Banánovníky vypadají na první pohled jako typické tropické rostliny. Jejich habitus má nepopiratelně tropický ráz. Přesto ale existují druhy banánovníků, které u nás lze v nižších a teplejších polohách pěstovat v zahradě celoročně, dokonce vám budou plodit banány. A pěstování banánovníků v zahradě má ještě jeden význam, banánovníky totiž zabírají v interiérech příliš mnoho místa. Pokud je pak chceme v sezóně letnit venku, bývá dost složité přemístění objemných a těžkých květináčů.
3 asijské druhy rostoucí v klimatických podmínkách podobných střední Evropě
Když navštívíte třeba tropický botanický skleník zámku v Lednici, kde dorůstají místní banánovníky ohromujících rozměrů, dojde vám, že pěstovat tyto rostliny v bytě není zrovna nejlepší nápad. Jenže banánovníky a v zahradě? Kromě teplomilných tropických druhů existují i druhy a odrůdy do určité míry mrazuvzdorné, poohlédnout se však musíme po Asii. Z Himálaje pochází druh Musa sikkimensis, z Číny Musella lasiocarpa a z Japonska Musa basjoo, který je pro naše zahradní banánovníkové experimenty využíván nejčastěji. A také je prodejci nejhojněji nabízen.
)
Zimu přežijí, ale zdobit budou zahradu zase až od jara
Každý z uvedených druhů vyžaduje chráněné jižní, slunné stanoviště a dostatečně humózní, vlhčí půdu. Snesou i přistínění, slunné stanoviště je však lepší. Když přidáme mírnou pravidelnou zálivku (půda nesmí vyschnout, přemokřená půda však také není vhodná) a vydatné hnojení, bude se banánovníkům v zahradě dařit. Ovšem před zimou nás čekají ještě 2 důležité zákroky. Za prvé ořezání listů, které nejsou mrazuvzdorné (snesou teploty jen do 0 °C) a za druhé tepelná ochrana kmínku (pseudokmenu), který snese teploty až -6 °C. Zábal kmínku můžeme vytvořit ze suchého listí, slámy a jiných materiálů. A pozor, izolační vrstva musí být po celé délce pseudokmenu silná alespoň 30 cm a neměla by provlhnout. Kořeny dokonce snesou mráz až -15 °C, přesto je i pro ně lepší potřebná nastýlka například z listí.
)
Musa basjoo
Musa basjoo je ve světě nejčastěji pěstovaný druh banánovníku, nejen u nás. A jelikož pochází z Japonska z oblastí, kde jsou teploty podobné klimatu ve střední Evropě, můžeme to s jeho pěstováním v zahradě rozhodně vyzkoušet. Někteří pěstitelé dokonce nepřistupují k tepelné ochraně pseudokmenu, ale vytváří okolo rostliny zbavené listí jakousi bednu zateplenou např. polystyrenem, krytou před deštěm a vyplněnou dalším tepelným izolantem (třeba senem či slámou).
)
Nepravý kmen banánovníků je dutý, proto se dovnitř nesmí v zimě dostat vlhkost. V sezóně hnojíme hnojivem s vyšším obsahem dusíku, při výsadbě používáme dlouhodobě působící hnojivo. Půda nesmí ve vegetačním období nikdy vyschnout, nesmí však být ani přemokřena. Když bude mít tento banánovník vhodné podmínky, může dorůst výšky až čtyř metrů a za teplot vyšších jak 15 °C poporoste až o 15 centimetrů týdně. Prvních malých plodů se dočkáte po třech až čtyřech letech.
A pozor, pokud není cílem vašeho pěstování banánovníku dosažení plodů, stačí každoročně zazimovat jen podzemní oddenky. Je to o dost jednodušší, na jaře rostliny vždy obrazí a my je vlastně pěstujeme jako teplomilnější trvalky. Na zimu oddenky přikryjeme třeba vrstvou listí a chvojí, kterou na jaře zase odstraníme. Pozor však, i v tomto případě nesmí voda pronikat do zbytku pseudokmenu, dutinu musíme dostatečně ochránit. Rostliny odzimováváme na jaře postupně a začneme s tím až v době, kdy již nehrozí přízemní mrazíky.
)
)
)
)
Musa sikkimensis
Musa sikkimensis je taktéž do určité míry mrazuvzdorný druh, který pochází z podhůří Himálaje. Pro venkovní pěstování v oblastech s chladnějšími zimami byla vyšlechtěna odrůda 'Red Tiger', jejíž sytě zelené listy mají červené žíhování na horní straně, na spodní straně pro změnu najdeme rudé zbarvení po celé ploše. Musa sikkimensis dorůstá výšky až pět metrů a oddenky tohoto druhu vydrží teploty až –12 °C. Pokud tedy hrozí velké mrazy, je třeba pseudokmen s ořezanými listy, případně oddenky se zbytkem pseudokmene, důkladně zazimovat a ochránit před vlhkem. To je pro všechny odolnější druhy banánovníků stejné. Plody Musa sikkimensis dorůstají délky až 15 cm, v době zralosti jsou zelené až hnědé a chutí připomínají melouny. V dužnině najdeme mnoho černých semen.
)
)
)
)
Musella lasiocarpa
Musella lasiocarpa, čili banánovník lotosový (jinak též čínský trpasličí, čínský žlutý a zlatý lotosový), pochází z Číny, kde roste v nadmořských výškách 2500 metrů. Má velmi silný pseudokmen, ze kterého vyrůstají až 80 centimetrů dlouhé listy dosahující až do výšky 1,5 metru. Banánovník lotosový též výrazně kvete, přičemž žluté květy mají tvar lotosu. Skvělé též je, že květy vydrží na rostlině až 9 měsíců a někdy dokonce i rok, to bychom však museli tento banánovník pěstovat v interiéru na dostatečně světlém stanovišti. Květů se dočkáme poprvé ve druhém až třetím roce pěstování. Tepelná izolace je v zimě opět nezbytná, pokud však chcete tuto rostlinu jen letnit, udržujte ji v zimě v místnosti o teplotě +10 °C.
)
)
)
)
Tvarem stromky aneb jak banánovníky matou
Tvarem sice banánovníky připomínají stromky, jde však o takzvané pseudokmeny, které jsou uvnitř duté a právě dutinou prorůstají nové stočené listy. Tajemství zazimování pseudokmenů je v tom, že bude rostlina každým rokem mohutnější a silnější. Pokud zazimujeme jen oddenky (seřízneme nejen listy, ale i pseudokmen), na jaře rostliny vždy obrazí, ale každým rokem jsou přibližně stejně velké. Navíc nekvetou a neplodí.
)
Čeleď banánovníkovité
Čeleď banánovníkovité (Musaceae) zahrnuje 2 až 3 rody a přibližně 35 druhů jednoděložných rostlin. Přirozeným areálem výskytu jsou tropy Afriky, Madagaskaru, jižní až jihovýchodní Asie a také severní Austrálie. V Jižní Americe jsou rostliny jen pěstovány, nejsou zde původní. Původní druhy banánovníků obsahují v plodech mnoho semen, což ale neplatí pro banány, které se u nás prodávají. Jde totiž o bezsemenné bobule, čili sterilní triploidy, které lze rozmnožovat pouze vegetativně.
Zdroj: cesketropy.com, exotickazahrada.cz, denik.cz, rozhlas.cz, abecedazahrady.cz, Wikipedia, starkl.com
)
