Ve světě bylo vyšlechtěno neuvěřitelných cca 27000 taxonů karafiátů, přesto se proslavily i ty klatovské, byť mají klatovští šlechtitelé na svém kontě kříženců o mnoho méně (něco mezi 70 a 80) a šlechtěním se dnes zabývá 8 lidí. Před čtyřiceti lety jich bylo 12 a šlechtění karafiátů má v Klatovech více jak dvěstěletou tradici. Čím klatovské karafiáty tak okouzlily svět?
Karafiáty (Dianthus) nazval božskou květinou švédský botanik Carl Linné. A když karafiáty, pak nesmíme zapomenout právě na ty klatovské. Brodím se po internetu informacemi o klatovských karafiátech a pořád mi něco nesedí. Za prvé počty vyšlechtěných odrůd, za druhé trochu odlišné informace z historie, za třetí vůbec samotný termín každoroční výstavy klatovských karafiátů. Nedá se nic dělat, na reportáž z výstavy je brzy, bude třeba alespoň zvednout telefon a trochu vyzpovídat někoho zasvěceného.
Vyhledám si na webu okresního města Klatovy telefonní číslo pro zájemce o sazenice klatovských karafiátů, vyťukám číslo do mobilu a přibližně 170 kilometrů ode mne hovoří příjemný pán, ovšem evidentně ne typickým západočeským zpěvným přízvukem. Ostatně jeho křestní jméno Peter napovídá, že pochází odjinud, ze Slovenska, zpod Tater, jak pan Pošefka po chvíli přitakává.
)
)
„Takže erb slavných klatovských karafiátů nese vlastně Slovák?“, ptám se. „Ale kdepak,“ odpovídá šlechtitel karafiátů Peter Pošefka. „Dnes je nás tu šlechtitelů 8 a nikdy jich nebylo více jak okolo deseti. I když je v našem spolku registrováno asi sto lidí z Klatov a okolí, ale většina samozřejmě karafiáty nešlechtí, jsou to prostě zahrádkáři, zahradníci, pěstitelé a fandové. Místní jsou na své karafiáty hrdí. Ona vůbec čísla okolo klatovských karafiátů se v médiích objevují různá, ale často nesedí,“ dodává.
Ještěže jsem zavolal, nebudu za hlupáka, libuji si a hned se vytasím s otázkou, která mě zajímala nejvíc: „Kolik odrůd karafiátů jste vlastně v Klatovech dosud vyšlechtili? Já jich na stránkách zahradkari.cz napočítal asi 140.“ „Zase to není pravda, to máte tak, někde se uvádí až 200, jenže naše odrůdy karafiátů historicky prodávalo vždy více zahradníků a často jich více naráz uvádělo konkrétní odrůdu ve svém katalogu jako vlastní. Skutečné číslo je mezi 70 až 80,“ říká pan Pošefka.
)
)
„Ono vůbec není snadné novou odrůdu vyšlechtit, já sám jich mám za svou kariéru 5. A to je dost vysoké číslo. A mám jich 5 proto, že hodně semenařím. Abychom měli jistotu, že jsme vyšlechtili novou odrůdu, trvá to 5 až 7 let a často se stane, že všechno skončí nezdarem, tedy vlastně v popelnici. Vezměte si, že první rok odeberu semena a dám je do mrazáku, abych je zbavil plísní a bakterií. Až v dalším roce vysévám a až 4. rokem můžeme hovořit o nové odrůdě. Jenže 4. a klidně i 5. rokem se stane, že si rostliny vzpomenou na geny rodičů a prarodičů a je po všem. Opět popelnice. Navíc se stává, že znova vyšlechtíme třeba 50, 100, 150 let starou a již zapomenutou odrůdu. Genetika klatovských karafiátů je totiž neprobádaná a jejich šlechtění je vlastně dost o náhodě. Dokonce i v Průhonicích si s genetikou našich karafiátů nevěděli rady. Navíc je i málo semínek, naše karafiáty totiž dovede opylit jedině čmelák a těch je nedostatek.“
)
)
„Mohl byste mi z rukávu vysypat jméno nejvýznamnější osobnosti v historii šlechtění klatovských karafiátů?,“ ptám se. „Je jich spousta a nemělo by smysl určovat pořadí a to ani mezi námi současnými. Ale za zmínku určitě stojí někdejší profesor na zdejší škole, pan profesor Čechura. Ten totiž vlastně zrušil řazení karafiátů podle německého vzoru a určil 6 základních skupin i jejich podskupiny. Proto dnes řadíme naše karafiáty mezi jednobarevné, čárkované (Pikoty), pruhované jednou barvou (Doublety), pruhované více barvami (Bizardy), stíněné od okraje ke kalichu (Flamanty) a stíněné ze středu k okraji i ke kalichu (Fameusy).“
)
)
„Je vůbec zájem mezi mladšími pokračovat ve šlechtění?,“ zajímá mne a pan Pošefka říká: „Je to složité, ale tak nějak kontinuálně se stav stále doplňuje. Když jsem tu jako mladý začínal, říkal jsem si, co tu budu dělat se samými dědky a vidíte, nyní jsem dědek já, je mi pětašedesát, ale v partě máme také čtyřicátníka a padesátníka. Prostě nakonec vždycky někdo přibude a jiný skončí. Ještě nedávno nás bylo 9, ale jeden kolega musel skončit ze zdravotních důvodů. My si totiž ten náš karafiátový genofond dělíme mezi sebe a každý z nás se stará o část, abychom ty naše odrůdy udrželi a případně přidali ještě nějakou další.“
