Palmy najdeme na naší planetě v subtropech, tropech, ale i vysoko v horách, ovšem také v mírném pásu, kde je však můžeme pouze letnit, na zimu musí být ukryty před chladem a mrazy. Proto si palmy našly cestu od interiérů honosných sídel a různých veřejných budov až do běžných domácností. Nakonec – pokud by někdo chtěl ozdobit vánoční stromek v místě narození Ježíše, zřejmě by ozdobil právě palmu. Ale až tak daleko jít nemusíme. Nejrozšířenější jsou v našich domácnostech druhy palem pocházející z deštných pralesů, kde teploty nikdy neklesnou pod +18 stupňů Celsia, a kde je vysoká vzdušná vlhkost. Tyto palmy proto potřebují v interiérech dostatečné teplo, ale i vlhký vzduch, který však můžeme nahradit častým rosením rostlin. V oblibě však máme i druhy palem pocházející z pouští a polopouští, které vyžadují teplo a sucho.
Pozor na teplotu
Začněme právě teplotami. Většina palem pěstovaných v bytě nevyžaduje období vegetačního klidu (s výjimkou umístění palmy do nevytápěných prostor, ovšem zde by teplota neměla klesnout většinou pod +10 oC). Proto jsou pro palmy optimální celoroční teploty okolo 20 oC, je ale logické, že snesou i vyšší. Naopak ale některým druhům nevadí teploty nízké, důvodem je jejich výskyt ve vyšších horských polohách. Například Datlovníky (Phoenix), Chamaerops a Washingtonia snesou bez problémů i teploty mezi +4 a +8 oC a dokonce vydrží i menší mrazy. Kdo byl například ve Velkém Atlasu a po ránu se probouzel ve spacáku vedle kaluže s krustičkou ledu na povrchu, ví, o čem právě píšeme. V každém případě ale ani tyto palmy nemají rády průvan a také chladnou podlahu. Stačí však jednoduchý trik – tepelně izolující podložka pod podmiskou květináče. Pokud musíme z nějakého důvodu umístit palmu přes zimu v chladnějších prostorách, mějme na paměti, že projde obdobím vegetačního klidu, čili nehnojíme a zaléváme jen minimálně. Po ledových mužích pak můžeme palmy až do podzimu letnit – a velice jim to prospívá. Pokud je však deštivé počasí, raději opět schováme do bytu suchomilnější, pouštní druhy.
Palmy se staly oblíbenou dekorací
Letnění palem
Palmy v interiéru
Netradiční pohled na palmu
Nároky na světlo
Může to znít paradoxně, ale většina palem má v interiérech nejraději rozptýlené světlo, nikoli přímé slunce. Letnění (a to i na přímém slunci) nejlépe vyhovuje rodům Phoenix, Cocos a Chamaerops. Nejprve však palmu vždy umístíme do polostínu, až později ji můžeme přesunout na přímé slunce. Čili ideálním místem je pergola, stanoviště pod košatým stromem apod.. Některé druhy však přímé slunce nesnesou vůbec, což koresponduje s jejich „pralesním původem.“ Jde o palmy rodů Areca, Chamaedorea, Rhapis a Howei.Nároky na zálivku
Naprostá většina palem nesnese přelití, naopak se snáze vyrovnají s krátkodobým suchem. Při přelití jim začnou rychle hnít kořínky a na listech se objevují hnědé skvrny. Pokud listy naopak žloutnou, má palma problém se suchem, a my musíme neprodleně zalévat. Substrát v takovém případě důkladně prolijeme vodou a přebytečnou vodu vylijeme z misky. Pokud začnou hnědnout špičky listů, můžeme mít problém s příliš suchým vzduchem. Pomoc je ale snadná, stačí začít palmu pravidelně rosit. Důležité je vědět, že intenzita zálivky vždy odpovídá teplotě. Pokud tedy umístíme palmu na zimu na chladnější místo, zálivku omezíme.
Palmám zcela vyhovuje rozptýlené světlo
Nároky na hnojení
Dospělým palmám vyhovuje minerální, dlouho působící hnojivo. Toto hnojivo palmy spotřebují rychleji než hnojivo organické, kterému trvá déle uvolnit živiny. Pokud pěstujeme palmu ze semene, začneme s hnojením až poté, co vyrostou první listy, do té doby rostlina čerpá živiny právě ze semene. Použít můžeme minerální hnojivo tekuté, v podobě prášku, tyčinek a nebo tablet. Palmy hnojíme od dubna do srpna, což jsou ale nároky totožné s většinou pokojových rostlin. Přes zimu palmy hnojení nevyžadují, byť je necháme v teple a tudíž u nich nenastane doba vegetačního klidu.Důležité přesazení
Palmy rostou vysoko do nebes, časem se proto již nevejdou do původního květináče. To však platí pro většinu pokojových rostlin. Palmy přesazujeme od jara do konce léta, přičemž volíme dlouhé květináče, odpovídající potřebám dlouhých kořenů palem. Ihned po přesazení palmu důkladně zalijeme. Substrát nemusíme složitě shánět a míchat, pořídíme za rozumnou cenu ten, který odpovídá právě potřebám palem.
Palmy přesazujeme do vysokých nádob, mají dlouhé kořeny
Nemoci a škůdci
Nemoci se u palem vyskytují nejčastěji v souvislosti se špatnou volbou stanoviště a špatnou zálivkou. Oslabené rostliny jsou pak napadány nemocemi. Při dlouhodobějším přelití začnou hnít kořeny palem a rostliny postupně odumřou. Jestliže ale pouze opadávají spodní listy palem, je vše v pořádku, jde o běžný jev. Listy nejsou věčné a schnou (stárnou a umírají) zdola, nové listy naopak vyrůstají shora.Byť jsou palmy exotického původu, u nás je nejčastěji potrápí škůdci neexotičtí - mšice, svilušky, třásněnky a puklice. Tito škůdci mají rádi suchý a teplý vzduch, i z tohoto důvodu je proto prospěšné rosení palem. Pokud zjistíme vážnější napadení škůdci, sáhneme po postřiku.
Listy palem usychají zdola, pokud žloutnou, mají nedostatek zálivky
Zdroj: abecedazahrady.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
