Límcovka obří, nový hit pro houbaře, zahrádkáře i pěstování v pěstírnách

Límcovku obří můžeme pěstovat ve dvou kmenech. Jeden má barvu klobouku červenohnědou (kmen Vinnetou) a druhý žlutou (kmen Gelbschoph). Kmen se žlutými klobouky je dnes dokonce pěstován častěji, byť právě červenohnědá barva klobouku je pro tuto límcovku typická. Lupeny límcovky obří jsou u mladých plodnic šedé, později čemofialové, to bychom ale již plodnice se zcela rozevřenými klobouky sklízet neměli. U mladých plodnic je klobouk podvinutý a lupeny kryje plachetka. Ta se pak trhá a zůstane po ní na třeni dvojitý prsten s rýhováním na straně přivrácené k lupenům. A právě toto rýhování dalo houbě jméno vrásčitoprstenná. Třen plodnic je bílý a rozšiřuje se směrem k bázi. Někdy má dokonce až hřibovitý tvar. Třeň je dlouhý 6 až 25 cm, průměr klobouku může být až 30 cm a hmotnost plodnic bývá běžně až 1 kg. Přízvisko obří nenese tato houba náhodou.

Kromě límcovky obří se poměrně snadno pěstuje i hlíva, zato oblíbené žampiony jsou náročné z hlediska prostoru, technologie i času. Úprava slámy pro pěstování límcovky obří je poměrně jednoduchá a víc už toho pak límcovka příliš nepotřebuje. Nejlepší je sláma čerstvá, tedy pokud chceme založit houbovou kulturu na podzim, použijeme slámu z letní sklizně. Tuto slámu zvlhčíme na 70 až 75 % vlhkosti. Uděláme to tak, že například balík slámy máčíme jeden až dva dny ve vodě, slámu lze také kropit na zpevněné ploše ve vrstvě 20 až 30 cm po dobu 4 až 6 dnů, přičemž slámu několikrát přehážeme. Urychlit můžeme máčení poléváním slámy horkou vodou a poté ji ještě jeden až dva dny párkrát za den kropíme vodou studenou. Menší množství slámy lze dokonce napěchovat do vodotěsného pytle či sudu, prolít horkou vodou a nechat ji pak ve vodě den až dva. Že je sláma správně navlhčená poznáme tak, že změkne, získá sytější žlutou barvu až žlutohnědou, načež při stisknutí stébla mezi prsty vyteče kapka vody.

Další články o pěstování hub v zahradě:

• Houby v zahradě, to nejsou jen žampiony, hlívy a vatovec obrovský
• Vypěstujte si houby na zahradě

Po dostatečném namočení slámy sadbu límcovky se slámou rovnoměrně promícháme. Límcovka obří nesnáší přímé slunce, proto hledáme jakékoli stinnější místo. Využít lze i zastíněný záhon, místo pod hustě olistěným stromem, ale i kolnu, stáj či jiný vnitřní prostor, případně venkovní přístřešek. Pokud chceme sadbu v záhonu, je třeba vykopat zeminu do hloubky přibližně 25 cm. Šířka záhonu by měla být cca 80 cm až metr kvůli přístupu, abychom nemuseli po ploše šlapat. Vlastně ani nesmíme. Na dno jámy uložíme polyetylénovou fólii či prkna a stěny ohradíme prkny. Využít lze i staré nepoužívané pařeniště, ale také dřevěné bedny a papírové krabice od ovoce či zeleniny.

Ale zpět záhonu. Namočenou slámu se sadbou uložíme přibližně do vrstvy silné cca 20 cm a lehce tuto hmotu udusáme. Na 1 m² záhonu je třeba přibližně 20 až 25 kg suché slámy, což jsou 2 běžné balíky. Jestliže jsme sadbu předtím se slámou nesmísili, umisťujeme ji přibližně do hloubky 6 až 8 cm ve sponu 20 cm, předchozí promísení se slámou je však lepší.

Nakonec zakryjeme slámu se sadbou například balícím papírem, případně několika vrstvami novin, načež povrch zakryjeme nejlépe jutovinou a zatížíme. Tento materiál může pomoci s lehkým vlhčením záhonu bez potřeby odkrývání. Pozor však, voda během prorůstání mycelia již nesmí pronikat do slámy, jelikož podhoubí by se špatně rozrůstalo. Období prorůstání podhoubí je dlouhé přibližně 4 až 6 týdnů, přičemž by v této době teplota neměla být vyšší jak 25 °C. Také z tohoto důvodu se kultury límcovky obří obvykle zakládají na jaře od dubna do květena či na podzim okolo půlky září. Při jarní sadbě získáme první sklizeň přibližně za dva měsíce, při té podzimní nám podhoubí proroste slámou do příchodu mrazů a první sklizně se dočkáme na jaře přibližně od konce dubna.

