Rychlení jarních cibulovin je naprosto běžné a pokud se jím nechcete zabývat, vězte, že si prostě v zimě rychlené jarní cibuloviny jednoduše koupíte. A krásně vám pokvetou. Na druhou stranu je určitě o dost zábavnější a hlavně levnější si tuto krásu připravit doma a něco nového se přitom naučit. A když se to napoprvé nepodaří, nevadí, žádný učený z nebe nespadl. Rychlíme především hyacinty a narcisy, ale i krokusy, modřence a kosatce. Obtížnější je to pak s tulipány.
Klíčem k zimnímu kvetení jarních cibulovin jsou nízké teploty, které přispějí ke snadnějšímu vykvétání. U některých druhů navíc i tma. Například cibule hyacintů sázíme na přelomu září a října do květináčů tak, aby třetina každé cibulky vyčnívala ze zeminy. Rychlení přitom potrvá cca 4 měsíce bez ohledu na termín výsadby cibulí, může však být podle rostlinného druhu, podmínek a kultivaru i rychlejší. O čtyřech měsících hovoříme právě u správně rychlených hyacintů.
)
Vysazené cibulky mírně zalijeme a necháme ve fóliovníku, skleníku, případně v hlubším pařeništi. Mrazíků se přitom nemusíme bát, naopak je vlastně očekáváme, pomohou nám. Pro jistotu však vysazené cibule v květináčích zakryjeme listím, pokud by mrazy měly být větší. Navíc potřebují právě hyacinty k rychlení i tmu. V takovém prostředí necháme vysazené cibule přibližně 3 měsíce, načež výsadbu přemístíme na vnitřní okenní parapety v bytě. Zahradníci je umisťují do vytápěného skleníku.
)
Z cibule dosti rychle vyraší listy, mezi kterými se objeví poupata květů. A to je ten správný okamžik na opětovné snížení teploty, ale jen trochu, přičemž rostliny nadále necháváme na světle. Kvetení tímto krokem oddálíme, moderujeme, přičemž není nezbytný. Jakmile se již květní poupata začnou vybarvovat, můžeme si květináče s cibulovinami v teplém bytě vystavit. Anebo je někomu darujeme. V rozkvětu krásně provoní celý interiér. Po odkvětu pak cibule umístíme do chladnější a světlé místnosti, přihnojíme a hnojení ještě několikrát zopakujeme.
)
Jakmile začne jaro, květináče zapustíme v zahradě do země. Volíme stinné místo, po otužení cibuloviny zalijeme a s kořenovým balem přesadíme na stálé stanoviště. Zde následuje hned po výsadbě další zálivka a opět aplikujeme hnojivo. Díky tomu rostliny dokončí své vegetační období. V následujícím roce bude kvetení slabší, ale za správné péče se rostliny rychle zotaví a z jejich květů se pak můžeme těšit roky.
Pokud nemáme možnost rychlit cibuloviny pomocí skleníku, fóliovníku či pařeniště, můžeme využít chladnější prostory v domě. Tulipány a narcisy umístíme na světlejší místo bez přímého slunce s teplotou okolo 9 °C, hyacinty a krokusy do tmavé místnosti s teplotou 12 až 15 °C (hyacinty) a 16 až 18 °C Krokusy). Jakmile cibule zakoření, přeneseme nádoby do chladnější místnosti a teprve za dalších čtrnáct dní do obytné místnosti s teplotou alespoň okolo 18 °C. A pozor, hyacinty a krokusy vyžadují k rychlení tmu. Na světlo je přeneseme až když se objeví poupata.
)
Podobně jako hyacinty tedy rychlíme i jiné cibuloviny. Konkrétně krokusy, modřence, kosatce a narcisy. Velmi pěkně vypadají například velkokvěté trubkovité narcisy. V každém případě existuje nejen více druhů, ale u každého i mnoho odrůd cibulovin, které můžeme rychlit, aby nám kvetly v zimě.
)
O dost problematičtější bývá rychlení tulipánů, jsou k tomu totiž zapotřebí takzvané preparované cibule, tedy cibule tepelně ošetřené (chladem předupravené) tak, abychom dosáhli krásných rychlených květů. A dokonce za kratší čas. Podaří se nám to ale spíše náhodně, zaručený výsledek není. Zkusit to můžete třeba s velkými cibulemi tulipánů sklizenými ze zahradního záhonu. Metoda preparace představuje jiný postup, než je běžné rychlení, rychlení na ni však navazuje. Jde o spojité nádoby. Použít ji lze i na drobné cibuloviny, třeba sněženky a bledule.
)
)
