Ne, zimolez kamčatský, čili kamčatská borůvka, opravdu není borůvkou. Výraz „kamčatská borůvka“ je obchodním trikem, jakousi obchodní značkou producentů. Zajímavé je, že něco podobného se nestalo například muchovníku, který nebývá s pojmem borůvka vůbec spojován, byť jeho plody chutnají podobně jako borůvky, jsou též jako borůvky kulovité a mají zhruba jejich velikost.
Zimolez kamčatský (Lonicera caerulea var. Kamtschatica nebo Lonicera Kamtschatica) je listnatá opadavá dřevina z čeledi zimolezovité. Pochází ze severních oblastí severní polokoule, dorůstá až 2 m výšky, kvete v květnu až červnu, kdy začínají zrát plody (modré bobule). Zimolez kamčatský patří mezi nenáročné dřeviny, preferuje slunná stanoviště, snese však i polostín. Vyhovují mu živné půdy, snese však i půdu běžnou. Vyžaduje dostatek vláhy a rád má i přihnojování. Jelikož nejde o borůvku, nesnáší půdy kyselé. Dobře snáší i pěstování v květináči.
Pojem kamčatská borůvka si vysloužil pro vzhled a chuť svých plodů, borůvky připomínají po všech stránkách, pouze se liší vejčitým tvarem. Zimolezy obecně jsou u nás oblíbenými okrasnými keři, ten kamčatský však představuje výjimku a řadíme jej mezi keře s drobným ovocem. A jelikož je jeho původní domovinou opravdu Kamčatka, snese tento druh zimolezu i velice drsné podmínky, načež je velmi nenáročný. Vyniká mrazuvzdorností, ale i dlouhověkostí.
K rozmnožování zimolezu kamčatského můžeme použít dřevité i zelené řízky, doporučené je též hřížení. Ideální je řez tohoto keře po odplození. Přibližně v pátém až sedmém roce je třeba provést první omlazovací řez. Jelikož má zimolez tendence košatět, musíme jej řezem prosvětlit, abychom zachovali plodivost keřů. Ta se též snižuje ve stínu.
Zimolez kamčatský
Při řezu odstraníme vodorovné větve především u země a převisle rostoucí, přičemž ponecháme 12 hlavních větví, nejlépe mladých prutů uprostřed. Ponechané větve pak zkrátíme nad místem rozvětvení. Ideální je k řezu podzim, když je listí již opadané, jaro ještě před rašením větví, ale zimolez snese i řez hned po odplození. U starých keřů provádíme radikální omlazovací řez na konci podzimu, kdy zkrátíme všechny hlavní větve cca 30 až 40 cm nad zemí. Kratší být nesmí!
Stejně jako u jiných ovocných keřů, i u zimolezu je ideální doba pro výsadbu podzim nebo brzy na jaře. Dvouletá rostlina by měla mít čtyři až pět prutů, takto starou rostlinu si běžně koupíme v zahradnictvích. Vysadíme ji do připravené jámy o rozměrech cca 50 x 50 cm. Na dno přidáme kompost a rostlinu zasypeme zeminou. Pokud chceme zimolez jako okrasný živý plot, měly by jednotlivé keře mít mezi sebou alespoň 1,5 až 2 metry, abychom se k nim pohodlně dostali při sklizni. Plodit nám zimolez začne již od tří let. Přihnojujeme každým rokem v období vegetace a půdu udržujeme vlhkou.
Při řezu odstraníme vodorovné větve především u země a převisle rostoucí, přičemž ponecháme 12 hlavních větví, nejlépe mladých prutů uprostřed. Ponechané větve pak zkrátíme nad místem rozvětvení. Ideální je k řezu podzim, když je listí již opadané, jaro ještě před rašením větví, ale zimolez snese i řez hned po odplození. U starých keřů provádíme radikální omlazovací řez na konci podzimu, kdy zkrátíme všechny hlavní větve cca 30 až 40 cm nad zemí. Kratší být nesmí!
Stejně jako u jiných ovocných keřů, i u zimolezu je ideální doba pro výsadbu podzim nebo brzy na jaře. Dvouletá rostlina by měla mít čtyři až pět prutů, takto starou rostlinu si běžně koupíme v zahradnictvích. Vysadíme ji do připravené jámy o rozměrech cca 50 x 50 cm. Na dno přidáme kompost a rostlinu zasypeme zeminou. Pokud chceme zimolez jako okrasný živý plot, měly by jednotlivé keře mít mezi sebou alespoň 1,5 až 2 metry, abychom se k nim pohodlně dostali při sklizni. Plodit nám zimolez začne již od tří let. Přihnojujeme každým rokem v období vegetace a půdu udržujeme vlhkou. Pokud bude zimolez dlouhodobě ve stínu, bude zřejmě méně olistěný a určitě bude méně plodit. Úrodu též zvýší častá zálivka, občasné sucho ale rostlinám nevadí. Zimolez má celkem krátké vegetační období, raší již brzy na jaře, snese i jarní mrazíky, je velmi odolný, a na květy začíná nasazovat brzy. Prvních plodů se proto můžeme dočkat už ve druhé polovině května (dříve než jahody či kanadské borůvky).
Jelikož jde o cizosprašnou rostlinu (vyžaduje druhého vhodného opylovače), pěstujeme zimolez minimálně v páru a volit můžeme různé odrůdy. Nejoblíbenější jsou u nás odrůdy Amur, Altaj, Modrý Triumf, Fialka, Morena a Remont. Ideální je kombinace dříve plodící odrůdy s později plodící, například Altaje či Fialky s Amurem či Modrý Triumfem.
Plody zimolezu kamčatského obsahují mnoho vitaminu A, C, P, vitamin B1 a B2 a karotenoidy. Z minerálních látek obsahují hořčík, draslík, sodík, měď a železo. Z organické chemie též cukry a kyseliny. Vynikající jsou plody pro podporu trávení a též omlazují organismus. Plody konzumujeme syrové a nebo tepelně upravujeme stejně jako borůvky.
