zobrazit 4 fotky
Malá vodní elektrárna není jen zmenšená verze velké vodní elektrárny. Vyžaduje speciální zařízení, aby splňovala základní požadavky na jednoduchost, vysoký výkon, co nejvyšší spolehlivost a snadnou, laickou obsluhu.
Hlavním požadavkem při využití vodní energie je vytvoření umělého spádu, aby voda vedená přívodním kanálem či potrubím do turbíny vtekla zpět do říčního proudu pod elektrárnou. Malá vodní elektrárna je především „silou toku řeky“ (není k ní tedy nutná výstavba velkých přehrad a nádrží).
Malé vodní elektrárny (MVE) v současnosti
Vodní energie je bezesporu nejrozšířenější a nejvíce vyvinutou formou využívání obnovitelných zdrojů energie. 22 % světové produkce elektřiny pochází z vodních elektráren, z nichž mnohé jsou malé vodní elektrárny (MVE) o výkonu pod 10MW.
V Evropě je více než 17 400 MVE. Stanovená horní hranice pro MVE je v jednotlivých zemích různá (od 1,5 MW do 25 MW), nicméně instalovaný výkon do 10 MW začíná být obecně přijímán jako limit pro MVE a je uznán též Evropskou asociací malých vodních elektráren (ESHA – European Small Hydropower Association).
Malá vodní elektrárna je tvořena vodním dílem, vodním strojem (vodní turbína) a generátorem elektrické energie. Vodní turbína je složena ze tří hlavních částí:
- z oběžného kola,
- zařízení pro přívod k oběžnému kolu,
- zařízení pro odvod vody od oběžného kola.
Existují dvě hlavní kategorie turbín:
- Rovnotlaké turbíny (zejména Peltonova)
– proud vody je veden na rotor uzpůsobený tak, aby obrátil směr proudu, čímž se využije pohybová energie vody. Tento typ turbín je vhodný pro vyšší spád a „malé“ výpusti. - Přetlakové turbíny (nejvíce Francisova a Kaplanova)
– se otáčejí, naplněné vodou, a vlastně uvolňují hydrodynamické zdvihové síly k pohonu rotorových lopatek. Tyto turbíny jsou vhodné pro střední až nižší spád a „střední“ a „větší“ výpusti.
Malé vodní elektrárny a životní prostředí
Různé ekologické skupiny, jež vystupují proti MVE kvůli jejich lokálnímu negativnímu dopadu na životní prostředí (převážně z důvodů narušení původního stavu řek), vyvíjejí nátlak na zvýšení počtu administrativních a ekologických překážek při udělování povolení pro nové projekty malých vodních elektráren. To brzdí vývoj v mnoha vyspělých zemích.
Tyto argumenty jsou nicméně často spojeny se speciálními případy a nemohou být platné pro MVE obecně. Nové technologie a vylepšené metody provozu stávajících MVE postupně snižují dopad na místní životní prostředí.
MVE mají také mnoho pozitivních vlivů na přírodu a společnost: nahrazují výrobu energie z fosilních paliv, při které jsou produkovány škodlivé emise jako skleníkové plyny a oxid siřičitý. Emise oxidu uhličitého byly sníženy ročně o 32 milionů tun a emise oxidu siřičitého o 105 tisíc tun. MVE také snižují riziko povodní. V určitých případech mohou MVE zvýšit diverzifikaci lokality.
Možnosti vývoje MVE
MVE mají ohromný, zatím nevyužitý energetický potenciál, díky kterému mohou v budoucnu významně zvýšit podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie.
V této oblasti je stále velký prostor pro zlepšování a zdokonalování. Správná údržba a obnova stávajících elektráren by měly významně přispět k rozvoji MVE. V Evropě, navzdory poklesu produkce z MVE z 86 % na 60 % z celkové instalované kapacity zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, zůstanou MVE zdaleka nejvýznamnější oblastí.
Ve zvyšování kapacity výroby energie v MVE jsou v Evropské unii nejaktivnější Německo, Španělsko a Řecko. V těchto zemích roste produkce elektřiny z malých vodní elektráren rychleji než v ostatních zemích EU.
Země mimo Evropu představují nové příležitosti pro export a výměnu technologií, které otevírají dobré perspektivy pro evropské výrobce; ekonomický růst a nárůst spotřeby energie budou mít hlavní vliv na vývoj vodní energetiky. Asie (zejména Čína a Indie) se pravděpodobně stane kontinentem s největším využitím vodní energie s předpokládaným výkonem 83 000 MW.