chléb (třeba s tvarohem, sádlem, máslem, sýrem), ale i do salátů. Používá se i při vaření. 

Saturejka horská (Satureja Montana): Vytrvalá rostlina, která najde využití hlavně v kuchyni. Ideálně se pěstuje v truhlíku a na rozdíl od saturejky zahradní má ještě více silic. Má krásnou aromatickou vůni a najde využití i v léčitelství, jelikož posiluje žaludek a uvolňuje nadýmání.

Saturejka zahradní (Satureja hortensis): Jednoletá rostlina aromatické vůně, která velice rychle roste, proto ji lze ze semen pěstovat až 3 krát za rok (klíčení až sklizeň trvá 9 týdnů). Čili pak máme saturejku pořád čerstvou. Daří se jí v bytě i v zahradě (od dubna) a vyžaduje stále vlhký substrát.

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis): Nabízí různé barvy květů (modré, růžové, fialové, …). Jde o vytrvalou křovitou rostlinu vysokou až cca 100 cm, jejíž nať sklízíme těsně před květem. Čaj z yzopu pomáhá proti kašli a při zánětech dýchacích cest. V čerstvém stavu se nať používá jako koření, kterým dochucujeme polévky a omáčky. Yzop má v léčitelství velmi podobné využití jako šalvěj, přičemž odpuzuje běláska (vyséváme v blizkosti záhonu se zelím a kapustou). Vyžaduje slunné stanoviště, propustný hlinito-písčitý substrát. Vhodná doba výsevu je od března do května. I semínka yzopu jen zlehka zatlačíme do substrátu. 

Anýz (Pimpinella anisum): Jednoletá aromatická bylina dorůstající výška 30 až 50 cm, používaná jako koření, ovšem i s léčebnými účinky. Je výborný k dochucení ryb, salátů a polévek, hodí se však i do sirupů proti kašli, anýzový olej uvolňuje křeče a působí preventivně proti infekcím. Anýz se sklízí, když se plody zabarví do šedozelené barvy (cca srpen). Semínka vyséváme na slunečné stanoviště, které je dobře chráněné před větrem. Půdu vyžaduje písčito-hlinitou s dostatkem vápníku a dobrou propustností. Lze však použít i substrát pro výsev a množení. Semínka se vysévají do hloubky 1 - 2 cm a do řádků 0,35 a 0,4 metru. Vyséváme v březnu a dubnu, klíčení trvá až 3 týdny. 

Bazalka pravá (Ocimum Basilicum): Velice všestranná rostlina, která pomáhá v léčitelství i v kuchyni. Je to jednoletá bylina s malými a silně vonícími listy, vhodná na teplé a slunné stanoviště. Při sklizni musíme ponechat nad zemí cca 15 cm stonku s listy, pak znova dobře obroste pro druhou sklizeň. Používáme čerstvou i sušenou nať s listy do zeleninových a masitých pokrmů. Její chuť se zvýrazní v kombinaci s česnekem. Bazalku lze pěstovat venku na zahradě, na balkóně, v bytě i ve skleníku. Semena bazalky je nejlepší vysévat na jaře do substrátu s dobrou drenáží. Jen lehce je zatlačíme do substrátu. Za několik týdnů od výsevu lze rostlinu přesazovat přímo ven. Nesmíme zapomenout na pravidelnou zálivku, proto se též hodí k zelenině, které dokonce odhání škůdce.

Fenykl kořeninový (Foeniculum vulgare): Známá vytrvalá bylina pěstovaná jako dvouletka. Fenykl pěstujeme pro semena a jako koření. Jeho listy mají výraznou anýzovou vůni a chuť a jsou ideální při dochucení ryb, masa a salátů. Po oloupání můžeme používat stonky jako zimní zeleninu. Na podzim však musíme rostliny přihrnout zeminou. Semena vyséváme přímo na venkovní stanoviště od začátku května do června. Místo hledáme teplé a slunné, vyséváme do hloubky 2 cm ve sponu 30 x 20 cm. Substrát má rád lehký, dobře propustný a vápenitý.

