Když se na chvíli oprostíme z malého územíčka České republiky, zjistíme, že náš tradiční Ježíšek a v médiích do zblnutí opakovaný Santa Claus jsou jenom špičkou ledovce. Vybafnou na nás jména jako Weihnachtsmann, Pere Noël, Julenissen či Joulu Pukki a nebo Befana. Co je to za pány a dámu?
Vánoce v USA
Začněme Santa Clausem, ať už máme z krku všechny ty céčkové vánoční americké filmy. Americké Vánoce jsou vlastně velmi podobné těm evropským a potažmo českým. Akorát na Ježíška se díky Coca Cole zapomnělo, co je slavnost slunovratu neví většina Američanů a do punčochy se musí vejít i nový motocykl. Ježíška nahradila postava Santa Clause – bělovousého a bělovlaségo děduly v červeném kabátě a čepici lemovanými bílou kožešinou. Santa Claus pochází ze Severního pólu, zapřáhne každé Vánoce své soby a obdarovává děti zcela originálním způsobem – vleze do domu komínem v noci z 24. na 25. prosince a zanechá na krbové římse dárky v předem zavěšené punčoše. Teda – pod tradičním stromečkem je dnes těch dárků mnohem víc, protože tak velké punčochy se prostě nevyrábějí ani na Severním pólu.Vánoce jsou v USA svátkem roku společně s listopadovým Dnem díkůvzdání. První prosincovou neděli procházejí městy vánoční průvody, které uzavírá právě Santa Claus. Nejdůležitějším dnem vánočních svátků je 25. prosinec, kdy se ráno rozbalují dárky a na svátečně prostřeném stole nesmí chybět nadívaná krůta. Podává se k ní bramborová kaše, sladké brambory, vařená kukuřice, červené zelí, nádivka, ale i dýňová jídla, fazolové lusky, brusinkový kompot a mnoho pečiva. Zapomenout též nesmíme ani na tradiční jablečný koláč.
Teorií, jak Santa Claus vznikl, je vícero, jisté však je, že tato postavička pochází z designérské dílny Coca Coly a Santa Clausovi je už hodně přes sto let. Designéři se prý inspirovali starými severskými šamany, kteří se na slavnost slunovratu oblékali podobně jako Santa Claus, ovšem barvy oděvu mají svůj původ v muchomůrkách, které šamani navíc pojídali, čímž si způsobovali halucinace (muchomůrky červené obsahují muskarin). Tak jak je to vlastně s tím Santa Clausem? Snad o tom někdy někdo vypracuje podrobnou vědeckou studii… A nebo raději necháme legendu legendou a hru hrou?
Vánoce v Německu
I naši sousedé Němci ctí tradici adventních věnců se svíčkami a čokoládových kalendářů, které dostávají děti. Poslem blížících se Vánoc je pro děti svatý Mikuláš, který nechává ráno 6. prosince v nablýskaných botičkách dárky. A když malý svišť zlobil, nasype mu do nich uhlí. O Štědrém dnu rozdává balíčky s dárky Weihnachtsmann, což je vánoční muž se zrzavými vlasy a vousy. Jeho specialitou jsou drsné německé žerty, kterými mnohé i notně dopálí, což také chce. Prostě Německo.Vánoce ve Francii
Ve Francii musí mít děti na dárky připravené vyčištěné boty. Jak se do nich dostane třeba krabice Lega, jsme sice nezjistili, ale ono to vždy nějak dopadne. Tyto boty se stavějí večer 24. prosince ke krbu a poté se jde večeřet. Mezitím přijde potají Otec Vánoc - Pere Noël a ten plní vyčištěné boty překvapeními. Dárky též přivazuje papírovými stuhami na vánoční stromek. Je vidět, že Francie leží mezi Německem a USA.Francouzi jsou známí jako velcí gurmáni a proto se na Vánoce servíruje pečený krocan s kaštanovou nádivkou a nebo s lanýžovou pastou, pojídá se též le reveillon – jídlo z ústřic, klobásek, vína a pečené šunky. Podávají se též saláty, ovoce a sladkosti - čokoládové salámy a ananasové řezy. A co nesmí navíc chybět na žádné francouzské slavnostní tabuli? To byste neuhodli – husí játra a když ne v surové podobě, pak v podobě paštiky. Podává se též víno a k němu sýry.
