Že je problém uchování rostlinného genofondu aktuální, dokazují mnohá současná data. A nemusí zrovna propuknout apokalypsa, ať již v jakékoli podobě. Například ještě na konci 19. století bylo v USA pěstováno cca 7000 druhů brambor a dnes je to již o 6800 méně! My sami lidé jsme zjevně pro tuto planetu apokalypsou.
Úložiště semen hospodářských rostlin za polárním kruhem
Úložišť semen je na světě více, ovšem to největší najdete na severu Evropy, až za polárním kruhem. Dovnitř se jen tak někdo nedostane a místo nese jméno Svalbard Global Seed Vault neboli Svalbardská světová semenná banka. Tato semenná banka byla vybudována na Špicberkách v Barentsově moři. Založena byla v roce 2008 norskou vládou a její účel je až nepředstavitelně významný, byť na první pohled zcela prostý. Semenná banka ukrývá uvnitř zmrzlé skály kopie geneticky rozdílných odrůd z domácích genových bank. Jsou tak uchovávány vyšlechtěné varianty rostlin a pojištěny před zničením a vyhynutím. A je již jedno, zda by za ním měla stát živelná pohroma a nebo válka. Zachování těchto genetických obměn rostlinných druhů je přitom důležité také kvůli ochraně před škůdci a nemocemi.
Uvnitř semenné banky je osivo uchováváno při teplotě -18 stupňů Celsia. Najdeme zde na 25 miliard semen, která jsou rozdělena do speciálních boxů podle jednotlivých zemí. Semena zde již uložilo 118 států a celkem jde o 4,5 miliónu odrůd různých hospodářských a okrasných rostlin. Největší zastoupení zde má rýže (150 tisíc semen) a pšenice (140 tisíc semen). Pokud by v konkrétní zemi byl zničen rostlinný genofond, mohou si zástupci země vyzvednout uschované boxy s osivem. Vybrané místo vyniká absencí tektonické činnosti a chladem o stálých teplotách. Tuto zásobárnu semen přitom najdete pouhých 1300 kilometrů od Severního pólu. Další předností je dostatečná nadmořská výška pro případ radikálního vzestupu hladiny moří. To vše zastřešuje podzemí skalního masivu v hloubce 300 metrů. Vody ve fjordu Adventfjorden navíc díky golfskému proudu nikdy nezamrzají, což usnadňuje případný přístup do banky.
Základní kámen této semenné banky položil norský premiér Jens Stoltenberg. Nejde však o zachování rostlinného bohatství planety, nýbrž základních potravinářských a okrasných plodin světa. Prostor pro uskladnění osiva má 800 metrů čtverečních a je obklopen trvale zmrzlou půdou a skálami. Teplota mínus 18 stupňů Celsia přitom zaručí konzervaci vzorků po dobu stovek až tisíců let. Zajímavé též je, že i v případě, že by se porouchalo chladící zařízení a neměl by je kdo opravit, se do banky nedostane teplý vzduch mnoho desítek let.
Výdaje potřebné na vybudování této semenné banky hradilo samo Norsko (cca 72 miliónů korun), načež je pověřeno správou banky. Uložená semena přitom zůstávají majetkem zemí, které je sem uložily. Tato banka má zásadní mezinárodní význam, jelikož je jedinou svého druhu na světě. Existují sice další semenné banky, ty však již mají většinou komerční charakter. Čili zásobárna semen hospodářských plodin na Špicberkách je takzvanou poslední záchranou i pro případ, že by byly zničené kultury v bankách soukromých. A věřte nevěřte, to se dnes ve světě děje až čtyřicetkrát za den.
Banka vlastně ukrývá výsledky práce generací farmářů po tisíce let. Uložené kultury jsou vlastně „nejstaršími výrobky“, jaké člověk vytvořil a uchoval. Dokonce starší než pyramidy. Navíc jsou živé.
Konkurent z říše ochrany přírody
Konkurentem v oblasti ochrany původních přírodních rostlinných druhů je „norské záchranné stanici hospodářských plodin“ Millennium Seed Bank v britském Sussexu. Od začátku nového tisíciletí zde bylo nashromážděno 2,4 bilionu semínek od 39 tisíc rostlinných druhů ze 190 zemí světa. Noemova archa pro přírodní rostlinné druhy planety funguje již 20 let. Tato semenná banka sídlí v královských botanických zahradách v Kew na jihozápadě Londýna a její funkcí je býti záložní pojistkou pro vzácné, ohrožené a užitečné rostlinné druhy. A právě v době, kdy hrozí téměř čtyřiceti procentům všech rostlinných druhů vyhynutí, nabývá banka na důležitosti.
Součástí této semenné banky jsou i skleníky, ve kterých je kontrolována životaschopnost uložených vzorků. Toto zařízení je velké zhruba jako 30 dvoupatrových autobusů, má odolat povodním, bombám i radioaktivitě. Naleznete zde například divokého příbuzného mrkve (je mnohem odolnější změnám klimatu než šlechtěné kultivary). Jsou i některé druhy, které byly zachráněny náhodou a doslova na poslední chvíli. Dokonce i některé, které již byly považovány za vyhynulé.
Od roku 2013 pak tato semenná banka pomáhá i dalším mezinárodním semenným bankám, které se sbírkami teprve začínají. Jako by nám již opravdu „teklo do bot“. A možná opravdu teče. Semínka každého uchovávaného rostlinného druhu jsou přitom uložena také v zemi svého původu. Běžné je takové chování i při zálohování důležitých počítačových dat.
Millennium Seed Bank se tedy zaměřuje především na prevenci ztráty biologické rozmanitosti a ochranu rostlin pro budoucí generace. Dále se zabývá zlepšováním způsobů uchovávání rostlin a výzkumem cenných vlastností rostlin.
Semínka jsou do banky zasílána vždy v papírovém a nebo bavlněném sáčku. Jde o to, aby cestou neplesnivěla. Poté se suší při 15% relativní vlhkosti, což zachová životnost semen. Následuje čištění a také rentgen, který ověří, zda semena nejsou poškozena a zda se v nich neukrývá hmyz. Až na závěr jsou semena zmrazena a skladněna ve vzduchotěsných skleněných nádobách za teploty -20 °C.