Modřenec v zahradě i truhlíku

Pokud shrneme přednosti modřenců (Muscari Mill.), rodu jednoděložných rostlin z čeledi chřestovité (Asparagaceae), můžeme říci následující: modřence zpestří zahradu časně zjara nádhernou záplavou modrých květů (mohou být i růžové či bílé), pěstovat je přitom můžeme na záhonech i v nádobách, mohou tvořit i závěsnou dekoraci, která ozdobí balkón či terasu, ale i byt.

Jak jsme již zmínili, modřence nekvetou jen modře (Muscari aucheri 'White Magic´, aucheri ´Sky Blue´), ale i růžově (Muscari ´Pink Sunrise´) a bíle (Muscari botryoides 'Album'). Modřence jsou vytrvalé pozemní cibuloviny, jednodomé, s oboupohlavnými květy. Listy mají v přízemní růžici (po 2 až 7), jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele mají listy modřenců celokrajné, nejčastěji čárkovité, ploché či žlábkovité, ztlustlé, se souběžnou žilnatinou. Květy modřenců tvoří vrcholové hrozny, na bázi květních stopek najdeme drobné listeny, mohou ale chybět. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), které jsou téměř po celé délce srostlé v baňkovitou až válcovitou okvětní trubku. Ta je zpravidla modrá, vzácně pak bělavá, fialová či růžová. Dokonce existují i dvoubarevně kvetoucí modřence.

Cca 30 druhů modřenců je rozšířeno v Evropě, jihozápadní Asii a severní Africe, u nás rostou 4 druhy a 1 druh nepůvodní. Pouze na jižní Moravě najdeme původní modřenec širolistý (Muscari botryoides) a modřenec hroznatý (Muscari neglectum), jinde na našem území může být zplanělý ze zahrádek. Modřenec hroznatý přitom patří mezi silně ohrožené druhy. Nepůvodní je v ČR Modřenec arménský (Muscari armeniacum), ovšem je velice oblíbený v zahrádkách a často zplaňuje. V teplejších oblastech roste modřenec chocholatý čili modravec chocholatý (Muscari comosum, syn.: Leopoldia comosa) a silně ohrožený druh modřenec tenkokvětý neboli modravec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum, syn.: Leopoldia tenuiflora).

Jako okrasná rostlina je u nás modřenec pěstován již od 16. století. Hodí se do záhonů s jarními cibulovinami, na skalky, obruby, pod keře či stromy jako podsadba. Snadno též zplaňuje v travních plochách. Jelikož každá rostlina modřence vypadá jako miniaturní hrozen, ovšem nikoli převislý, ale situovaný opačně, navíc silně připomíná hyacinty, říká se mu též hroznový hyacint (grape hyacinth, Traubenhyazinthen).

Modřence symbolizují pokoru a skromnost. Nakonec, pokud je chcete obdivovat, musíte si kleknout, jak jsou tyto rostliny malé. Latinské jméno Muscari pochází z řeckého slova pro pižmo a opravdu některé druhy modřenců mají podobné aroma.

Modřence jsou velmi otužilé květiny odolávající mrazu a s minimálními nároky na pěstování. Jejich cibule můžeme nechat v půdě i přes zimu. Prostě modřence vysadíme a dál se o ně již nestaráme, načež se nám začnou rozšiřovat po záhonu a do jeho okolí. Každý rok jich vykvete více a více. Nízce rostoucí modřence dorůstají do výšky 10 až 25 centimetrů, z každé cibulky přitom vyroste více než jeden hrozen květů. Chcete-li si modřence teprve vysadit, musí jít cibulky do půdy na podzim před prvními mrazíky, abyste se prvních květů dočkali již příští jaro.

Kromě krásy květů mohou modřence překvapit i nádhernou vůní, ale ne ty druhy, které páchnou po pižmu. Volte odrůdu Muscari aucheri „Blue Magic“, Muscari armeniacum „Blue Spike“, Muscari botryoides „Album“ a nebo Muscari macrocarpum „Golden Fragrance“. 

Jestliže nemáte zahradu a přesto po modřencích toužíte, jednoduše si cibulky vysaďte do truhlíku, nejlépe odrůdu Muscari armeniacum. Modřence přitom můžeme kombinovat například se sasankami, narcisy a tulipány. V záhonec je ideální vysazovat skupiny nejméně 25 cibulek blízko sebe, které pak lépe vyniknou. Samotné drobné květinky by byly mezi ostatními příliš utlačeny. Pokud však chcete a chybí vám v zahradě potůček, vysázejte si z modřenců třeba právě kousek potoka.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, ireceptar.cz, shutterstock.com, pixabay.com