)
)
„Pane Pošefko, já vlastně z poloviny pocházím kousek od Klatov a zahradničení mě zajímá, ostatně jsem vystudoval vysokou školu zemědělskou, i když jsem se tím nikdy neživil. Moje žena je navíc zahradnice a květinářka. Když se budeme chtít přijet podívat na vaši výstavu a popovídat, kdy to vlastně vůbec je? Někde se uvádí začátek července, jinde půlka…“ „Máte pravdu je to trochu zmatečné. Ale jde o to, aby bylo všech cca 900 vystavených karafiátů a asi 50 až 60 odrůd krásně vykvetlých. Za chladnějšího roku je to později, za teplejšího dříve. Úplně nejlepší bude, když mi na konci června zavoláte a to už vám termín řeknu přesně. Samozřejmě ho najdete i na internetu, ale opět později, dnes bych věštil z křišťálové koule.“
)
)
„Všude se píše o možnosti si na výstavě zakoupit sazenice, ale že je jich jen omezený počet?“ „Ne, je to vlastně úplně jinak, my totiž materiál rozesíláme zhruba v půlce dubna, čili na místě se s každým domluvíme, co bude chtít a pak mu to pošleme, až přijde čas. Vždycky je v areálu někdo, kdo poradí, vysvětlí, dokonce ukáže, jak se karafiáty množí. Někdo si vybere odrůdy na záhonech, pokud ale vidíme, že jde o začátečníka, poradíme mu, aby si od nás nechal nejprve poslat sadu méně náročných odrůd a až později si může dokonce zkompletovat celou naši sbírku.“
Loučíme se a já se nořím do dalších informací o slavných klatovských karafiátech a také do fotografií. Je třeba nějaké vybrat, svolení k užití mám. A jak je to s onou pověstnou historií?
)
)
Historie šlechtění klatovských karafiátů
V roce 1813, tedy v době, kdy se ve městě začal rozmáhat textilní průmysl, se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských karafiátů pověstné karafiáty klatovské. Nové květiny úspěšně reprezentovaly město na mnoha světových výstavách. A právě zde pramení proslulost klatovských karafiátů.
S pěstováním a šlechtěním karafiátů začal v Klatovech údajně voják, rytmistr František Volšanský, který s sebou měl přivézt při svém návratu po bitvě u Lipska roku 1813 z francouzského města Nancy semena drobnokvětého karafiátu. Ještě v roce svého návratu začal karafiáty pěstovat a zušlechťovat. Jenže dle pramenů jakýsi Josef Volšanský ukončil aktivní vojenskou službu již v roce 1812. A mezi šlechtickými rody baron Volšanský také není uveden. Přesto však skutečně člověk tohoto jména poprvé v Klatovech karafiáty z drobnokvěté francouzské odrůdy vypěstoval. Více se o něm již neví, ale to je úplně jedno. Podstatné je, že tento Klatovák existoval, a že s karafiáty začal.
)
)
Rostlina postupně zaujala i některé jeho sousedy, načež se do šlechtitelského klání postupně zapsali cvočkář Jan Pirner, mlynář Josef Formánek a majitel zahrady v lázni u Klatovky Matěj Stránský. Ovšem hlavní zásluhu má na zrození slávy klatovských karafiátů hospodský. Hostinský a pomolog v jedné osobě Michael Bullmann, který se spolu s Janem Pirnerem zabýval umělým sprašováním a selekcí rostlin. V roce 1831 totiž Michael Bullmann zaslal první rostliny do Itálie, Německa, Švédska a Anglie.
Zrodila se tak vytrvalá a mrazuvzdorná odrůda klatovského karafiátu s pevným stonkem, vysokým 50 až 60 cm, se žaludovým nepukavým kalichem, s celokrajnými nezoubkovanými okraji korunních plátků a s pravidelnou stavbou květů o průměru 7 až 8 cm. Další zvláštností jsou hladké okraje korunních lístků, u ostatních karafiátů jsou zoubkované. A těch rozmanitých barev a kreseb v květech! Takovou barevnou škálou se nechlubí žádný jiný karafiát.
)
)
A přidali se další, tentokrát již zahradníci, konkrétně Matěj Spora, Antonín Sícha, František Celerýn, Josef Walter a Vojtěch Svoboda, kteří získali klatovským karafiátům slávu na světových zahradnických výstavách ve Vídni (1892), Bruselu (1893), Antverpách (1894), Amsterodamu (1895), ale i v Lyonu, Hamburku a jinde. Za první světové války pak ochránil klatovské karafiáty zahradník Matěj Pintíř a později se o jejich další šíření zasloužil prof. dr. František Švec. Tento učený člověk sepsal dějiny pěstování klatovských karafiátů. A sláva klatovského fenoménu vyvrcholila celostátní výstavou v Klatovech v roce 1931.