Ruské Vánoce
Rusové slaví Vánoce pravoslavné a pravoslavný advent trvá 6 týdnů. Ovšem ruské Vánoce se od těch českých zcela liší. Slaví se totiž na rozdíl od Vánoc katolických a protestantských (evangelických) podle juliánského kalendáře 7. Ledna. Je tomu tak od 16. století, kdy byl ve zbytku Evropy zaveden kalendář gregoriánský, v Rusku jej ale nepřijali. Za sovětského reálného socialismu však byly pravoslavné Vánoce násilně nahrazeny oslavami Nového roku s dědem Morózem - vot éto Josif Visarionovič. Rusové se ale po roce 1989 vrátili ke své tradici. Předvánoční půst začíná 28. listopadu a končí po čtyřiceti dnech sváteční večerní bohoslužbou. Lidé se v Rusku o Vánocích scházejí na náměstích, v parcích a na návsích, vyhrává jim slavnostní hudba, navštěvují divadla, která hrají představení s vánoční tematikou, baví se s přáteli, příbuznými a sousedy. Na Štědrý večer (7. ledna) pojídají bezmasé pokrmy a ryby, kuťju - pšeničnou kaši s medem, ořechy, mákem a rozinkami a vzvar - kompot ze sušeného ovoce. V oblibě též mají taštičky plněné rýží, zelím a nebo houbami. Komercionalizaci tradičních ruských Vánoc zavály arktické větry, ovšem i v Rusku již leze po mnoha domech umělý a svítící Santa Claus do komína.Anglické Vánoce
V Anglii splní lidská přání tradiční anglický ovocný puding. Svátky zde začínají rozsvícením adventní jedle jedním z členů královské rodiny na londýnském Trafalgar Square. Po anglických ulicích chodí koledníci a zpívají vánoční písně a v noci z 24. na 25. prosince přijíždí do domácností Santa Claus na saních tažených soby a po vzoru svého amerického kolegy leze do domů komíny a dárky sype do připravených červených ponožek. I v Anglii se pojídá pečený krocan s ořechovou nádivkou, ovšem veškeré hodování je ukončeno ovocným pudingem, který se připravuje již v období adventu. Puding musí postupně míchat všichni členové rodiny a právě při jeho míchání vyslovují svá přání. Při večeři se do pudingu ukrývají mince, prstýnky a nebo náprstky pro štěstí. Pokud někdo vyloví z mísy lžící některou z cenností, bude mu v novém roce přát štěstí.Japonské Vánoce
Jako mávnutím kouzelným proutkem nasměroval vrchní spojenecký velitel Douglas MacArthur japonské kormidlo americkým směrem ihned po kapitulaci Japonska na konci 2. světové války. A přestože jsou Vánoce křesťanským svátkem, Japonci je přejali a postupně přejali i další zvyky z USA a potažmo z Evropy. Vánoce jsou v Japonsku stejně jako v USA čistě komerčně zaměřeným svátkem a v japonských ulicích potkáte i Santu Clause. Japonci zdobí vánoční stromky a 25. prosince pořádají vánoční večírky. Ulice jsou též plné milenců (Japonci si Vánoce spojili i s obdobou západního svatého Valentýna) a nesmí chybět ani vánoční dárky. Největší význam má pro Japonce oseibo, což je dárek ke konci roku. A právě na konci roku slaví Japonci bounenkai, což je oslava starého roku.
Vánoce v Austrálii
Multikulturní australská společnost má o Vánocích žhavé léto a proto bývá sváteční tabule velmi často na mořské pláži. Podávají se obložené mísy, chlazené ovocné a zeleninové saláty, dorty a osvěživé šťávy. Přitom se surfuje a klidně i v přestrojení za Santa Clause. Ovšem milovníci anglosaských tradic nezapomenou ani na štědrovečerní tabuli - krocana nadívaného kaštany a jablky, oblohu z pečených brambor a dýně, švestkový nákyp s rozinkami a ořechy polévaný vaječným koňakem. A jak si Australané zdobí Vánoce? Australané si vyvěšují do oken obdržené pohlednice s vánočními přáníčky a soutěží o to, kdo jich má víc. No a leckdo nakonec najde v ponožce na krbové římse i nějaký ten dárek. To je zmatek, co? Ovšem také plážová pohoda.Vánoce v Itálii
V Itálii naděluje dárky čarodějnice Befana, žádný Ježíšek či Santa Claus. Svátky začínají v Itálii na Boží hod vánoční po známém papežově požehnání Urbi et orbi, je prosně jasné, že Vatikán leží v Římě. Ovšem vánoční období začíná již 8. prosince a končí 6. ledna na svátek Tří králů. A právě tento den přichází komínem čarodějnice Befana a naděluje dárky hodným dětem do ponožek. Zlobivé ratolesti dostanou uhlí. A zatímco u nás se ukládají dárky 24. 12. pod stromeček, v Itálii se tento den lidé navštěvují a po večeři dostanou děti jen nějakou tu maličkost, protože všudypřítomná televize je nutí dětské závisti, že ony až 6. ledna a od Befany. Santa Claus je přece prima a Ježíšek taky. 25. 12. bývají italské slavnostní tabule ozdobené pečeným jehnětem nebo krocanem, ale i grilovaným kuřetem či úhořem. Tradiční špagety a jiné těstoviny a také pizza mají tento den dovolenou.
