zobrazit 3 fotky
Zdraví a sílu dáme stromům a keřům na naší zahrádce jejich správným řezem. Odměnou nám pak budou nejen bohaté květy, ale také pevné stromy s rovnoměrně rozloženou kostrou.
Každý řez je zásahem do vzhledu rostliny. Vytvoření dobře vyváženého stromu, který by vydatně kvetl, je přáním každého zahrádkáře. Většinu opadavých listnatých stromů je nejlepší řezat v období vegetačního klidu na podzim nebo v zimě. Pokud jste to však nestihli, nezoufejte.
Stálezelené rostliny a jehličnany nevyžadují řez vůbec, nebo jen velice slabý. Při zmlazování jehličnatých živých plotů postupujeme opatrně. Seříznutím do starého dřeva vznikají v plotě mezery. Jehličnany nemají schopnost obrůstat ze starého dřeva, proto regulujeme jen výšku plotu.
Velká skupina keřů kvetoucích na jaře na jednoletých či dvouletých výhonech zakládá květní pupeny již na podzim. Řez proto provádíme po odkvětu ve dvou až tříletém cyklu na nejstarších výhonech. Do této skupiny zařazujeme tavolníky (Spiraea), kolkvície (Kolkwitzia), trojpuk (Deutzia), vajgélie (Weigela), meruzalky (Ribes) a pustoryl (Philadelphus).
Skupinu keřů kvetoucích v létě seřezáváme na jaře na několik pupenů, bez tohoto řezu keře zahušťují a mají menší počet i velikost květů. Řadíme sem třezalky (Hypericum), letní tavolníky (Spiraea), mochny (Potenttila) nebo perovskie (Perovskia). Jsou zde však i výjimky, jako hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla), která vykvétá na loňských výhonech. Řez u ní neprovádíme, jen upravujeme vzhled a odstraňujeme odumřelé, nemocné výhony.
Další výjimka je komule (Buddleia) – tu řežeme po opadu sněhu. Tento keř vytvoří po řezu nové výhony, které v létě vykvetou. Skupinu dřevin, kam zařazujeme kaliny (Viburnum), dříny (Cornus), šácholany (Magnolia), štědřence (Laburnum), rododendrony (Rhododendron), vilíny (Hamamelis) a muchovníky (Amelanchier), neřežeme vůbec. Rostou totiž pomalu a řez vyžadují jen při nedostatku místa, při odstraňování odumřelých a suchých větví. Po hlubokém řezu totiž velmi těžko obrůstají.
Obvykle seřezáváme na 3 až 5 oček nad pupenem, u popínavých růží se zaměřujeme spíše na odstraňování starých, mrazem poškozených, nemocných a planých výhonů, které často zeslabují vyšlechtěnou část dřeva. Bujně rostoucí růže řežeme hlubokým řezem a slabě rostoucí růže jen mírně.
Řez provádíme ostrými nůžkami, tupé nůžky stříhají nečistě a mohou stonek rostliny rozmačkat. Na větší rány použijeme stromový balzám, aby do rány nevnikla choroba či škůdce.