Aniž byste museli sami chovat hospodářská zvířata, snadno si lze koupit hnojivo, které nám poskytují, případně požádat souseda, místního farmáře apod. Navíc jsou nabízena i hnojiva vskutku exotická, třeba trus mořských ptáků a netopýrů (guano) a nebo sloní trus, který prodává třeba pražská ZOO. Veškerá tato hnojiva se v běžných obchodech prodávají v podobě sušené či granulí. Je ale vždy třeba vědět, pro které rostliny se které hnojivo hodí a jak je správně dávkovat.
Pokud rostliny přehnojíme, začnou strádat. Nadměrné množství konkrétního chemického prvku naruší metabolismus rostlin, zablokuje se příjem jiných důležitých prvků a dokonce mohou být rostliny masivněji napadány škůdci.
Kravský hnůj
Kravský hnůj (jinak též chlévská mrva) je nejdostupnějším přírodním hnojivem. Není však vhodný čerstvý, musí být řádně uleželý, a pokud máte doma kompost, bude napomáhat jeho zrání, stejně jako kterýkoli jiný druh hnoje. Kravský hnůj nemusíme nechávat před použitím uležet příliš dlouho, stačí i několik týdnů. Toto hnojivo obsahuje značný podíl dusíku, fosforu, draslíku, zinku, molybdenu, ale i dalších prvků. Využijeme je k přímému hnojení záhonů, ovocných stromků i keřů. Ideální je však jeho zapravení do půdy na podzim, déle se v půdě rozkládá.
Chlévská mrva
Koňský hnůj
Koňský hnůj vyniká značnou výhřevností, která je způsobena jeho rychlým rozkladem. Proto je dobře uleželý koňský hnůj třeba zapravovat na jaře. Ideální je též do pařenišť, kde svým rozkladem zásadně zvyšuje teplotu a proto zde lze pěstovat rostliny už v předjaří. Je ale třeba koňský hnůj zakrýt slámou, listím či senem a vše důkladně zalít. Někteří zahradníci dokonce tvrdí, že horkou vodou, která urychlí rozklad rostlinného materiálu, jímž hnůj zakrýváme. Podobné vlastnosti jako koňský hnůj má hnůj ovčí. Dobře uleželý koňský hnůj poznáme tak, že rýpneme rycími vidlemi hlouběji do hnojiště a hnůj obrátíme, pokud je rozkládající se rostlinná hmota šedostříbřitá, máme vyhráno. Nejvýhřevnější možné směsi dosáhneme smícháním koňského a ovčího hnoje. Někdo tvrdí, že nemá přijít do záhonů, ale jen do pařenišť a na kompost, my jím však doma kvůli snadné dostupnosti hnojíme vše a zkušenosti s ním máme vynikající. Při založení skleníku jsme našlapali pod zeminu asi 20 cm silnou vrstvu tohoto hnoje, to samé při založení vyvýšeného záhonu apod.. Do běžných záhonů jej v předjaří zarýpáváme.
Koňský hnůj musí být dobře uleželý
Drůbeží trus je nejúčinnější
Drůbeží trus patří k nejúčinnějším přírodním hnojivům. Nejčastěji se setkáme s trusem slepičím, který se sbírá a nechává kvasit, ovšem lze použít trus jakékoli drůbeže. Toto hnojivo obsahuje značné množství dusíkatých sloučenin a proto je ideální pro hnojení půdy, kde pěstujeme jakoukoli zeleninu. Nesmíme však toto hnojivo používat v koncentrované formě, jelikož bychom rostlinám spálili kořeny. Pokud však přehnojíme i jen mírně, rostliny začnou růst nepřirozeně a ztrácí barvu. Navíc je začnou silněji napadat saví škůdci. Drůbeží trus necháme uležet alespoň jeden až dva měsíce, aby hnojivo bylo opravdu účinné. A poté je třeba při aplikaci pořádně ředit. Drůbeží trus aplikujeme před výsadbou a výsevem, i během pěstování rostlin. Pokud doma chováme drůbež, stačí průběžně sbírat ze země trus a ukládat do těsné nádoby s menším obsahem vody, aby byl trus stále ponořen a takto kvasil.
Drůbež už dnes bohužel mnoho lidí nechová ani na vsích
Králičí hnůj
Králičí hnůj je cenný především kvůli svému vysokému obsahu fosforečnanů. Lze jím hnojit přímo, bez jakýchkoli úprav. A nemusíte chovat zrovna králíky na maso, stačí si dávat na stranu to, co vyprodukují králíci zakrslí, kterých chová mnoho lidí. Takové množství hnojiva vám bude stačit pro rostliny v mobilních nádobách třeba na balkóně. Králičí hnůj využijeme pro zeleninu i okrasné rostliny. A to, že i pro něj platí pravidlo „nepřehnojování,“ by nás nemělo nijak překvapit.
Stejné je to i s králíky
Netopýří trus a trus mořských ptáků
Netopýří trus lze nalézt v silných vrstvách na starých půdách, o které dlouhá desetiletí nikdo nepečoval a oblíbili si je právě netopýří. Jinak se hnojivu z netopýřího trusu (ale i trusu jiných ptáků) říká guano. U nás běžně prodávané guano je vlastně směsí trusu netopýrů a mořských ptáků. Trus mořských ptáků je navíc cenný, jelikož tito ptáci se živí rybami a jejich výkaly pak obsahují mnoho důležitých minerálů (dusík, fosfor, draslík, zinek, molybden a jiné). Guano se těží na mořském pobřeží. Pokud chceme guanem pohnojit pokojové rostliny, je třeba granule pořádně zahrabat, jinak by se nám byt „rozvoněl“ něčím neskutečným.
Sloní trus
Sloní trus je výborný například pro růže. Toto hnojivo prodává pražská ZOO, přičemž za kyblík o hmotnosti 1,5 kg zaplatíte 70 korun a pokud jej vrátíte nepoškozený a vymytý, zaplatíte již jen 50 korun. Na sloním trusu je zajímavé, že sloni mají rychlý a tudíž neefektivní metabolismus. Potrava tudíž nestráví dokonale a proto je sloní trus plný živin.
„Lidské“ hnojení
A na závěr jedna perlička. Věděli jste, že lidská moč a výkaly jsou též výborným hnojivem? Ne nadarmo se dříve vybíraly kadibudky a tímto hnojivem se hnojila pole. Stejný osud měly vyvážené žumpy. A pokud máte v zahradě kompost, vůbec se nerozpakujte vykonávat na něj alespoň „malou“ potřebu. Zcela nevhodný je pro zahradu naopak například trus koček, psů, myší, křečků apod.
