Byla jste obdarována tak nádhernými růžemi, že berou dech? Není nic snadnějšího, než se je pokusit zvěčnit, zachovat pro svou zahradu. Překrásné růže není třeba sušit zavěšené jejich květy dolů. Jednoduše uschnou a květy časem změní barvu, zblednou. Suché jsou navíc velice křehké a chytají mnoho prachu. Po čase takovou kytici stejně vyhodíte. Přitom stačí jednoduše získat řízky a ty později vysadit do své zahrady. A nebo rovnou, pokud je vhodná doba.
Při pokusech o zakořeňování růží je lepší vysadit řízky přímo do půdy, pokusy o zakořeňování ve vodě obvykle nedopadnou dobře. Pro účel řízkování vybíráme zásadně polovyzrálé řízky, čili části polovyzrálých větviček, které odebíráme podle počtu oček. Minimálně by měl mít každý řízek očka 4, může jich však mít až 10. Řízky získáváme šikmým řezem ostrýma nůžkama a nebo nožem. Nakonec šikmo se zdola zařezávají i řezané květiny určené do vázy, snáze se pak napijí. V tomto případě nám však jde o vytvoření kořínků.
)
Po provedení řezů je třeba opatrně odstranit ze spodní části každého řízku (tedy té, která zmizí v půdě, což je až polovina délky každého řízku). Poté ošetříme horní řez štěpařským voskem, nikdy ne spodní. Ošetření horního řezu voskem zabrání vysychání řízku. Spodní část naopak namočíme do stimulátoru růstu, tedy do takového stimulátoru, který podporuje zakořeňování řízků. Tyto stimulátory se navíc prodávají kromě kapalných a gelových i práškové.
)
Takto získané a ošetřené řízky můžeme na podzim, přes zimu a v předjaří vysadit do květináčů, ve vhodném období sezóny pak rovnou do záhonu. Květináč naplníme substrátem určeným k řízkování. Do jednoho běžně velkého květináče se nám vejdou až tři řízky růže. Do substrátu je přitom třeba zasunout přibližně až polovinu každého řízku.
)
Poté je důležité udržovat zeminu stále vlhkou, aby k zakořenění vůbec mohlo dojít. Ideální je dokonce udržet řízkům správné klima například zákrytem tří či pětilitrovou sklenicí. Vypařující se voda po sklenici stéká a substrát tak nevysychá. Vyšší vzdušná vlhkost navíc udrží řízky při životě, dokud nezakoření. Použít lze i plastové lahve, jejichž hrdla seřízneme. Ale pozor, jen čiré, nikoli barevné. Přesto je ale důležité sklenici či plastovou láhev občas sejmout, aby se uvnitř netvořily plísně. Je prostě třeba větrat. Jakmile nám pak řízky začnou rašit, průhledný zákryt odstraníme zcela.
Než nám nově získané rostliny dobře zakoření a začnou růst, musíme je nechat přezimovat v chladné místnosti, mráz by mohl mladé rostlinky poškodit. Pokud však řízky vysadíme ke konci jara přímo do záhonů, stihnou do zimy zakořenit dostatečně. Poté je na podzim nasteleme listím a nebo chvojím, vhodné je též přisypat okolo krčků rostlin kompost a nebo mulč (třeba z kůry). Pro přezimující růže v květináčích a v bezmrazém prostředí jsou ideální teploty +3 °C.
)
Nyní již nezbývá než čekat, až nám naše růže poprvé vykvetou a my si užijeme to samé, jako když jsme jimi byli obdarováni. Kocháme se pohledem, přivoníme a můžeme si tu a tam nějaký ten květ na stonku říznout do vázy. Navíc můžeme z každé rostliny získat další řízky. Řízky růží totiž zakořeňují dosti ochotně, poskytneme-li jim vhodné podmínky.
Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
)
)