)
)
Díky nadšení několika pěstitelů klatovské karafiáty ustály i období okupace a druhé světové války. Po válce pak obnovený zahrádkářský spolek shromáždil pěstitele v kroužku pěstitelů klatovských karafiátů, kteří začali organizovat místní výstavy. Velice významnou pro klatovské karafiáty se pak stala výstava v Karlových Varech v roce 1957. Právě tato výstava zvýšila o karafiáty zájem. Následkem bylo také rozšíření okruhu pěstitelů a pěstování se zaměřilo na přípravu největší výstavy klatovských karafiátů, která se konala v roce 1960 právě v Klatovech, v roce sedmistého výročí založení města.
Pěstitelé získali po výstavě od městského národního výboru výstavní zahradu v Hostašově ulici, kde se zhruba v půlce července (resp. od začátku do půlky července) konají výstavy klatovských karafiátů dodnes. Místní krasavce zde najdete na záhonech i v květináčích. Za proslulými klatovskými karafiáty sem přijíždějí návštěvníci z celého Česka, ale i ze zahraničí.
)
)
O slavné odrůdy klatovských karafiátů dnes pečují členové specializované základní organizace Českého zahrádkářského svazu Klatovský karafiát. Představme si některé výpěstky, kterými se klatovští chlubí:
Dr. Karel Hostaš je jméno klatovského právníka a historika, ale také karafiátu. Pěstitelé řadí tento kultivar do skupiny Flamantů, u kterých se barevnost korunních lístků směrem ke kalichu vytrácí. Odrůda Perla Klatov pro změnu patří do skupiny Pikotů, čili čárkovaných klatovských karafiátů, Erektus pak patří mezi Doublety, čili jednobarevně pruhované klatovské karafiáty. Harmonie je čárkovaný klatovský karafiát, Miss karneval je karafiát vícebarevně pruhovaný a mezi čárkované patří také Milenium. Další odrůdy se jmenují například František Palacký, Ema Destinová, ale i Naděje, Červánek, Krásná Moravanka, Růženka či Karmen, ale konečně i Klatovy.
)
)
Klatovské karafiáty jsou na rozdíl od těch amerických mrazuvzdorné trvalky s vůní skořice a hřebíčku, tedy vůní kořeněnou, které dobře snáší sucho, a když na ně neprší, jejich květy vydrží opravdu dlouho. Stejně tak vydrží dlouho řezané ve váze. Dnes mají klatovští zastoupeny snad všechny barvy, jaké v přírodě existují, s výjimkou modré, zelené a černé.
)
)
Něco málo o Klatovech
Klatovy, okresní město v Plzeňském kraji, 40 km jižně od Plzně. Pošumavské město, kterým protéká Drnový potok vlévající se do řeky Úhlavy, založil údajně okolo roku 1260 český král Přemysl Otakar II. Dnes žije v Klatovech, druhém největším městě Plzeňského kraje, přibližně 22 tisíc obyvatel. Městu se též přezdívá „brána Šumavy“. Klatovy byly založené jako královská fundace a osídlené byly německými kolonisty někdy před rokem 1288. První písemnou zmínku o Klatovech jako městě najdeme v listině krále Václava o záhubě klatovských měšťanů při velkém ohni v roce 1288. Více méně se okolo založení města vedou dohady, v době svého založení však již mělo mít čtvercové náměstí, pravidelný šachovnicový půdorys a hradby vybudované ve 13. a 14. století. Mnohá práva Klatovy získaly za vlády Lucemburků (např. právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu). Postupně bylo původně německé obyvatelstvo ředěno českým a v husitských dobách byly Klatovy městem husitským. V roce 1547 bylo toto město dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší v Čechách a právě v té době se začala stavět slavná Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky.
)
Jenže po bitvě na Bílé hoře začaly pro město těžké časy. Od vpádu vojsk až po požáry, konfiskace majetků a násilné pokatoličtění. Nový rozkvět města začal až v roce 1685 díky obrazu Panny Marie Klatovské. Klatovy se jednoduše staly církevním poutním místem. Jenže v roce 1689 založili francouzští žháři požár, který zničil téměř všechny pozdně gotické a renesanční památky. Průmysl se začal v Klatovech rozvíjet od první poloviny 19. století, konkrétně průmysl textilní, načež se v roce 1813 podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských karafiátů právě pověstné karafiáty klatovské. Nové květiny později úspěšně reprezentovaly město na mnoha světových výstavách. A fenomén žije díky nadšencům a fandům dodnes, vždyť i šlechtitelem se může stát každý, nejsou na to vyloženě třeba vysoké školy. Jak ostatně dokazuje právě i historie klatovských karafiátů.
Zdroj: zahradkari.cz, klatovy.cz, izahradkar.cz, wikipedia.org, zahradaweb.cz
)