Že je sláma myceliem správně prorostlá poznáme tak, že pěstební místo příjemně voní po houbách a bílá jemná houbová vlákna spojují jednotlivá stébla. Ovšem mohou se v kultuře objevit i plísně, nejčastěji zelená plíseň rodu Trichoderma, plísňové shluky však mohou být i černé.

Přibližně po šesti týdnech je třeba kulturu zakrýt zeminou ve vrstvě silné 4 až 5 cm. Jako materiál volíme nejlépe směs rašeliny, listovky a zahradní zeminy v poměru 1:1:1. Je důležité, aby krycí substrát dobře jímal vodu, měl drobtovitou strukturu a pH neutrální až slabě kyselé. Od okamžiku zakrytí kultury substrátem (zeminou) udržujeme zeminu stále vlhkou, zaléváme však opatrně, voda nesmí protékat do slámy. První plodnice se nám pak na povrchu objeví po přibližně čtrnácti dnech.

Nejlepším okamžikem pro sklizeň plodnic je stav, kdy ještě mají uzavřené klobouky, případně se klobouky teprve začínají otevírat. Plození se dočkáme v tzv. vlnách dlouhých 5 až 7 dní. Odstup mezi těmito vlnami je přibližně 2 až 3 týdny. Jakmile však venkovní teploty klesnou pod 10 °C, vytváření nadzemních plodnic se zastaví. A pozor, před mrazy je třeba pěstební plochu zakrýt alespoň 30 cm silnou vrstvou slámy a fólií, načež fólii zatížíme prkny. Na jaře zákryv odstraníme a můžeme čekat na další úrodu.

Chuť plodnic je nenápadná, lehce houbová. O vůni se říká, že je lehce ředkvová, případně křenová. V kuchyni přitom využijeme celou plodnici, čili klobouk i třeň. Navíc lze pokrájenou houbu i sušit. Hlavní předností je univerzální využití plodnic, používají se podobně jako žampiony, nakonec jsou plodnice žampionům svým tvarem podobné. Tvrdé a neotevřené klobouky můžeme plnit, větší klobouky obalíme v trojobalu a smažíme, třeně pokrájíme do polévky, pokud nám zbudou či do různých směsí připravovaných na pánvi. Různé zdroje dokonce uvádí, že jde o velmi chutnou houbu, dokonce chutnější, než jsou žampiony. Hodí se také do omáček, gulášů, polévek apod. Anebo třeba i na pizzu. Co však víc, v seznamu zdraví prospěšných hub zabírá límcovka obří pevné místo.

Z jednoho m² pěstební plochy získáme ročně 4 až 10 kg plodnic. Ohromnou předností límcovky obří také je, že příliš netrpí chorobami. V kultuře se mohou objevit konkurenční houby (nejčastěji plísně nebo plevelné houby, např. řasnatka zední, hnojníky a kropenatce). K tomu však dochází nejčastěji při použití staré slámy, proto se má použít sláma nová a to nejlépe hned na podzim. Nejčastěji však bývají plodnice límcovky obří napadány živočišnými škůdci (slimáci, sviňky zední, chvostoskoci a jiní). A kdo je trochu seznámen se světem psychotropních hub, měl by vědět, že výskyt plevelného kropenatce vůbec nemusí být považován za plevelný.

Pokud vše neuděláme tak správně, jak jsme výše uvedli, i tak je vysoká pravděpodobnost, že se vám sadba límcovky obří chytne. Dokonce i ve staré promáčené slámě stodoly se strženou střechou.

Jistý houbař našel v přírodě a publikoval v médiích límcovku obří, která vážila 1,32 kg a její klobouk měl průměr téměř 40 cm. Jinak si ale domů přinesl celkem cca 10 kg této houby, která je v naší přírodě vzácná, respektive se v lesích vyskytuje pouze ojediněle.

Zdroj: vseozahrade.eu, wikipedia.org, prima-receptar.cz, slovacky.denik.cz