Nejdražší dřeva světa, polínka, která vám vydělají na důchod

Začneme od ne až tak extrémního kousku, dřeva bocote, pocházejícího ze stromů rodu Cordia. Má unikátní kresbu a překrásné žluto-zelené vybarvení, ale to, co je činí opravdu vzácné, je jeho omezená dostupnost. Tyhle stromy byly dříve běžné při pobřeží jihu Ameriky a v Mexiku, ale už odtud prakticky těžbou vymizely. Dnes už se jednotlivé exempláře dají dohledat jen na ostrovech v Karibiku. V praxi to znamená, že bocote ještě nestojí balík, ale velmi brzy bude. S cenou přepočítanou na kubík se tu dostaneme na 85 000,- korun dřeva špičkové kvality, ideálního materiálu na rukojeti a pažby luxusních loveckých zbraní.

S množstvím roste chuť i cena

Bubinga nebo též kevazingo je dřevem tří druhů stromů rodu Guibourtia, jejichž domovem je rovníková Afrika. Charakteristické je svým jemným žilkováním, tím, že se kresba dřeva nepravidelně kroutí. Perfektní materiál pro tvorbu nejrůznějších dekorací. Můžete z něj vyrobit obroučky na brýle, humidor na doutníky, nebo podklad na trofej. Záleží jen na tom, kolik ho máte. Cena bubinga je specifická tím, jak razantně se mění s dostupným objemem. Za kusy o velikosti decimetrů můžete dostat kolem tisícikoruny za kilogram. Pokud ale dáte dohromady masiv, je cena pětinásobná. Za kubík podle kvality tedy dostanete 190 000 až 950 000,- Kč.

Zpátky do našeho podnebného pásma: překvapivé hodnoty, tentokrát výrazně proměnlivé v závislosti na barvě konkrétního exempláře, vyniká cesmína ostrolistá. Známe ji jako okrasný keř, ale v originálním provedení dorůstá velikosti stromu. A její dřevo, přezdívané „holly“, umí být „panensky bělostné“. Ideální materiál na luxusní vykládané prvky, rukojeti nábytku, design příborů, kláves klavírů. Problémů je tu hned několik: předně, v podobě dospělých stromů je extrémně nedostupná už sama cesmína, natož pak její dřevo.

Taky je ne vždy, kvůli růstovým podmínkám a klimatu, příhodně bělostné, což se většinou dozvíte až po skácení. Navíc bývá plné suků, takže najít větší použitelný kus je krajně nesnadné. Po pokácení si žádá rychlé zpracování, jinak chytne namodralou plíseň. Tyhle faktory pak hýbou s cenou. Pokud ale disponujete opravdu kvalitním kusem, máte vyhráno. Cena roste s objemem, a za kubík se dá od uměleckých řezbářů a designérů dostat 420 000,- Kč.

Zbohatnout na dřevě se jako na všem ostatním dá poctivě, anebo spekulací. A právě od toho je tu rod stromů a keřů, známý jako Dalbergia. Je to jedna velká Babylónská věž, zmatení jazyků a tak podobně. Různé její druhy rostou na v Jižní Americe, Africe i jihovýchodní Asii. A většina z nich produkuje vzácná až velmi vzácná dřeva. O tom, jak moc peněz za nimi vězí, ale rozhoduje původ. Dost často se proto podvádí nebo nesprávně označují ty hojnější druhy za ty nedostatkové. Člověk se tu může snadno nachytat, nebo vydělat jmění.

Roli lacinějšího příbuzného tu sehrává jihoamerická Dalbergia nigra (90 000,- Kč/m³), která bývá podstrkována jako pravý africký eben. Ten ovšem pochází z druhu Dalbergia melanoxylon, a jeho cena startuje na 400 000,-. U exemplářů specificky antracitového odstínu pak ještě mnohem víc. Zvláštní lesk tohoto dřeva vychází z vysoké koncentrace olejnatých látek v mase dřeva, které slouží jako přírodní konzervant. Africký eben je „stálicí“ už do časů faraónů na Nilu. To „nepravý eben“ z Karibiku a Hondurasu Dalbergia stevensonii, je relativní novinkou.

Vtip je v tom, že se nepravý eben ze Střední Ameriky ukazuje být materiálově kvalitnější, než ten pravý z Afriky. Je to věc vkusu i toho, čeho máte víc na skladě. Pokud ale máte kubík honduraského nepravého ebenu, držíte nejméně 350 000,- a výhledově si ještě polepšíte. A aby toho nebylo málo, do debat o vzácnosti a pravosti vstupuje ještě pravý - pravý eben. Co to? Jedná se o další druh rodu Dalbergia, strom, který pocházel z Cejlonu. Ale už tu neroste.

Vytěžen byl nejspíš už před staletími, pro potřeby mahárádžů, a do dnešních dní se dochoval spíš v produktech, než kusech surového dřeva. A jeho faktická neexistence z něj dělá ekvivalent filatelistických rarit nebo obrazů holandských mistrů. Cena je prakticky neodhadnutelná, protože nezpracovaný kubík v kuse ještě nikdo nikdy nenabídl. Můžeme jen spekulovat o statisících či milionech. A o spekulacích je celý rod Dalbergia.

