V zimě – obzvláště když zasněží – není vlastně třeba na zahradě cokoli dělat, snad právě s výjimkou úklidu sněhu ze zpevněných ploch. Jsou však mnohé činnosti, které dělat můžeme a které jsou pro zahradu dokonce velmi prospěšné. Zapomeňte na pouhou pravidelnou přípravu palivového dřeva. Co právě nyní zahradě prospěje? A jak se můžeme právě v únoru připravit na novou sezónu?
Zahrada v zimě sice spí, ovšem to neznamená, že nás musí nechat až do jara zcela chladnými. Samozřejmě si můžeme v zimě opravit, zakonzervovat a připravit nářadí a zahradní techniku, nakoupit substráty a hnojivo, osivo a pokud zrovna nemrzne a není všechno pod sněhem, poopravit bednění kompostu, pařeniště, skleník atd. Můžeme též krmit ptáky – ovšem nesmíme zapomenout na pítko. Postupně si též lze připravit mulč, pokud topíte palivovým dřevem a sami si jej doma připravujete. Piliny, kůra, staré seno a sláma, štěpka – to všechno lze míchat dohromady na jednom místě a později pak použít jako mulč. Neměli bychom zapomenout, že na jaře začne ten správný „zahradní frmol,“ obzvláště na užitkové zahradě, a právě ke konci zimy si již můžeme s mnohými pracemi naběhnout a usnadnit si tak začátek vegetačního období.
Řez ovocných dřevin
Na prvním místě je řez ovocných stromů, který je dobré provádět v únoru a březnu, čili v předjaří. Samozřejmě ale vždy v době, kdy příliš nemrzne (při teplotách nad -8 oC) a rány je třeba ošetřit sadařským voskem. Řez snadno přerušíme a vrátíme se k němu zase po opadnutí největších mrazů. Cílem tohoto článku není vysvětlit správný řez ovocných dřevin, informací na toto téma je plný internet, knihkupectví a časopisy.
Zimní řez ovocných dřevin
Využití dřevního popela
Popel z palivového dřeva (s výjimkou větších nespálených kusů), dřevních briket, štěpky a pelet, je dobré sypat na záhony, klidně i na ty zasněžené – sníh později roztaje a my popel zaryjeme hlouběji, nebo na povrchu jen rozhrneme. A popel můžeme sypat i na travní plochy, jen je třeba jej v tomto případě více rozhazovat. Popel obsahuje mnoho draslíku a vápníku, respektive má podobné chemické vlastnosti jako vápno, kterým se zavápňují pozemky s kyselejší půdou. Provádíme tak přirozenou neutralizaci, aniž by nás to cokoli stálo.
Moč a záhony
Většina z nás tuto možnost nemá, či si ani nechce připustit, prostě používá záchod a splachuje, ovšem je dobré kropit v zimě záhony močí. Tuto radu si samozřejmě přeberte po svém, ale moč obsahuje dusík a fosfor a navíc je zcela sterilní – pokud se poraníte někde v divočině a nemáte nic jiného po ruce, dezinfikuje rány. Moč je prostě po naředění výborným tekutým, přírodním hnojivem – pokud jste samozřejmě zdraví. A jestliže je záhon zasněžený - „vodní ředidlo“ již na něm leží a stačí tedy už jen přidat moč. Nic nás to nestojí a než jít do domu a zouvat se, je jednodušší zdarma pohnojit a pokud vám vadí pohled na pohnojené místo, stačí je zahrnout sněhem. Moč se též hodí pod zamulčované stromky a keře (uhlíkatá hmota mulče na sebe moč natáhne) – ne nadarmo si domácí zvířata vybírají právě taková místa – příroda je prostě chytrá a neplýtvá ničím. Samozřejmě tato rada platí především pro pány –dámám by mohla být až příliš velká zima.
Obzvláště z palivového dřeva zbude spousta popela, tak proč jej nevyužít?
Rytí záhonů
Pokud jste některé záhony nestihli zrýt na podzim, je vhodná doba právě ke konci zimy, pokud nemrzne (půda by byla příliš tvrdá). Též je vhodné zapravit do země hnojivo – ovšem nejlépe rychleji se rozkládající organické – například koňský hnůj. Ten navíc půdu svým rozkladem zahřívá a my budeme moci do půdy vysévat a vysazovat dříve. Je též vhodné právě nyní založit nové záhony a travní drn klidně zarýt do půdy. Předjarní rytí je obzvláště důležité pro těžké jílovité půdy – v jejich případě se doporučuje rýt dvakrát – na podzim a podruhé právě v předjaří.
