Kdy myčka, sušička a pračka žerou nejvíc drahé energie

První automatická sušička prádla je s námi od roku 1938, kdy byla objevena. A nedá se říct, že by zrovna funkčně pokročila. Pořád na ni totiž dotahují obyčejné sušáky, na které stačí rozvěsit vyždímané prádlo. Kdy sušička spotřebovává nejvíc energie? Když ji nastavíme na režim sušení, neodpovídající sušené tkanině. Abychom si rozuměli – až na hodně „křehké“ látky - většina lidí s jistou dávkou automatismu nastavuje sušící režim rovnou na bavlnu. Není se čemu divit, je to největší výkon, a je to nejrychlejší, ať už sušíme cokoliv. Jenže to je právě ta chybička, protože „bavlna“ žere nejvíc.

Dá se přitom sušit na jemnější režimy, snížit spotřebu. Pokud máte sušičku s časovačem, zkraťte si cyklus sušení o 10 minut. Není to žádná velká věda, prádlo už je stejně víceméně suché, jen ještě potřebuje vyvětrat. A to už se může odehrát klidně mimo sušičku. Ušetříte tím pár korun v každém cyklu. Ale za rok už docela slušné peníze. Že jsou ručníky na konci jemného sušení ještě pořád trochu „napařené“? Nepouštějte se znovu do sušení v sušičce, raději je rozvěšte na sušák. Nepomačkají se, a ještě ušetříte. 

A ještě jeden tip: sušička nežere jen elektřinu, ale "ukusuje" i z vašeho oblečení.

Nic proti myčkám, jsou fajn. Jejich největším funkčním limitem nicméně zůstává jejich nedostatečná vytíženost. V garsonkách solitérů a v klasické dvoučlenné domácnosti vůbec nedává – ekologicky ani ekonomiky – její pořízení smysl. Poměr mezi objemem ohřáté vody, kterou naplníte dřez na omytí pár talířů a hrnců, v porovnání s tím, o kolik si řekne tenhle automatický pomocník, je prostě ukázkou vychýlené rovnováhy. V domácnostech, kde už je více stálých obyvatel, se pak začíná myčka vyplácet. Pokud se tedy používá efektivně. Plná, ale nepřeplněná.

Kdy myčka žere nejvíc? Energeticky nejztrátovější je proces ohřevu vody na mytí, který zhltne 80-90 % spotřeby elektřiny myčkou. Když snížíte teplotu, nastavíte úspornější proces ohřevu, prodloužíte dobu mytí, ušetříte. Od toho tam ten eko-mód nastavení je. Jen bude proces čištění trvat déle, což vás ale v peněžence bolet nebude. Myčka se mění na skutečně nenasytnou, když u ní nastavíte vysokotlaké čištění a dezinfekci/sanitaci. Místo toho by stačilo ty připečené a mastné kusy opláchnout ve dřezu a odstranit stěrkou, než je do myčky dáte.

Úplná zhůvěřilost? Režim myčky „sušení za tepla“, při němž platíte svým už čistým talířům 30 minut finské sauny.

Nejméně efektivním – z hlediska spotřeby energie – je u praček proces ohřívání vody. Je to podivnost, když si vezmete, že celý ten vizuálně strhující kolotoč, který dokáže vytáhnout až 1400 otáček za minutu, vlastně potřebuje jen 10 – 25 % elektřiny, zatímco 75-90 % elektřiny se spotřebovává na ohřev vody. Vyšší otáčky, respektive jimi vyvolaná odstředivá síla působící na prádlo, pak umožňují efektivní odstraňování nečistot i za nižších teplot. Úspornost dobré pračky tedy bude vycházet z toho, jak velký kolotoč umí udělat.

Pračka je neúsporná, když: pere poloprázdná, je nastavena na nejvyšší teplotu, funguje ve špatném režimu otáček (na spodní prádlo stačí 1000 otáček, na bavlnu a rifle stačí 1200). Aby byla pračka úspornější, vyplatí se zmáčknout tlačítko eko-módu, na nepříliš znečištěné oblečení a ručníky vyzkoušet režim praní za studena, začít pracovat s čistícími enzymy. Prát automaticky na nejvyšší teplotu je sice nejrychlejší, ale neprospívá vašemu oblečení. Ani ponožkožroutům, kteří tam někde za bubnem mají své hnízdo. A na ně bychom měli myslet především.