Aby se nám ze zmatečného pravého-nepravého ebenu nečernalo před očima, raději změníme barvu. Můžeme se pustit do růžové, ale to by nás zpět přehrálo to tenat Dalbergií. Navíc její indické růžové dřevo sissoo zase tak extrémně drahé není, 67 000,-/m³ nás už teď nemůže ohromit. A nehne s námi ani palisandr, i když jsou z něj hezké šachovnice a figurky. Kubík je „jen“ za 160 000,-. O dost větší exotikou je ale „růžová slonovina“, narůžovělé až sytě krvavě červené dřevo stromu Berchemia zeyheri. 

Doma je v Mosambiku a Zimbabwe, ale i tam je vzácností. A to tak velkou, že dřevo zmíněného stromu tu mohli vlastnit jen kmenoví náčelníci. Platilo až do roku 1879, že kdo tohle dřevo držel a nebyl z krve náčelníků, musel zaplatit životem. Dnes už to naštěstí nehrozí, ale i tak je cena dřeva značná. Odštěpky se prodávají za desítky a stovky dolarů, cena kubíku – spíše odhadovaná než reálná - začíná u 410 000,- za růžové varianty, a kolem 600 000,- za ty sytě rudé.

Fialová je pro dřevo hodně netypická barva, a právě to (kromě odolnosti, tvrdosti a dalších funkčních kvalit) činí tak vzácný amarant. Dřevo jihoamerického stromu Peltogyne. Háček je tu jeden, a pořádný. To dřevo je jedovaté, a pokud je nesprávně opracováno nebo skladováno, jeho toxicita se spíš stupňuje, než aby vyprchala. Na druhé straně, i oblak tajemna a rizik může zvýšit hodnotu, ne? Cena začíná na 570 000,- za kubík, a roste tím, čím je dřevo fialovější.

Co může být ještě dražšího? Třeba dřevo stromů Lignum vitae, Stromu života z venezuelských pralesů. Známé je už jen tím, že je nejtvrdším známým dřevem na planetě Zemi. Pětkrát tvrdší než dub, takže skoro jako ze železa. A proto se z něj vyrábí velmi trvalé přírodní šperky, pokud tedy nelitujete zavařeného soustruhu. Cena za kubík se pohybuje okolo 850 000,- Na druhé straně, tohle dřevo jen tak nezestárne, a peníze v něm uložené neznehodnotí žádný hmyz. I zub času by se na něm vylovil.

Sběratelská rarita, cena umocněná vzácností a líbivou legendou. Zkrátka a dobře, santalové dřevo je něco jako diamanty. Hezké na pohled, ale… Pochází ze santalovníku bílého, a hodnota dřeva tu vychází z toho, že je surovinou pro zisk aromatických olejů, vonných silic. Pro medicínské, šamanské i náboženské účely. I diamanty byly jedničkou, dokud jste je museli najít. Jenže dnes už se dají vyrábět průmyslově, a to jejich cenu snižuje. A se santalovým dřevem je to podobné.

Dokud rostlo jen v Nepálu a Bangladéši, dalo se ceně 120 000,- Kč (pozor!) za kilogram věřit. Ale dnes už je pěstováno i v Austrálii, Indonésii, na Havaji. Takže cena brzy půjde dolů, byť se zatím drží. A kolik je jeho cena, přepočítaná na kubík? Pokud vyjdeme z jeho hustoty a váhy, vejde se ho do metru krychlového 870 kilogramů. Santalovník bílý tedy vyjde na neuvěřitelných 104 000 000,- Kč. Že už žádné dřevo snad ani nemůže být dražší?

Je to neuvěřitelné, ale ještě jedno se najde. Jde o tzv. oudh, neboli agarové dřevo. Pochází ze stromů Aquilaria crassna, rostoucích na pomezí Thajska a Laosu. Ony stromy zase až tak zajímavé nejsou. Jde tu spíš o houbové onemocnění Phaeoacremonium parasitica, které dospělé exempláře občas napadá, a postupně mění vlastnosti narušeného dřeva. Dodává mu velmi specifickou vůni, o kterou má v podobě esence zájem kosmetický průmysl i medicína.

Háček je v tom, že parazitická houba je poměrně citlivá na zásahy zvenčí, a do poslední chvíle tak většinou nevíte, jestli uvnitř stromu bude, či nikoliv. Pokácet strom dříve znamená, že se převzácného agarového dřeva nedočkáte. A netrpělivost může za to, že se ony stromy dnes dají počítat skoro na prstech. Za kilový sáček agarových štěpin a odřezků dnes můžete zaplatit 670 000,-. A pokud byste, nějakou neuvěřitelnou náhodou, vyzískali i kubík agarového dřeva? Do kubíku se ho vejde 320 kilogramů, tedy za 214 milionů korun.
Autor: Radomír Dohnal

Zdroj: Wood-Database.com, LuxFeed.com, Rarest.org