I předzahrádka je kouskem zahrady. A co víc – ukazuje kolemjdoucím a našim návštěvám, jací jsme lidé. Jakou máme povahu, vkus, cit, vztah k přírodě. Předzahrádku můžeme uspořádat mnoha způsoby – střídmě i velkoryse, pestrobarevně i uniformně – a právě tím se budeme lišit. Určitě by si však neměli kolemjdoucí všímat z předzahrádky především opadaných obkladů soklové části domu, neupraveného trávníku a nebo odumírajícího keře.
Do předzahrádky před vchodem do domu, který vede přímo na ulici, mnohdy nedostaneme víc jak jednu malou lavičku a případně i pěknou poštovní schránku (i když – ta najde své místo i na dveřích či vedle nich). Čím ale můžeme předzahrádku povýšit z malého kousku pozemku na zážitek, je skalka, okrasné květiny a dřeviny, ale třeba i typ a materiálová skladba schodiště – pokud je třeba. Striktní pravidla pro uspořádání předzahrádky přitom samozřejmě neexistují, ovšem omezeni jsme snášenlivostí rostlin vedle sebe a také výběrem dřevin podle jejich nároku na pozemek, stanoviště a podle výšky a šířky, jakých jsou schopny dorůst. A samozřejmě též základními zahradnickými pravidly, přes která prostě „nejede vlak“ a která platí pro jakkoli velké pozemky. A pokud prostě předzahrádku nemáte, lze alespoň zkrášlit vstup do domu květinami v mobilních nádobách, uložených podél stěny domu a nebo zavěšených.
Předzahrádka – psychologický a sociologický fenomén
Předzahrádky hovoří o o naší povaze, vkusu, pořádnosti, ale i srdečnosti, otevřenosti, o našem smyslu pro detail, vztahu k přírodě, ale i k dané lokalitě a svému majetku. Pokud procházíme ulicí s řadovými domy, které mají pěkné předzahrádky, je to radost. Horší už je to v případě, že je předzahrádka ohrazena plotem – a to dokonce vysokým a zcela neprůhledným, aby ji prostě nikdo neviděl a abychom vytvořili zcela zbytečný stín. Těžko říct, proč si v Česku tak libujeme v plotech a oploceních – a to včetně oplocení předzahrádek. Jako by ploty, vymezení vlastního prostoru a tedy naše nedostupnost okolí, byla hlavní charakteristika obyvatel naší země. Společenské změny v nás paradoxně vzbudily zášť, uzavřenost, nedůvěru a neochotu. A pozná se to u konkrétních jedinců už jen podle oplocení a jeho typu, mnohdy pak nejsou výjimkou ostnaté dráty – to však souvisí s dalším českým fenoménem – vykrádáním majetku a tedy jeho ochranou. Ostnaté dráty na hranicích jsme vystříhali, ovšem kolem sebe je klademe, kde to jen lze. Co to zkusit jinak?
Předzahrádky na západ i východ od nás
Malé předzahrádky před vstupními dveřmi do domu nemívají oplocení vůbec, případně jde jen o malý, dekorativní a snadno překonatelný prvek, který mnohdy funguje i jako podpora konkrétním rostlinám. Pokud jsou předzahrádky propojené s hlavní zahradou za domem – například průchodem kolem domu, snadno zde umístíme branku a volný – téměř veřejný a ohraničený soukromý prostor tak oddělíme. U řadových domů je to jednoduché – na hlavní zahradu se dostaneme skrz dům a tedy zadním východem z domu či přes terasu (resp. terasové dveře). A dokonce i hlavní zadní zahrada může být přístupná samostatnou brankou, která vede třeba na louku či pěšinu. Pokud má konkrétní ulice otevřené předzahrádky, opticky se otevře a rozšíří, zlepší se dojem z její rozlehlosti - prostoru. Vždyť i u nás dříve bývaly u vesnických domků a statků předzahrádky a mnohde je najdeme dosud.Koncepce předzahrádky odráží naši životní filosofii
Samozřejmostí je výběr vhodných okrasných rostlin a dřevin, ovšem lze zde vykreslit i malou cestičku a použít materiály jako oblázky, štěrk, větší kameny, dřevo, ale i betonové truhlíky, různé plastiky a jiné dekorace. A proč ne třeba i krmítko pro ptáky s pítkem. Ovšem pozor, je třeba citlivě vybírat a malý prostor před svým domem nepřeplácat. Mnohdy je dobré oslovit pro tento účel zahradního architekta či zahradnickou firmu, která provede kompletní realizaci. Zvolená koncepce předzahrádky odráží naši osobnost, přístup k životu a pozor – měla by ovšem též volně navazovat na řešení hlavní zahrady za domem.Vycházíme z toho, co se nám líbí, můžeme například zvolit dominantní plazivku (liánu), ale i popínavé či keříkové růže, přičemž barvy květů můžeme dokonce sladit s fasádou. Stejně tak může být dominantou předzahrádky skalka, prvky japonské zahrady, ale i zcela originální řešení – naše – osobité, kdy si pohrajeme s výběrem tvarů a barev. Předzahrádka může působit moderně – symetricky, ale i tak trochu neuspořádaně – přírodněji. Hodí se do ní i šeřík, zlatice, levandule, rostliny a dřeviny různých velikostí, tvarů a barev listů. Zapomenout nesmíme na snadněji tvarovatelné listnáče a jehličnany, ovšem i na zakrslé borovice a jiné dřeviny. Dobře se zde budou vyjímat v kombinaci s okrasnými rostlinami (okrasnými květy i listy) okrasné traviny, které se vymezí vůči ostatní flóře. A když předzahrádka, proč také nevyužít omamných vůní bylinek?
Ale to již jsme u klasického navrhování zahrady, byť takto malé, po kterém následuje realizace. A navrhování bude v tomto případě o to složitější, že musíme vzít v úvahu i styl a výsadbu okolních předzahrádek a tu svou do nich vkusně a účelně začlenit. A pokud jsme v dané ulici a lokalitě 'pionýry - průkopníky' v realizaci předzahrádky, začněme raději střídměji, nesnažme se ostatním vyrážet dech, ale decentně je přesvědčit, ať se také zamyslí.
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.ireceptar.cz, www.shutterstock.com