Severské Vánoce
Potomci Vikingů musí mít jako vždy nějakou specialitu i na Vánoce. Nejenže na školách neučí o Kolumbovi, jelikož Vikingové byli v Americe dávno před ním, ale i severské Vánoce jsou originální. Norský Ježíšek se jmenuje Julenissen a v noci před Štědrým dnem mu děti dávají za okno misku s ovesnou kaší. Musí se přece nějak posilnit při své daleké cestě oblohou. Vidíte – norské děti Ježíška krmí, my se ho snažíme obrat o kdeco. Ovesná kaše pak nechybí ani na štědrovečerním stole a když v ní najdete ukrytou mandli, určitě se v příštím roce oženíte či vdáte. Všechno ostatní je již tradičně evropské: koledy zpívané doma u kamen a ozdobeného stromečku a rozbalování dárků.Finové zase začínají slavit Vánoce 24. prosince v poledne. Tehdy byl dle dávných tradic vyhlášen v hlavním městě Turku vánoční mír. Finové též zapalují svíčky pro zemřelé než přijde Joulu Pukki (finský Ježíšek). Konají se podvečerní rodinné bohoslužby, návštěvy hřbitova a zapalování svíček zemřelým. Na Vánoce se též zpívají koledy, hrají hry a nesmíme zapomenout na sváteční návštěvu sauny. Na štědrovečerním stole leží ryba, obložená mísa, šunka s hořčicí, slanečky, domácí sýry, houbový salát. A jakmile se ve Finsku navečeří, zazvoní zvonek, protože Joulu Pukki rozdává dárky a pořádně mu přitom pomáhají trpajzlíci. A pokud některé děcko hodně moc zlobí, odnesou je do svého ledového království.
Španělské Vánoce
Španělé slaví Vánoce ovčími a kozími specialitami a výbornými dezerty - máslové placky, citrónový dort s kandovaným ovocem, pečivo s piniovými jadérky, puding. Večeře se ve Španělsku podává až po desáté hodině večerní a děti po ní dostanou dárky. A právě o půlnoci položí nejmladší člen rodiny do jesliček rodinného betlému Ježíška a celá rodina vyrazí na půlnoční mši. A pozor – tou to zdaleka nekončí – oslavy se mnohdy táhnou až k ránu. Vlastně taková noční španělská siesta. A dárky děti dostávají také 6. ledna na Tři krále.Africké Vánoce
Afrika vlastně stále ctí koloniální tradice, čili Tři krále, advent, půlnoční mše a modlitby v kostelech 24. a 25. prosince, umělé vánoční stromky, girlandy a velké figurky Santa Clause. Prostě takový obrovský mišmaš a kabaret v africkém stylu. A to mluvíme pouze o křesťanech. V některých zemích začínají Vánoce už v polovině prosince křty a svatým přijímáním a dárky dostanou děcka až 6. ledna na Tři krále, jinde zase 24. prosince, jinde 25. prosince ráno, no prostě africký koloniální mix. Zásadně tedy Afričany ovlivnilo to, jaké země byla daná země kolonií. Jinde připravují lidský betlém (portugalský zvyk) a pokud si to konkrétní rodina může dovolit, pořádají se bohaté hostiny. Dominuje kozí, skopové a hovězí maso. A třeba v Namibii vzpomínají na své německé přátele sladkou štolou či vánočkou. Chudší děti dostanou sladkosti, ty majetnější dárky pod umělý stromek. Ovšem originální jsou místní ozdoby: třeba gabonské jesličky z banánových listů, girlandy z palmových listů, perlové hvězdy a koule a mnohé jiné.
Cikánské Vánoce
Vánoční svátky se řeknou v rómštině Karačoňa. Slaveny jsou hlavně dobrým jídlem a pitím a také tancem a hudbou. Důležitá je na Vánoce rodinná pospolitost a vzpomínka na zesnulé. U rodinného stolu jim rómové nechávají volné místo. Ovšem mnohé rómské rodiny již přejaly zvyky od okolí, záleží proto na zemi, ve které žijí, protože svůj stát nemají. V mnohých rodinách dříve zcela chyběl i stromeček a byl třeba nahrazen ozdobenou větvičkou borovice.Thajské Vánoce
Thajští buddhisté si Vánoce kupodivu přisvojili, byť je to svátek křesťanský a buddhistů je v Thajsku cca 95%. Hlavně, že je co slavit. Rozšířil se populární hollywoodský Santa Claus, akorát mu většinou chybí komíny. I Thajci mohutně nakupují a místo jehličnanů zdobí palmy. U stromku si pak rozdávají drobné balíčky s čokoládou a sladkostmi a velké dárky si dávají až na Nový rok.
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
