V uplynulém týdnu jste se ve stavební poradně zajímali například o provozování kiosků v Unimo buňkách či maringotkách.
Dotaz na téma: Provozovna rychlého občerstvení v Unimo buňce
Dotaz: Dobrý den, mám na stavebním pozemku umístěné dvě „Unimo“ buňky s tím, že jsem jejich umístění neohlásila na stavebním úřadě. Chtěla bych v těchto buňkách provozovat rychlé občerstvení. Na udání některého snaživce ze sousedství dorazila paní ze stavebního úřadu na prohlídku staveniště a sdělila mi, že musím buňky odstranit, že mi je dodatečně možná povolí, když ale požádám o stavební povolení s tím, že součástí žádosti musí být projektová dokumentace od autorizovaného projektanta. Prosím, můžete mi sdělit, jestli je umístění „Unimo“ buňky a následné užívání záležitost, která vyžaduje stavební povolení? Přijde mi to absurdní, když podstatě nic nového nevytvářím. Jen tyto buňky obložím dřevem a vybuduju v nich záchod s napojením na vodu a kanalizaci. Přece nemůže úředník chtít stavební povolení na něco, co je vlastně vyrobeno k tomu, aby plnilo funkci stavby. Navíc mi není úplně jasný, co bude projektant na „Unimo“ buňce projektovat. Když to má vlastní konstrukci, elektro rozvody. Nestačí ohlášení? Podle oné úřednice prý nestačí, protože to má pobytovou místnost. Děkuji moc za odpověď. RŠNaše odpověď: Buňky jsou výrobky, které jsou určeny k více účelům. Jejich umístěním na pozemku a využitím pro provozovnu rychlého občerstvením se tyto buňky stávají výrobkem plnícím funkci stavby a podléhají tak, ve smyslu stavebního zákona, schválení stavebního úřadu. V případě, že byly buňky umístěny na pozemek bez schválení stavebním úřadem a ten tuto skutečnost zjistí, musí s jejich vlastníkem zahájit „řízení o odstranění stavby“ (podle ustanovení § 129 stavebního zákona). V případě, že vlastník stavby prokáže, že je stavbu možné (v souladu s ustanovením odst. 2 § 129) dodatečně povolit, zahájí stavební úřad na jeho žádost řízení o dodatečném povolení stavby. K žádosti o dodatečné povolení stavby je dle stavebního zákona nutné předložit m.j. i projektovou dokumentaci pro dodatečné povolení stavby, vypracovanou oprávněnou osobou.
Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro podnikání" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Změna užívání maringotky na kiosek občerstvení
Dotaz: Dobrý den, obracíme se na Vás s dotazem jak dále postupovat při změně užívání? Máme obestavěnou maringotku, která sloužila jako zázemí pro stavbu a chceme s ní udělat sezónní kiosek. Nachází se na vlastním pozemku o rozloze 4000 m2. Po 7 letech čekání byl pozemek změněn v územním plánu z bytové výstavby na občanskou vybavenost a služby. Jaké máme učinit další kroky, abychom mohli začít podnikat? Živnostenský list na „hostinskou činnost“ máme. Předem děkujeme za odpověď. ARNaše odpověď: V případě, že se jedná o „mobilní zařízení“, nepodléhá jeho umístění na pozemku schválení stavebního úřadu, vyjma případných přípojek, na které může být připojeno. Pokud zařízení není mobilní a jedná se o výrobek plnící funkci stavby, podléhá jeho umístění i realizace schválení stavebním úřadem a to i přesto, že tento již na pozemku stojí jako zařízení staveniště. Zřízení provozovny na pozemku musí schválit i dotčené orgány státní správy (hygienická stanice, hasiči, orgán ochrany životního prostředí atd.), jejichž stanoviska slouží jako podklad k případným schvalovacím řízením stavebního úřadu.
Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro podnikání" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Vynětí pozemku ze ZPF pro stavbu RD
Dotaz: Dobrý den, část parcely u rodinného domu, kde bychom chtěli postavit dům nový, je zanesena v seznamu BPEJ. Na který úřad se obrátit s vyjmutím z tohoto seznamu a jak velkou finanční částku si máme připravit? JPNaše odpověď: Orgánem ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) jsou odbory životního prostředí městských úřadů (magistrátů měst). Výpočet odvodů, a tedy i částky určené k zaplacení za zábor zemědělského půdního fondu, provádí oprávněné osoby, jejichž seznam obdržíte na příslušném orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Finanční částku určenou za odvod ze ZPF se tedy dozvíte po jejím výpočtu.
Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Nástavba RD
Dotaz: Mám postavený RD a zkolaudovaný v roce 1994. Původně byl dvoupodlažní, poté snížen na jednopodlažní. Došlo ke změně územního plánu, pozemek se stal plochou návrhovou pro veřejnou správu. Nyní bych chtěl dostavět původně povolené patro, ale kvůli územnímu plánu mi nechtějí povolit. Jeden architekt mi tvrdil, že to původně vydané stavební povolení je vlastně stále platné, tudíž mám žádat jen o změnu stavby. Je to možné? IWNaše odpověď: Jsem toho názoru, že původní stavební povolení již platné není. Pokud byl rodinný dům povolen jako dvoupodlažní a zkolaudován jako jednopodlažní, v průběhu výstavby mělo dojít ke změně stavby před jejím dokončením, která spočívala ve změně „podlažnosti“ stavby. V projektu změny stavby před jejím dokončením mělo být řešeno i nové zastřešení změněné stavby. Tato změna měla být schválena v řízení o změně stavby před jejím dokončením ještě před tím, než začala být prováděna. Kolaudačním rozhodnutím byla do trvalého užívání uvedena stavba, která byla v souladu s touto změnou a nikoliv s původním projektem stavby a tudíž byla kolaudací tato změna potvrzena. Pokud je nyní Vaším záměrem zřídit druhé podlaží, je nutné zpracovat projekt změny dokončené stavby (v tomto případě nástavby). Tato změna stavby bude podléhat novému schválení stavebním úřadem.
Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.