Dvakrát měřit a jednou řezat? Jestli se někdy rozhodnete pro vytvoření ohniště na zahradě, měřte, zvažujte a promýšlejte raději třikrát. Ohniště může pozvednout estetickou úroveň venkovního prostředí či zahrady v okolí vašeho domu na dočista jinou, vyšší úroveň. Ale také s ním můžete nadělat více škody, než krátkodobého užitku.
Když dva říkají totéž, nemusí mít na mysli to samé. A zatímco se někomu při představě ohniště rozeznívají v srdci tklivé tóny nějakého country songu, jiný už cítí vůni špekáčků a další zase vnímá jen noční tmou probleskující zář ohně, který sleduje z proutěného závěsného křesla. Ohniště je totiž prvek s krajně nejasným vymezením. A tak pokud před vámi například partner či partnerka zmíní, že by bylo fajn něco takového vytvořit, ujasněte si prosím dopředu, jaké vlastně představy o konečném výsledku máte.
)
Není kouře bez ohně…
Začneme netradičně, úplně od konce. Čím budete ve vašem hypotetickém a dosud neexistujícím zahradním ohništi topit? Je totiž zatraceně velký rozdíl, jestli k dispozici máte nějaké vlastní topivo, anebo si jej budete muset nechat dopravit. Tahle zdánlivě banální připomínka má ale docela praktický dosah. Že budete pálit jen větvičky, které jste ostříhali z keřů na vlastní okrasné zahradě? Tak to si moc velký táborák nejspíš neuděláte. Nehledě na to, že budete potřebovat místo, kde si takové větvičky, plné vlhkosti a mízy, necháte dopředu proschnout. Budete zatápět vlastním dřevem? Perfektní, a kolik ohňů si tak za sezónu budete moci z vlastních zásob dovolit? Nebo se vydáte před každým zažehnutím do blízkého lesa, kde si nasbíráte suché větvě a klestí?
)
Jen ať to neskončí trestním oznámením za to, že někomu loupíte v soukromém lese dřevo. Ne všude se majitelé lesů, zvlášť když je třeba majitelem konkrétní město, dívají na tyhle kratochvíle víkendových chatařů plundrujících porost s pochopením. Že si necháte dovézt? Inu, proč ne. Ale pokud ho nebudete zavážet na každý oheň jednotlivě, hodilo by se počítat i se zřízením nějakého dřevníku nebo krytu na palivo. Protože zmoklým dřevem si, skautskému výcviku navzdory, moc nezatopíte. Vyrobit pár třísek na podpal? To už si skoro říká o nějaký klátek, kozu nebo aspoň špalek, a taky sekyru. A pilu. Pokud vám tedy někdo nedoručí dřevo úhledně naporcované.
)
Pro krásu nebo jen tak, pro všechno?
Vidíte, ještě jste ani neškrtli sirkou, a už tu máte sérii požadavků, které budete muset dopředu zvážit. Chcete ohniště ve své podobě univerzální, ve kterém budete moci likvidovat (pochopitelně, v souladu s místními vyhláškami o znečišťování ovzduší, o rozdělávání ohňů, o opatřeních v době sucha) odpad ze zahrady, nejrůznější proschlé plevele a šáší? Chcete ohniště, které navečer rozptýlí malé táborníky, vnoučata. Takové, u kterého si budou moci opéct ony obligátní buřty a nenadělají přitom moc velkou paseku?
Anebo je vaším ideálem ohniště zpevněné, uzavřené okružím z betonu nebo tvárnic, s vydlážděným okolím? Ano, sem už můžete pozvat přátele na stylové večerní posezení, ale na pálení starého sena ze zahrady už to moc vhodné nebude. A co třeba venkovní ohniště, laděné spíše ke stylu orientální či jiné exotické romantiky?
)
V takovém případě je pro vás důležité spíše světlo a teplo linoucí se z plamenů, ale buřtům musíte dát sbohem. A když už se tak bavíme o přepálených pochutinách, zůstanete jen u těch buřtů, anebo budete potřebovat i rošt, kotlík? Abyste nakonec nezjistili, že místo ohniště hledáte spíš venkovní krb, nebo rovnou letní kuchyni. Otázka zamýšleného designu ohniště se těsně prolíná s používaným palivem. Pokud to má být jen prostorově ohraničená jáma, ve které budete likvidovat zbytky starého rozštípaného kurníku, nebude to místo vhodné k připravování pokrmů. Chemická rezidua by se totiž přenášela i do těch pokrmů. A buřty s příchutí drůbežího spáleného trusu nenabídnete ani neoblíbeným vnoučatům.
