Mnoho podob kopřivy

Pro mnohé z nás je kopřiva obyčejným plevelem, který je obtížné odstranit ze zahrady a dokáže velmi nepříjemně popálit. Pro jiné jde o rostlinu, která najde v domácnosti mnohé využití, především pak jako léčivka, ovšem i v pokrmech v podobě nadrobno nasekaných listů. A pro další z nás je kopřiva okrasnou rostlinou mnoha barev, panašování a podob, která nejenže nežahá, ale je prostě neopakovatelná.

Kopřiva dvoudomá

V kopřivách se skrývá neskutečná léčivá síla, ovšem i kuchařský pomocník. V Čechách je nejhojnější kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), méně rozšířena je kopřiva žahavka. Jde o statnou a vytrvalou bylinu (zahradníci a zemědělci říkají plevel, zatímco botanici bylina), která může dorůstat do výška až 1,5 metru. Má přímé a nevětvené lodyhy a řapíkaté listy, které jsou široce vejčité a pilovitě zubaté. Celá rostlina je pokryta žahavými chloupky, které obsahují směs tří chemických látek - histamin, acetylcholin a serotonin. A právě serotonin zvyšuje účinek zbylých dvou látek. 

Přírodní síla kopřivy

Kopřiva prý dovede léčit kloubní revmatismus (ve středověku se postižená místa šlehala výhony kopřivy, čímž se zlepšilo prokrvení a zvýšila látková výměna v kloubech). Ovšem dovede toho mnohem víc!

Sbírá se list nebo nať, méně často již oddenek či květ. Nejčastěji se kopřiva sbírá od jara do září. Nejvyšší množství účinných látek obsahuje v dubnu a květnu, kdy jsou rostlinky ještě mladé – ne náhodou se nasekaná kopřiva přidává do velikonoční sekané. Kopřiva se nesmí při dopravě na místo sušení ani při sušení zapařit (pokud se zapaří, poznáme to tak, že její výhony zčernají). Kopřivu je třeba sušit zvolna a při teplotách nižších než 50 °C. 
Listy kopřivy obsahují chlorofyl, minerální látky, flavonoidy, organické kyseliny, sacharidy, vitaminy, aminokyseliny, glukokininy a fytoncidy, ale i další užitečné látky. Kopřivu podáváme v podobě odvaru či nálevu. Vhodná je koncentrace jedné čajové lžičky sušených kopřiv na 1 šálek vody. Denně bychom měli vypít 3 takové šálky. 
Přečtěte si samostatný článek o využití kopřivy jako potraviny, léčivky nebo kosmetického přípravku.

Na jaké neduhy použijeme kopřivu?

• Kopřiva povzbudí organismus, jelikož obsahuje velké množství chlorofylu
• Obzvláště je kopřiva vhodná k jarní detoxikaci organismu
• Kopřiva podporuje vylučování moči 
• Funguje jako vynikající „startér“ redukční diety
• Potlačuje chudokrevnost a léčí další choroby krve – čistí krev, zároveň zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů
• Je výborným antirevmatikem
• Pomáhá při boji se záněty a funguje i jako antibiotikum
• Pomáhá nám při průjmech
• Dovede mobilizovat imunitní systém
• Umí potlačovat alergie
• Pomáhá nám s ekzémy
• Potlačuje bolesti hlavy a migrény
• Podpoří funkci slinivky a vaječníků
• Pomáhá jako doplňková léčba při onemocnění jater, žlučníku a ledvin
• Zvyšuje mužskou plodnost
• Podporuje laktaci maminek
• Pomáhá při nadměrné tvorbě lupů a při vypadávání vlasů
• Je též účinná proti pocení

Kopřiva do kuchyně, ale i v pivnici

Kopřiva je výborná k výrobě špenátu, bramborového salátu, sekané, omelet, pesta, do nádivky, ale i k okořenění polévek. Dráždivá látky, které nám podráždí pokožku při žahnutí, se deaktivují tepelnou úpravou (vařením, louhováním v horké vodě, sušením, ale i po pouhém vložení do studeného nálevu a vyluhování –například v alkoholu či oleji. Z kopřivy se dokonce vyrábí velikonoční pivo! A ne náhodou je světle až tmavě zelené – kopřiva obsahuje ohromné množství chlorofylu.

Okrasné africké kopřivy – kopřivěnky, pochvatce

To zase kopřiva africká, čili pochvatec, kopřivěnka (Coleus) nás nikdy nežahne, ovšem přímo se na tyto kopřivy přilepí naše pohledy. Dosahuje takové barevné pestrosti, jako snad žádná jiná květina na světě. Africké kopřivy můžeme pěstovat na zahradě i v interiéru, na balkónu i okenním parapetu-
Kopřivěnka ale není přímou příbuznou kopřiv, nýbrž nepálivých hluchavek! A byla vyšlechtěna do tolika nádherně vybarvených odrůd, že až přechází zrak. Především jsou kopřivěnky pověstné svým panašováním. Jako by zde malíř maloval pokaždé jiný obraz. Ovšem najdeme je i jen sytě zelené či v jiném barevném odstínu. 
Kopřivěnky se pěstují velice snadno. Kromě zálivky se o ně vůbec nemusíme zajímat. Tyto rostliny jsou vhodné i pro naprosté začátečníky. Kopřivěnky jsou sice zdobné pouze listy, ovšem takovým způsobem, že mnohé rostliny zdobné květy za nimi silně pokulhávají.

Vhodným stanovištěm je pro tyto rostliny na zahradě přistíněné místo, ale i místa slunná. Ovšem pozor, před příchodem mrazů chce do tepla, do interiéru. Tato rostlina vyžaduje bohatou zálivku a je hodně vodnatá, ovšem jinak není jakkoli náročná. Má též ráda vyšší letní teploty – inu Afričanka. Pokud ji vysadíme přímo na slunce, může blednout, právě v polostínu nejvíce vynikne nádherná kresba listů. Květy kopřivěnky jsou nenápadné a my je většinou vyštipujeme, ale nemusíme. 

Nádherné listy

Okázale pestré, fantasticky zbarvené listy, mají po svém obvodu hrubé pilování. Jejich zeleň je doplněna bílým, žlutým a červeným panašováním, ale i dalšími odstíny, temnějšími – až do hnědé. Zcela běžně se na listech setkáme s různobarevnými kresbami a obrazci.

Množení kopřivěnky

Dříve se tyto rostliny hlavně řízkovaly, ovšem můžeme je množit i semeny, která vyséváme v březnu do truhlíku a na záhon již vysazujeme silné sazenice. Pokud tuto rostlinu pěstujeme jako pokojovku, dáme ji v létě klidně ven a před mrazy zase ukryjeme dovnitř. Nádherná je výsadba různých druhů kopřivěnek vedle sebe – podobně jako je tomu u chryzantém, které jsou naopak zdobné záplavou různobarevných květů. 

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.magazinzahrada.cz, www.wikipedia.org, www.shutterstock.com