Na co jste se ptali ve stavební poradně?: 10. díl

Dotaz na téma: Rekonstrukce RD - stavební povolení versus ohlášení při etapizaci stavby

Dotaz: Dobrý den, máme nakreslenou rekonstrukci rodinného domu. Obytná část je nyní 92 m2 a na ni navazuje hospodářská část. Podle stavebního úřadu se musí podat žádost o stavební povolení, protože zastavěná plocha je celkem 527 m² (chlév, kůlna). Budeme pouze opravovat obytnou část, která bude po rekonstrukci 136 m² a na to navazující kotelna, která bude ze stávajícího chlévu 50 m². Byl jsem na konzultaci na jiném stavebním úřadě, kde mi paní poradila, že opravu lze rozdělit na etapy tak, že v první etapě by se opravila obytná část, na kterou by stačilo ohlášení. Na stavebním úřadě, kam spadáme, mi pán řekl, že nic takového možné není. Na krajském úřadě mi bylo sděleno, že je to možné, pokud obytná plocha je menší jak 50% zastavěné plochy. Je možné opravu domku rozdělit na etapy? Jak je to s poměrem užitkové plochy? Jaký je postup v žádosti o změnu stavebního úřadu? Děkuji za odpověď . JV

Naše odpověď: Stavby a jejich změny, které může stavební úřad schválit souhlasem s jejich ohlášením, jsou vyjmenovány v ustanovení § 104 odst. 2 stavebního zákona. Jestliže daný záměr tomuto ustanovení nevyhovuje, je nutné požádat stavební úřad o stavební povolení. V daném případě je důležité, zda se jedná o jednotlivé samostatné stavby rodinného domu, chléva, stodoly atd., nebo se jedná o jednu stavbu, která je užívána pro více účelů. Posouzení, zda se jedná o stavbu jednu nebo o více samostatných staveb, přísluší právě stavebnímu úřadu. Úkolem projektanta stavby je, aby v projektové dokumentaci odůvodnil účel užívání a charakter stávající stavby i její změny a aby zároveň popsal a zdůvodnil, zda a proč vypracovává projektovou dokumentaci pro ohlášení nebo pro stavební povolení. Z uvedeného vyplývá, že projektovou dokumentaci je nutné předložit jak k žádosti o stavební povolení tak i k ohlášení stavby a její rozsah je v obou případech zcela totožný. Shodný by potom měl být i rozsah podkladů (vyjádření a stanovisek), které bude předkládat buď k žádosti o stavební povolení, nebo k ohlášení stavby.

Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Realizace lodžie v bytě v panelovém domě

Dotaz: Dobrý den, známá bydlí v panelovém domě v posledním patře v bytě 3+1 v osobním vlastnictví. Panelový dům nemá balkony a ani lodžie. Chtěla by vybudovat lodžie z jednoho pokoje. Prosím o radu, zda to je možné a za jakých podmínek? Děkuji. HF

Naše odpověď: Popsaná změna stavby vyžaduje schválení stavebním úřadem, jelikož se touto změnou mění vzhled stavby a dojde k zásahu do nosné konstrukce stavby. Jelikož se jedná o stavbu pro bydlení, která má větší půdorysnou plochu než 150 m² a má více jak dvě nadzemní podlaží, je nutné pro uskutečnění této změny stavby požádat stavební úřad o stavební povolení. Jedním z podkladů žádosti o povolení stavby musí být souhlasy všech vlastníků stavby.

Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Rekonstrukce sousedního RD na hranici pozemku

Dotaz: Dobrý den, měla bych dotaz. Jedná se o trojdomek s třemi č. p. o tvaru „T“. Vlastním dvě č. p., která jsou za sebou a sousedka vlastní třetí dům, který je na moje dva napojen kolmo. Sousedčin dům využívá naší zeď jako čtvrtou a tedy nemá podél mé zdi žádnou vlastní. Nelze však říci, že by byla společná, protože je prokazatelně na mém pozemku. Tento stav už je mnoho let a nebyl problém. Nyní chce však sousedka domek předělat a přistavit přístavbu verandy a zase k mé stěně (za stěnou mám obytnou místnost). Chci se zeptat, zda-li mám právo požadovat, aby si u nové přístavby udělala svoji nosnou venkovní zeď a nebyla na mně více závislá, či zda kdybych s přístavbou vůbec nesouhlasila, tak zda ji můžu vůbec zabránit? Dále by mě zajímalo, jestli je reálné prosadit, aby i v místě, kde má současný dům, který chce kompletně přestavit a téměř celý ubourat, a využívá tam moji zeď jako čtvrtou obvodovou, tak aby tam si také udělala svoji vlastní nosnou zeď? Co se týče požární bezpečnosti, tak mi sousedka navrhuje, že jak bude i nadále využívat moji stěnu, tak by na ní vystavěla požární zeď, kterou by vytáhla nad střechu. Myslíte, že v rámci stavebního řízení je možnost prosadit, aby si postavila všude zeď vlastní a na ní udělala tu protipožární zeď a přestala tak využívat mojí zeď a byly bychom na sobě obě nezávislé? Za radu Vám moc děkuji. J

Naše odpověď: Pokud je dělící zeď sousedních staveb prokazatelně ve vlastnictví jednoho vlastníka, nemůže ji soused bez jeho souhlasu jakkoliv využít. Souhlas musí zajistit i v případě, že by dělící zeď byla ve společném vlastnictví nebo kdy by nebylo možné určit, čím vlastnictvím je. Čili, bez souhlasu vlastníka nebo spoluvlastníka zdi soused nemá právo k jejím stavebním úpravám, ani k její nástavbě. Výstavba druhé obvodové zdi (tedy zdi, která by patřila k sousednímu rodinnému domu) by samozřejmě přispěla ke svobodnému rozhodování jejího vlastníka o jeho budoucích záměrech. Doporučuji Vám ve stavebním řízení na povolení přístavby uplatnit námitky k jejímu řešení a v nich vyjádřit nesouhlas, neboť návrh nerespektuje majetkoprávní poměry ve vztahu ke stávající dělící zdi. Rovněž si ověřte, zda je v projektové dokumentaci pro povolení stavby správně vyznačena hranice mezi pozemky a zda jsou zde správně popsány majetkoprávní poměry týkající se jednotlivých konstrukcí staveb. Pokud tomu tak není, ve svých námitkách upozorněte rovněž na tuto skutečnost.

Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Působnost obecního úřadu jako dotčeného orgánu státní správy

Dotaz: Dobrý den, je prosím možné obecně říci, že obec (obecní úřad), která není současně stavebním úřadem, a v jehož území má být prováděna stavba na základě stavebního povolení, je považována za dotčený orgán státní správy (dále jen „DOSS“)? Starý stavební zákon č. 50/1976 Sb. odděloval obce a DOSS, dle nového zákoníku č. 183/2006 Sb. tento výklad nedovedu posoudit. Děkuji. JH

Naše odpověď: V souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. e) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. je obecní úřad s rozšířenou působností (úřad územního plánování) v přenesené působnosti dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí. Dále je, v souladu s písm. f) zmíněného ustanovení zákona, dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisy, v němž se rozhoduje o změnách v území. Z uvedeného lze dovodit, že u řízení vedených obecnými (nikoliv tedy speciálními stavebními úřady jako jsou vodoprávní úřady, dopravní úřady apod.) může být obecní úřad dotčeným orgánem ve věci územního řízení, nikoliv ve věci řízení stavebního.

Další dotazy a odpovědi najdete ZDE.