)
Oheň je dobrý sluha… a ještě lepší malíř!
První představa o ideálním umístění ohniště je obvykle špatná. Protože často tam, kde bychom ho skutečně nejvíc ocenili, se nehodí. Budete si opravdu chtít pouštět dým do domu okny (ano, i s mikroventilací se zápach kouře přenese do domácnosti). Je opravdu taktické umístit ohniště poblíž venkovního sušáku na prádlo? Vážně chcete instalovat žároviště na dolet jiskry od garáže, kde máte benzin a barvy? A jak se nápad na zřízení ohniště shoduje s vaší novou světlou omítkou na fasádě? Protože ano, kouř vám jí skutečně po pár táborácích nehezky přebarví. Vyladili jste polohu ohniště podle těchto požadavků? A jste si opravdu jistí, že bude splňovat to samé ve vztahu k oknům, omítce a domům/chatám vašich sousedů? Jste si jistí, že zrovna venku nesuší vyprané svatební šaty? To jen pro případ, až vás bude někdo urgovat za náhradu škody. I když jste na své zahradě pány, ve vztahu k okolí to tak úplně neplatí.
)
Rozdělávání ohně na dvoře, ale stále na území CHKO nebo Národních parků? Raději na to zapomeňte, pokuta bolí. Alespoň se předem zeptejte. Táborák na území města? Na ohlášku u hasičů předem. Jinde opatrně. Ohniště si můžete v přírodě legálně založit 50 nebo více metrů od lesního porostu, nesmí být ani ve vykácené části lesa nebo na louce. Přímo v lese nesmíte ani kouřit, natož pak budovat vatru. Na soukromých pozemcích potřebujete svolení majitele.
)
Kam vítr, tam problémy…
Převládající směr větru vanoucí nad vaším ohništěm mnohé prozradí. Když to zkrátíme, dým z rozpalovaného grilu, který znemožňuje výhled pro řidiče, nebo naopak kouř zanášející jiskry směrem k lesu nebo proschlé louce, jsou vážně problém. Od narušené sousedské ohleduplnosti se tu dostáváme k dočista jiným paragrafům. Na váš táborák by se pak mohli vyptávat policisté i pojišťováci. Pozici plánovaného ohniště mohou ovlivnit i další faktory. Kouř směřující do sadu může negativně ovlivnit ovocné stromy v květu (může jim třeba nastartovat dřívější pučení a zrání, po kterém je zaskočí mráz) a v plodu. Uzená jablíčka se nehodí, ani když s nimi nic jiného než sušené křížaly neplánujete. V okolí ohniště (hlavně nad ním) je pak problematizujícím faktorem žár. Který má poměrně daleký dosah, což platí hlavně po koruny nad ohniště se romanticky sklánějících stromů.
)
Kam s ním? Toť otázka
Pořád jsme ještě neškrtli sirkou, ale ptáme se: až to jednou dohoří, bude to zapotřebí vyčistit. Zuhelnatělé kousky, zbytky dřeva, popel. Máte to kam dát? Popel je ve své přírodní podobě vynikající hnojivo, kvalitní posyp na zamrzlé chodníky a čert ví co ještě, ale je třeba ho pro tyhle účely někam uložit. Vysypávat (ještě horký popel a ideálně do plastové) popelnice je podivný nápad. Je to zbytečný odpad, zužitkovatelný. A nechat ho ležet jen tak, aby si s ním pohrával vítr? Taky zdroj budoucích problémů. Hodí se také domyslet jedna maličkost. Teoreticky se něco ošklivě nepovede, a „z jiskry vzejde plamen“. Nemusí to být hned zrovna požár Amazonie, ale máte kolem svého hypotetického ohniště něco, čím byste mohli hasit? Je někde na dohled barel s vodou, kohoutek venkovní hadice, studna, hydrant? Opravdu jen tak pro případ, abyste to nezačali řešit, až bude pozdě.
Pořád ještě chcete ohniště?
)
