Podle četnosti výskytu konkrétních druhů dravých ptáků na našem území prý vidíme na obloze nejčastěji káně lesní, poštolku obecnou, jestřába lesního a krahujce obecného. Jenže… Co když je ten pták, který nás v popředí modravé oblohy právě zaujal, třeba sokolem? Nebo včelojedem, či luňákem? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli je od sebe rozeznáte.
Kdybychom dravce nechali být, bylo by jim lépe
Věděli jste, že stavy dravých ptáků u nás dosáhly minima na začátku 70. let 20. století? Od roku 1870 do roku 1970 přišla naše příroda o 90 % dravců (Brown 1976). Obloha samozřejmě také. A hlavní důvod? Civilizační tlak na přirozené prostředí dravců, ať již šlo o výstavbu, dopravu, lov, lesnictví nebo zemědělství. Je dost dobře možné, že pro mnohem vyšší četnost výskytu dravých ptáků je naši praprapředci od sebe rozeznávali mnohem lépe než my dnes. A světe div se, mezi negativní faktory odborníci řadí i vysoce odbornou činnost, jako jsou ornitologický výzkum, kroužkování a fotografování. Turistický ruch samozřejmě také koná své. Kdybychom prostě dravce nechali být, bylo by jim lépe.
)
Otrávení dravci a další nebezpečí
Delší dobu se také ví, že dravci hromadí ve svých tkáních cizorodé látky obsažené v kořisti. Inu jde o vrcholové predátory. Jevu se říká bioakumulace a například DDT dříve způsobilo třeba drastický úbytek především sokola stěhovavého. Svou roli však hrály také polychlorované bifenyly (PCB) a stále hrají těžké kovy, i když zrovna pohonné hmoty jsou již dávno bezolovnaté.
)
A další negativní vlivy? Především nadzemní elektrické vedení, na našem území je instalováno cca 750 000 takzvaných “sloupů smrti“. Dále jsou dravci hubeni automobilovou dopravou, ale také nárazy do staveb a prosklených stěn. Jediným pozitivním prvkem je dnes vlastně snížení odlovu, ale i to se s určitým omezením děje nadále. A často nelegálně. Dravci to prostě nemají vůbec lehké. I proto bychom se toho o nich měli snažit dozvědět více.
Současný stav našich dravých ptáků v číslech
Současný stav deklarují následující čísla. Sice je u nás nadále nejhojnějším druhem káně lesní, poštolka obecná, krahujec obecný a jestřáb lesní, jejich početnost však dosahuje pouze několika tisíc párů na druh. Když to srovnáme s cca jedenácti milionovou lidskou populací, je to docela k pláči. Ornitologové se však chlubí, že k hojně zastoupeným druhům dnes patří také moták pochop (cca 2000 párů) a včelojed lesní (cca 1500 párů). Zato ostříž lesní už je zastoupen pouze 200 až 300 páry, orel mořský a luňák červený cca 100 páry a luňák hnědý cca 60 páry podobně jako dříve hojný sokol stěhovavý. Potkat můžeme i raroha velkého v počtu cca 10 až 15 párů, za úspěch je považováno cca 5 párů orla královského a asi 2 páry orla křiklavého.
Když to všechno sečteme, může se po naší obloze potulovat proměnlivě v různých ročních obdobích až několik desítek tisíc párů dravých ptáků. Noční dravci se nepočítají, ti jsou samostatnou kapitolou, ale stejně jako ti denní na tom také nejsou jejich populace zrovna nejlépe. Prostě horních 10 tisíc ptačí říše, ovšem ve vážném ohrožení. Na rozdíl od lidstva.
Zdroj: prirodadokapsy.cz, casopis.ochranaprirody.cz, Wikipedia, kolmanl.info
Kvíz: Poznáte dravé ptáky na naší obloze? Nebo alespoň “při zemi“?
Poznat dravého denního ptáka podle jeho siluety na obloze není vůbec snadné, proto vám pomůžeme i jejich podobou zachycenou pomocí pořádných teleskopů. O jaké druhy se jedná?