Kmín kořenný (Carum carvi): Oblíbená dvouletá aromatická rostlina, kterou pěstujeme hlavně pro semena. Ve starověku kmín zaháněl zlé síly, dnes odpuzuje mnohé škůdce rostlin, především zeleniny. Výsev je možný po celý rok, ovšem za teploty 20 stupňů Celsia. Semínka jen lehce zasadíme do substrátu, který udržujeme vlhký. Vyklíčí za 2 až 4 týdny. 

Kopr vonný (Anethum graveolens): Dorůstá do výšky až 1 metr, ovšem nať sbíráme vysokou 15 až 20 cm. Kopr se hodí do okurkového salátu, k rybám, na chléb s máslem či tvarohem, používá se i při nakládání – například okurek. Můžeme jej pěstovat celoročně v květináči na okně. V zahradě a sklenících vyséváme na jaře a úrody se dočkáme za 4 až 6 týdnů. Kopr též dovede odpuzovat některé škůdce.

Libeček (Levisticum officinale): Víceletá rostlina dosahující výšky až 2 metry. Lze jej pěstovat z předpěstované sadby, nebo rovnou vysévat. Libeček pěstujeme na vlhčím stanovišti. Využíváme čerstvé, sušené a nebo mražené mladé listy jako koření do omáček, polévek a při pečení. Drogou je kořen libečku, ovšem až 2 až 3 letých rostlin, pomáhá proti zánětům močových cest. Semínka libečku vyséváme od března do června přímo ven, nebo si je předpěstováváme doma (klíčení trvá 15 - 20 dní). Semínka libečku přikrýváme trojnásobně velkou vrstvou zeminy, než je jejich velikost. Libeček vyžaduje slunné až polostinné stanoviště. 

Majoránka zahradní (Majorana hortensis): Oblíbená jednoletá bylina, pěstovaná pro nať sklízenou na počátku kvetení. Osivo vyséváme ve špetkách přímo na stanoviště nebo vysazujeme předpěstované sazenice po dvou až třech do hnízda. Čerstvá nebo sušená majoránka se používá do polévek, na dušení, k masům, vaječným pokrmům a salátům. Vyžaduje stanoviště teplé a přiměřenou zálivku. Vyséváme v dubnu až květnu do sponu 15 x 30 cm. Pěstovat lze majoránku na zahradě i doma. 

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis): Víceletá léčivá bylina (polokeř) dorůstající výšky 50 až 70 cm. Vyžaduje teplé a zároveň vápenité stanoviště, především však úrodnou půdu. Sbíráme list i nať, přičemž šalvěj má protizánětlivé účinky, lze ji však používat i jako koření. Výsev provádíme od ledna či února do pařeniště a nebo předpěstováváme v bytě (ideální teplota ke klíčení je 18 - 20 stupňů Celsia).

Tymián (Thymus vulgaris): Oblíbené koření vhodné především do rybích pokrmů a polévek. Rostlina dorůstá výšky max. 35 cm a kvete od června do září. Vyžaduje slunné až polostinné stanoviště. Pěstování tymiánu ze semen je možné po celý rok, dobře však klíčí při teplotě nad 20 stupňů Celsia. Semínka jen lehce položíme do substrátu, který udržujeme stále vlhký, semena vyklíčí 2 až 6 týdnů. 

Vavřín vznešený (Laurus nobilis), jinak též bobkový list: Známý již z antiky, Řekové ho považovali za symbol slávy a vznešenosti. Od jara do léta je rostlina obsypána malými kvítky, které nádherně voní a později se z nich vyvinou tmavě fialovo-černé plody. My však sušíme a využíváme vonné listy jako koření nezbytné do mnoha pokrmů. Tato rostlina je však také mimořádně dekorativní a hodí se jako pokojovka do bytu. Pěstovat vavřín ze semen je možné během celého roku. Semena nejprve namočíme na 48 hodin do teplé vody až poté je vyséváme do substrátu či sadbovacích tablet (jiffy). Substrát se semeny udržujeme neustále vlhký (rosíme). Semena sejeme 2 až 3 cm hluboko do zeminy, klíčení trvá 6 týdnů. Rostlině vyhovuje slunné místo o teplotě mezi 22 a 28 stupňů Celsia. 

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, osiva-semena.cz, magazinzahrada.cz, shutterstock.com