V době vegetačního klidu dochází v interiérech k jednomu velkému paradoxu. Rostliny potřebují jen omezenou zálivku a mnohé ani nemusíme hnojit, ovšem přesušený vzduch (běžně 30 až 40% relativní vlhkost vzduchu, přičemž pokojovky vyžadují alespoň 50 až 55%) v centrálně vytápěných interiérech způsobuje, že rostliny odpařují svými póry více vody, než stačí nasát. Přelévat je nemůžeme – uhnívaly by jim kořeny. Proto je klíčové také zvyšování vlhkosti vzduchu v místnostech. Jak vlhkost vzduchu zvyšovat, to se dozvíte například zde. A jak tedy správně zalévat?
Méně světla = méně vody
V období vegetačního klidu se musíme přizpůsobit požadavkům většiny druhů pokojových rostlin na omezení zálivky a přísunu živin. V zásadě platí rovnice, která říká, že méně světla = méně vody. Více zálivky poskytneme především rostlinám s větší listovou plochou (např. monsterám), která v suchých, přetápěných bytech, odpařují značnými listovými plochami mnoho vody. Spotřebu vody ovlivňuje kromě vlhkosti vzduchu také teplota v konkrétní místnosti. Na chodbě, v chladnější ložnici, či v nevytápěné zimní zahradě to bude zaručeně jiné než v přetápěném obýváku s krbem. Čím nižší je v místnosti teplota, tím méně vláhy rostliny potřebují.Nebuďte horliví, přílišná péče zabíjí
Horlivost se v zimě při zalévání rostlin určitě nedoporučuje, nakonec přelévání nesvědčí většině rostlin po celý rok. Zásadním pravidlem je též „zalévat vydatněji, ale méně často,“ přičemž právě v období vegetačního klidu zachováme to „méně často“ a omezíme to „vydatněji.“ Nejhorší je přílišná péče, která už doslova umořila mnohého člověka, natož pokojovou rostlinu, která se vůbec nemůže bránit. Pokud bychom rostliny zalévali často, ale málo, může se dokonce stát, že je nezalijeme dostatečně. Pokud pak zaléváme shora, nikoli do podmisky, může být sice zemina na povrchu mokrá, ovšem pod povrchem a tedy u kořenů zcela suchá – taková malá „poušť s povrchovou krustou.“ A jestliže dokonce substrát na povrchu neprokypřujeme, máme zaděláno na malér.
Většinu pokojových rostlin zaléváme shora
Zaléváme podle vlhkosti substrátu
U rostlin, které vyžadují zalévání shora, je dobré provádět zálivku tak, že nám voda začne prosakovat až do podmisky. Chvíli počkáme a pokud se již hladina vody v podmisce nebude zvětšovat, vylijeme ji. Méně pracné je zalévat tak, že se nám v misce objeví trochu vody, se kterou si nemusíme lámat hlavu, chce to ale cit a zkušenost. A kdy zalévat? Podle vlhkosti substrátu. Vlhkost substrátu přitom v květináči zkontrolujeme velice jednoduše - prstem stlačíme vrchní vrstvu substrátu. Pokud cítíme, že je pod povrchem proschlá, můžeme zalít.Většinu rostlin zaléváme shora
Zcela mylně se mnozí domnívají, že je třeba zalévat do podmisky, naopak je třeba většinu rostlin zalévat shora. Řeknete si – a co samozavlažovací nádoby? Ty mají knot, kterým voda vzlíná, ovšem pouze substrátem zdola to lze pouze za cenu uhnívání kořínků, jelikož musí být v podmisce mnoho vody a zapracuje Archimédův zákon. Důležité je též nezalévat shora na stále stejné místo, voda si pak vytvoří jakési chodbičky, kterými jen proteče a většina substrátu zůstane netknuta. nejlépe je oblít krček rostliny kolem dokola a to po celé ploše substrátu mírným proudem vody. Úzké hrdélko konvičky je velmi důležité.
Konvička může být i vkusným bytovým doplňkem, nejen praktickým předmětem
Některé pokojovky vyžadují zálivku do podmisky
Zálivku zdola vyžadují jen některé druhy rostlin (např. bramboříky, klívie, aloe). Pokud bychom je totiž zalévali shora, začal by jim uhnívat krček a mohly by se objevit různé fyziologické nemoci listů. U bramboříků obzvláště v době květu.Suchý vzduch a rosení
V úvodu zmíněný problém se suchým vzduchem v interiérech v zimě způsobí při přelévání rostlin jedinou možnou věc – úhyn rostlin. Proto je třeba současně se snížením zálivky zvýšit rosení, najít vhodné uspořádání navzájem se podporujících rostlin (postavíme vedle sebe ty, které hodně vody odpaří a ty, které vyžadují zvýšit vlhkost vzduchu) a pořídit si zvlhčovač vzduchu či odpařovače, které umístíme na radiátory. Výborným zvlhčovačem vzduchu je též velké akvárium.Obzvláště drobnolisté druhy rostlin milují rosení. Pozor však, pokud mají rostliny dužnaté či chlupaté listy, ze kterých voda osychá velice pomalu. Sice je rosení nezahubí, ale začnou se na listech vyskytovat ošklivé skvrny.
Rosení pokojových rostlin
Hnojení v zimě
U většiny pravidelně přihnojovaných rostlin můžeme hnojení zcela vynechat v prosinci a lednu. Stejně by živiny nestačily spotřebovat. A pokud se nechceme o hnojení starat od podzimu až do jara, prostě píchneme do substrátu podle návodu hnojivé tablety už na začátku podzimu. Další možností je v zimě občasná hnojivá zálivka, ovšem o menší koncentraci hnojiva a hnojíme takto pouze rostliny, které právě v zimě kvetou. Jejich násada květů pak bude bohatší a květy krásnější.A co dělat, pokud jste přelili? Prostě vylijeme vodu z podmisky a necháme vyschnout substrát, rostlina se postupně probere. Pokud však již vyloženě žloutnou, hnědnou a opadávají listy, může to být znakem dlouhodobého přelévání. V tomto případě je třeba rostlinu vyjmout i s kořenovým balem z květináče, očistit a někdy i opláchnout kořeny, odstranit kořeny uhnilé a poškozené (jedině přímým řezem!) a rostlinu přesadit do nového substrátu. S velkou pravděpodobností pak přežije, pokud se však poučíme a naučíme se správně zalévat!
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Hnojivou zálivku v zimě dopřejeme jen kvetoucím rostlinám