Shromažďování organické hmoty
Organickou hmotu shromažďujeme celoročně. Co smí jít na kompost, to v žádném případě nepatří do popelnice – jde o využitelný bioodpad. Ovšem právě v zimě nám přibudou piliny, kůra a štěpka, pokud topíme palivovým dřevem, respektive biomasou. Část lze dát do kompostu a část použijeme spolu se starým senem a slámou k výrobě mulče. Organickou hmotou se nevyplatí plýtvat, jelikož v obchodě zaplatíme za každý pytel nemalé peníze.
při předjarním rytí záhonů zároveň vpravujeme rychleji se rozkládající organické hnojivo
Na jaře využijeme kompost k obohacení záhonů - stačí jen prosít
Rozbor půdy
Pokud chcete přesně vědět, co chybí právě půdě na vaší zahradě, nechte si nyní udělat její rozbor. Nejenže vám rozbor poradí, jaké živiny a stopové prvky v půdě chybí a jaká je její zásaditost či kyselost, ale též odhalí toxické látky v půdě. Rozbor navíc získáte za cenu od cca 500 korun včetně doporučení, jak postupovat – čím půdu obohatit a jak zbavit toxinů. Vzorek půdy odeberte nejlépe při oblevě několika vpichy na různých místech do hloubky 30 cm. Při šesti různých vpiších tak získáte cca 0,5 kg půdy, tu smísíte dohromady a odvezete do laboratoře, případně pošlete.
Řez roubů
Ještě v únoru (nejlépe na konci prosince až konci ledna) lze odebírat rouby ovocných stromů. Tyto rouby se na jaře štěpují na podnože a nebo na již vzrostlé stromy. Rouby se odebírají z jednoletých výhonů a měly by být silné alespoň jako obyčejné tužka a dlouhé cca 15 cm. Rouby uložíme do sklepa tak, že je v bedýnce z půlky zasypeme pískem.
Osivo a sadba
Již nyní je vhodná doba k výběru osiva a výsevu některých plodin pro přípravu sadby v interiéru. Též můžeme otestovat starší osivo, zda vůbec bude klíčit a podle toho se pak zařídíme. Semínka testujeme v misce či na talířku s navlhčenou vatou. Snadno je tak vidíme a spočítáme si procentuální klíčivost. Když například zjistíte, že je pouze padesáti procentní, bude třeba na jaře vysít dvakrát tolik semen, nebo raději koupit nová.
Rouby na podnoži
Vrbové proutí
Kdo rád vyrábí různé předměty z vrbového proutí, měl by je nařezat právě nyní. Kromě různých košíků a ošatek z něj můžeme vyrobit i pletený vyvýšený záhon, pergolu, či kompost. A pozor, pokud pletené prvky z vrby zasadíme silnějšími konci do země, uchytí se, zazelenají a porostou. A vůbec to nemusí vypadat špatně, ba naopak. Ne nadarmo je znám starý zvyk vysazovat do země velikonoční pomlázku –buďto na vlhčím místě a nebo se zaléváním. V únoru a březnu též odebíráme vrbové řízky. Na jaře je pak zapíchneme do země na vlhčím místě, kde zakoření.
Kácení stromů
Pokud vám již na zahradě nějaký strom překáží, nebo je již starý a nemocný, budeme se k němu přesto chovat uctivě a „usmrtíme jej právě v zimě“ - v období vegetačního klidu. Vzniklý pařez se nám může na zahradě hodit (předem si promyslete jeho výšku), nebo jej lze vykopat, vytrhnout (třeba traktorem –postačí kus řetězu) a nebo odfrézovat. Na pařez lze též na jaře naočkovat třeba hlívu ústřičnou – její úroda později obohatí naši kuchyni a hlíva pařez postupně „spase,“ rozloží jej.
Dřevo z pokáceného stromu využijeme - to ovocné je vyschlé ideální k uzení
Ochrana rostlin před mrazem
Ochrana rostlin před mrazem platí pro celou zimu a pokud jste to dosud neudělali, zřejmě je již pozdě. Přesto to ale můžete zkusit. Obzvláště mráz bez sněhu mnohým rostlinám vadí. Proto k nim přihrneme mulč a překryjeme je vrstvou chvojí a nebo geotextilií.
Plánování
Právě v zimě je vhodná doba na plánování výsevu a sadby užitkových a okrasných rostlin a dřevin, ale i k plánování změn v koncepci a vzhledu zahrady. Studujte, kreslete malujte, rýsujte, počítejte … A pokud si nevíte rady, poraďte se s odborníky.
Přihrnování sněhu
Sníh přihrnujeme ke stromkům a keřům, ale též rozhazujeme po záhonech, skalkách a zatravněných plochách. Tento vynikající protimrazový izolant nás při oblevě vždy odmění bohatou závlahou. Pokud je zima chudá na srážky a zrovna nemrzne, je též dobré zalévat alespoň ovocné dřeviny – ocení to a na rozdíl od těch sousedů nás odmění bohatší úrodou. Více závlahy pomůže na jaře při startování růstu rostlin po zimním spánku.
