Klejicha (Asclepias) patří v zahradách k neobvyklým květinám, trvalkám, o to více však překvapí. (Asclepias byl římský bůh lékařství, zobrazovaný s holí ovinutou hadem). Klejichy jsou bohatým rodem vytrvalých bylin a keřů, všechny pochází z Ameriky (od severu po jih), ale i ze střední a jižní Afriky, odkud se zřejmě dostaly právě až k Římanům. A některé druhy se naturalizovaly i v Evropě, k čemuž ale došlo později, jde totiž převážně o druhy severoamerické.
Všechny druhy klejich u nás samozřejmě pěstovat nemůžeme, ovšem některé z nich pochází z oblastí s podobným klimatem. Nejenže jsou klejichy krásné, ale jsou též medonosné a bohužel chutnají kromě včel i mnoha škůdcům, především právě z říše hmyzu.
Druhy klejich, kterým se bude dařit ve vaší zahradě
Klejicha hlíznatá (Asclepias tuberosa) pochází ze severní Ameriky a severního Mexika, kde se jí daří na suchých svazích. Její blízkou příbuznou je klejicha mléčicí (Asclepias syriaca), rovněž původem ze severní Ameriky, která se naturalizovala i v Evropě. Dařit se u nás bude i klejiše Asclepias incarnata, která je na rozdíl od předchozích dvou vlhkomilná. A dále se bude ve vaší zahradě dařit i drobné klejiše Asclepias pumila, vysoké pouze 8 až 20 cm, a ideálně vhodné na skalky.
Detail květů klejichy hedvábné
Klejicha hlíznatá (Asclepias tuberosa)
I u nás se této rostlině bude dařit na suchých svazích. Její lodyhy jsou vysoké 70 až 100 cm, jsou slabě rozvětvené, kořeny má hlízovitě ztloustlé, listy střídavé, kopinaté, na bázi často srdčitě přisedlé nebo krátce řapíkaté. Její drobné květy vynikají výraznou barvou (žlutou nebo oranžovou, někdy i červenou), jsou uspořádané v nápadném okolíku. Tato klejicha vykvétá v červnu až srpnu, na jaře raší velice pozdě.
V zahradě se jí bude líbit na slunném a sušším stanovišti s propustnou půdou, která je opatřena dobrou drenáží. Před zimou je třeba tuto rostlinu dobře zakrýt. Snadno se množí semeny i kořenovými řízky a v zahradě upoutá svým neobyčejným vzhledem a barvou květů. Jejich uříznuté okolíky jsou nádherné a trvanlivé i ve váze. Pořídit si též lze tuto kvetoucí klejichu v mobilních nádobách.
Kvetoucí Asclepias tuberosa
Klejicha mléčicí, též hedvábná (Asclepias syriaca)
Klejicha mléčicí je obrem mezi trvalkami, jejímž domovem je též severní Amerika. Dosahuje výšky 150 až 200 cm, má plazivé oddenky, velké, vejčitě podlouhlé listy (na rubu bělavě pýřité). Květy má nejčastěji masově růžové, ale i červenofialové. Nápadná velká květenství má umístěna na koncích lodyh, případně v paždí horních listů, které vykvétají od června do srpna. Jejími plody jsou drobné měchýřky, které obsahují semena s lesklými bílými chloupky. Indiáni si pochutnávali na jejích mladých výhoncích, květech, i plodech. Jelikož tento druh roste velice bujně, vyžaduje v zahradě odlehlé místo. Stanoviště má ráda slunné a půdu dostatečně propustnou.
Klejicha hedvábná
Klejicha hedvábná
Klejicha hedvábná
Klejicha hedvábná
Klejicha Asclepias incarnata
Asclepias incarnata také pochází ze severní Ameriky. Na rozdíl od suchomilných klejich však vyžaduje stále vlhkou půdu, navíc bohatou na živiny. Tato klejicha je nízká (roste do výšky cca 60 cm), má zajímavé šedozelené, masité listy neobvyklého vzhledu, růžové, červené a bílé květy, sestavené do polokulovitých okolíků. U nás pořídíme například odrůdy ‚Cinderella‘ s růžovými květy a ‚Ice Ballet‘ s bílými květy. I tato klejicha kvete v červenci až srpnu.
Klejicha Asclepias pumila
Klejicha Asclepias pumila je ideální pro skalky. V severní Americe roste na slunných a suchých stanovištích. Je vysoká pouze 8 až 20 cm, má malé, čárkovité listy, dlouhé 3 až 5 cm. Kvete zelenavě bíle v červnu až srpnu. Zdroj: garten.cz, chatar-chalupar.cz, wikipedia.org
